K sepsání tohoto článku mě přivedly dvě věci. První z nich je hádanka, kterou možná znáte:
- Víte, co je největším historickým úspěchem Rakušanů?
- No přeci skutečnost, že si tři čtvrtě světa myslí, že Hitler byl původem Němec.
Tím druhým, co mě dokopalo ke klávesnici, byla účast Madeleine Albrightové na summitu NATO ve Varšavě. Tato osoba zde mimo jiné předvedla vrchol svého odtržení od reality, když pronesla, že Putin je provokatér (přitom za provokaci se dá daleko spíše označit obkličování Ruska americkými vojenskými základnami – byť je pravda, že osoby typu Albrightové to mohou vnímat tak, že se ruské hranice k těmto základnám stále více přibližují). Co je ovšem důležité – přijde mi, že soudruzi z NATO ji na summit pozvali proto, aby vedle ní vypadali méně krvelační. Protože to, co krvavá Madla dosud prováděla, skutečně není nic chvályhodného.
Bezesporu nejznámějším případem je její hlasitá podpora ,,humanitárního bombardování“ Srbska, při němž zahynuly tisíce nevinných civilistů. Sama Albrightová na tom navíc dost vydělala – její firma Albright Group totiž krátce poté získala podíl ve firmě Ipko (hlavní kosovský mobilní operátor), který poté dokázala výhodně zpeněžit. A výčitkami, že tyto peníze získala díky hromadám mrtvol, jistě netrpí.
Tím ale krvavá stopa této osoby nekončí. Známá je také její spoluúčast na sankcích vůči Iráku, které měly za následek půl milionu dětských obětí, o čemž ona sama prohlásila, že to ,,stálo za to“. Dalším z jejích vrcholných čísel byla podpora krvavého majdanského puče, který dokonce poněkud nemístně srovnala s naší sametovou taškařicí (tedy podvod to byl stejný, ale počet mrtvých jaksi nesedí). A takto bychom mohli pokračovat dále, protože řada zvěrstev, za které nese díl viny, není zrovna krátká.
Když to všechno sečteme, vychází nám, že krvavá Madla je dost možná spoluzodpovědná za více skončených lidských životů než kdokoliv jiný na této planetě. V tomto se dost podobá jistému nejmenovanému rakousko-německému politikovi z minulého století, za kterým také zůstala řada mrtvých a za nějž se Rakušané oprávněně stydí.
Co je zde ale podstatné – ačkoliv krvavá stopa Madeleine Albrightové je v mnoha zemích dobře známa, tak relativně méně lidí zná její minulost. Je dost takových, kteří si myslí, že prožila celý svůj život v USA, a nevědí o jejím československém původu. A právě zde vidím největší úspěch českého národa. Nikoliv nějaká nanovlákna nebo obloukové lampy – ale skutečnost, že se na světě pořád najde dost lidí, kteří naši republiku s touto krvavou řeznicí nespojují.
A proto bych vás čtenáře chtěl požádat, abyste nám tento úspěch nezkazili. Až pojedete někam do zahraničí na dovolenou, tak se nikde nezmiňujte, že má tato osoba něco společného s naší republikou. Protože pořád je ve světě hodně těch, kteří nevědí, odkud krvavá Madla pochází. A já si přeji, aby tomu tak zůstalo.
