Pane ministře, pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Tady v lavici, jak jsem seděla, tak když jsem slyšela svoje předřečníky, řekla jsem si, že bohužel musím vystoupit.
A teď se určitě pan ministr chystá, že na některé z těch tezí, které tady byly, odpoví. Nicméně já si tedy dovolím říct asi toto. Určitě jsem potěšena tím, že je deklarováno, že došlo k dohodě a že tedy nebudou blokovány stavby, kde jsou stavby i v mém volebním obvodě, které veřejnost určitě netrpělivě očekává. Takže ano, tomu jsem velmi ráda.
Ale teď tedy si řekněme, že ten zákon se stal politickou záležitostí. A zdá se, že skutečná debata, která by měla v parlamentu být, možná byla trošičku podceněna.
Víte, ten zákon hasí chyby mnoha minulých let. Evropská komise řadu let upozorňovala Českou republiku na její povinnosti převzít do své legislativy závaznou směrnici o posuzování vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví. Česká republika dlouho odolávala, v uvozovkách. Až se dostala k Evropskému soudnímu dvoru, kde v roce 2010 již byla Česká republika za své pochybení de facto odsouzena. Trvalo to dalších 5 let, než byl konečně v roce 2015 přijat zákon 39/2015, kterým byl novelizován zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, kdy se touto novelou Česká republika snad srovnala, někdo říká přiblížila, evropským standardům.
V této souvislosti bych chtěla poprosit prostřednictvím pana předsedajícího pana senátora Jirsu, kterého tu nevidím, informoval o tom, že pokud něco budou stát nové posudky, tak to není určitě vina této vlády a tohoto pana ministra. Stejně jako to není vina Evropské komise. A myslím si, že pokud jste dobře poslouchali pana premiéra Sobotku, tak také on se vyjádřil v tomto duchu a v tomto smyslu a přesně deklaroval ten proces, který nás vedl do současného stavu. A já s ním plně souhlasím a děkuji mu za to, že to tady řekl.
Dámy a pánové, to je chyba předchozích vláda, které nereagovaly a nechaly situaci dojít do této fáze, kdy to skutečně Českou republiku bude stát něco víc. Takzvaný impeachment, který byl veden proti České republice, ale stále běží, s tím, že Komise ho pouze pozastavila a očekává, jakým způsobem naplníme ten zákon 39. Musím tedy naprosto zcela odmítnout to, že by zákon 39 mohl za současnou situaci. To se domnívám, že neodpovídá skutečnosti a je zcela mylnou informací.
Pak bych se také ráda vyjádřila k takovému klišé, které už se tady stalo ze strany některých mých kolegů skoro historicky už běžným. To znamená, za to, že ty stavby neběží, mohou ekologické organizace a veřejnost. Já myslím, že pan premiér nám tady jasně řekl, že ty stavby, které my chceme stavět, dodnes nemají vykoupené pozemky, dodnes nemají stavební povolení. Jakou roli v tom mohly hrát ekologické organizace? Já jenom o těch svých stavbách vím, že ano, byla tam odvolání ekologických organizací i občanů – a řekla bych, že docela oprávněné, protože jim nad domy povede estakáda dálnice, vzdálená od jejich domů nějakých sto metrů, což chápu, že se jim zcela určitě nelíbí. Ale tato odvolání byla dořešena dva tři roky poté, co bylo vydáno územní rozhodnutí. Od té doby doteď uplynulo 14 let. Takže co se dělo celou tu dobu? Není to vina nevládních a ekologických organizací, je to vina především toho, jakým způsobem byly stavby připravovány, jakým způsobem se pokračovalo v tom, co mělo být urychleno.
Ale teď tedy ještě jedna věc, o které bych ráda hovořila. Já jsem včera na výboru požádala o to, aby nám byl ten materiál, kterým bylo komunikováno s Evropskou komisí, poskytnut. Takže skutečně mně bylo slíbeno včera na výboru – a děkuji panu ministrovi, že nám zaslal dopis, a děkuji také kanceláři Senátu, že ho tak rychle přeložila. Nicméně mám otázku, kterou bych ráda směrovala na pana ministra. V tomto dopise, který máme, tak se pan předseda Evropské komise Junker odvolává na dopisy, které my jsme psali jemu, kde jsme přislíbili určité závazky. Já jsem slyšela o některých závazcích, které jsou v důvodové zprávě i v zákonu, ale docela by mě zajímalo, jestli jsou to opravdu všechny ty závazky, které byly slíbeny. Jestli tedy máme šanci, jak už řekl můj předřečník a zpravodaj, jestli máme šanci opravdu je naplnit, abychom ty prostředky získali. Prosím tedy i o doložení těch závazků, ke kterým jsme se my sami zavázali, jestli je možné, pane ministře. Děkuji.
