Bez podpory poslaneckého klubu žádný vůdce strany být prostě nemůže. Pokud jej v hlasování o nedůvěře v poslaneckém klubu LP z 232 poslanců podpořilo jen 40, je to debakl. A z této situace těžko najít pozitivní politické východisko.
J. Corbyn má ovšem na své straně odborové organizace, tradičně největší sponzory LP, a zejména většinu členstva. Z půl milionu členů LP přišlo do strany 100 tisíc členů až poté, co se Corbyn stal v přímé volbě členů strany jejím lídrem.
LP je vsak dnes ve velmi složité situaci, která do budoucna nevěstí nic dobrého. Oportunismus předchozího Millibandova vedení strany, jistá libovost, akademičnost a odtrženost tehdejší politiky vedení LP od mas, vedly většinu této strany k hledání socialistické autenticity v osobě J. Corbyna. V dějinách této strany přitom nebylo zaznamenáno, že by v britských parlamentních volbách zvítězila LP reprezentovaná představitelem levicového křídla strany.
Posledním experimentem tohoto druhu bylo lídrovství Michaela Foota v letech 1980 – 1983, které skončilo tragickým výsledkem LP v parlamentních volbách. Snad nejvíce ponižujícím volebním debaklem v dlouhých dějinách LP.
Corbyn proti sobě tedy má drtivou většinu vlastních poslanců, ale na druhé straně má na své straně podporu odborových bossů, a zejména většinu členů strany.
Situace je nazrálá, pokud obě strany sporu nedojdou ke kompromisu, ke schizmatu strany. Podobně jako tomu bylo právě v již zmíněných osmdesátých letech (1981), kdy se z LP pro příliš levicový kurz vedení této strany vydělila řada zajímavých osobností: R. Jenkins, D. Owen, B. Rodgers a S. Williamsová, a ustavila sociálně demokratickou stranu. Tito bývalí vedoucí činitelé LP tak institucionalizovali de facto pravicové křídlo LP v novou stranu.
Počátkem 80. let se jednalo o odchod několika vynikajících osobností z LP, ale zdrcující většina členů a poslanců zůstala v LP. Nyní je ovšem proti vůdci strany zdrcující většina poslanců, i když je otázka, kam až chtějí ve svém odporu k Corbynovi dojít. Je otázka do jaké míry způsobila mdlou kampaň LP před Brexitem Corbynova laxnost anebo nedostatek leadershipu. Většina labouristických poslanců si zjevně myslí, že Corbyn je lídr, se kterým není strana schopna vyhrát příští parlamentní volby....
Ať je to jak chce, LP má dnes vážné vnitřní problémy. Po Brexitu rozhodně větší, než jaké měli a mají konzervativci, kteří – jak se zdá – zvládají změnu ve svém vedení i v čele vlády – velmi dobře. Pokud konzervativci zítra představí novou premiérku, mají to nejhorší za sebou a vyhnou se hrozbě předčasných voleb. A labouristé se naopak mohou dostat do stavu, že si vůbec předčasné parlamentní volby nemohou přát.
A tak se v LP již celkem logicky objevila Corbynova vyzyvatelka, poslankyně za Wallasey, Angela Eagleová (52 let), donedávna stínová ministryně obchodu. Eagelová je vnímána jako představitelka umírněné stranické levice (soft left), která je však zřejmě schopna najít podporu u stranického středu i pravice. Ta se může stát protikandidátkou Corbyna na lídra strany.
V každém případě čekají LP těžké týdny či spíše měsíce, a výsledek celé situace je velmi nejistý. Ten nejhorší scénář, který může nastat, je ovšem fatální rozdělení strany a odchod poslanců z LP a vytvoření nového politického subjektu jako před 33 lety.
