Naše strana, KDU-ČSL, chce dát lidem, kteří pracují ve velkých obchodech, na státní svátky volno. Jaký k tomu máme důvod? Prostě chceme, aby co nejvíce lidí mělo možnost být ve dnech klidu s rodinou. Aby mohli světit dny, kdy se opravdu nehodí a není nutné, být v práci. Jde pouze o 13 dní v roce.
Samozřejmě si uvědomuje, že v případě uzavření hypermarketů a dalších velkých provozoven (pouze jich se náš návrh týká) byť jen na pár dní v roce, se zvedne silná opozice. Proti sobě tu stojí zájem pracovníků v obchodě proti zájmu skupiny nakupujících a majitelům velkých obchodů. Přesto si myslíme, že umožnit zaměstnancům obchodů rovnoprávnost s ostatními ve formě možnosti být na svátek doma, má svou hodnotu.
Je třeba říci, že uzavření velkých obchodů o svátcích nebude mít žádný zásadní vliv na HDP. Nejde o produkci, ale jen o obchodování - a zde platí, že co se neprodá o svátek, může se prodat jiný den. Neboť omezením je velikost koupěschopné poptávky, ne počet dní, kdy lze nakupovat.
Uvědomujeme si, že několik dní volna navíc způsobí jisté nepohodlí nakupujícím. O ekonomiku tu opravdu nejde, naši západní sousedé patří mezi nejbohatší státy EU a ani Německo ani Rakousko zákazem svátečního prodeje evidentně nestrádá. Vlastně je docela zajímavé zamyslet se nad tím, proč naše země, plná nákupních center otevřených ve dne v noci za uplynulé čtvrtstoletí významně nestáhla hospodářský náskok většiny západních zemí, kde prodejní dobu omezují nejen ve státní svátek.
Zbývá tedy ono nepohodlí. Nechci to brát na lehkou váhu. Lidé si u nás zvykli, že obchody jsou otevřeny prakticky kdykoli. Svátek nesvátek. Ale ruku na srdce: opravdu nemůžeme nakoupit jindy? Opravdu by nám ten tucet volných dní pro zaměstnance velkých obchodů způsobil nějaké zásadní problémy? Jsem si jist, že nikoli. Stát je přece společenstvím lidí, kteří vyznávají jisté společné hodnoty. Tak, jako právem čekáme, že když nás něco bolí, když jsme nemocní, státní systém se o nás postará, a to na základě solidárního pojištění, měli bychom solidárně přát našim spoluobčanům pracujícím v obchodech, aby o svátcích mohli být jako všichni ostatní se svými dětmi, partnery, rodiči... A vzdát se kvůli tomu oné trochy pohodlí, kterou nám dává neomezená prodejní doba.
Situace v současné Evropy nás nutí hlouběji se zamýšlet a ohlížet se po našich kořenech, historii, kultuře a identitě. Kdy si tuto kulturu, významné dějinné okamžiky a osobnosti připomínat více než o svátcích? Pokud o tom pochybujeme, a chceme se soustředit na ekonomiku, pak bychom mohli tyto sváteční dny škrtnout úplně. Jsem však přesvědčen, že svátky mají i v naší společnosti své místo a měli by být dobře odlišitelné od ostatních pracovních dnů.
Liberálové namítnou, že nikdo nikoho nenutí pracovat v obchodě a že trh se řídí pouze zákonem nabídky a poptávky a stát do něj nemá zasahovat. Jako konzervativní politik však říkám, že stát a společnost mají chránit slabší tam, kde to trh sám nedokáže a že rovné podmínky nejsou obvykle výsledkem působení pouze volných tržních sil, ale z velké míry jsou důsledkem vědomé, cílevědomé a rozumné regulace. Dejme tedy lidem o svátcích skutečné volno. Zaslouží si to.
Psáno pro blog.idnes.cz
