Zástupce úřadu Vlády ČR Bendl na jednání podpořil petenty a uvedl, že lesy v NP Šumava uschly v důsledku dálkových emisí, obdobně, jako se tomu stalo v Krušných horách; dodal, že kůrovec nebyl hlavní příčinou. Tedy, že kůrovcová kalamita let 2007-2013 žádná nebyla. Takové bagatelizování šumavské lesní tragédie je obdobné, jako "popírání holokaustu".
Na jednání dostal slovo také Petr Martan, jako zástupce petice "NE-ohrožení zdrojů vod pro Volarsko - Vimpersko - Strakonicko", která odmítá rozšiřování bezzásahových zón, tj. suchých lesů. Obvinil předkladatele petice, že se dříve přivazovali ke stromům a na dřevorubce křičeli "zabte mě, než by jste pokáceli jeden strom"; a nyní předkládají petici, která požaduje uschnutí cca 12 000 ha lesů (tj. 4 200 000 stromů). To není strašení. Historie ukázala, že v důsledku 1 ha bezzásahového lesa uschnul či byl vykácen 1 ha lesa jinde.
Financování národního parku je závislé na těžbě dřeva
Správa NP Šumava má roční provozní výdaje kolem 400 miliónů Kč. Její zakladatel MŽP je však schopno dlouhodobě poskytnout jen kolem 130 miliónů korun ročně. V roce 2015 činily tržby za prodané dříví 214 miliónů korun. Takovou částku musí přetěžené a zdevastované lesy NP každoročně vygenerovat.
Správa NP Šumava v lesích vytěžila v letech 2012-2015 celkem 495 000 m³ dřeva. Z toho úmyslných těžeb dřeva bylo 241 518 m³. Úmyslná těžba znamená, že nebyla vynucena jinými vlivy. Účastníkům jednání v Senátu bylo připomenuto, že smyslem národního parku není divočina, ale péče o les bez úmyslných těžeb dřeva. Pro národní park není možná zásada: Když dojde kůrovec, tak začneme kácet "natvrdo" a ještě více prořeďovat již proředěné lesy národního parku. Lesy NP jsou místem, které se liší od lesů hospodářských nejméně tím, že se v nich úmyslně netěží dříví.
Odpůrců divočiny je více
Do Senátu na petičních arších předalo Hnutí Duha 48 339 podpisů. Dle zákona 85/1990 Sb. o právu petičním se počítají pouze tyto podpisy. Tedy nemohou používat číslo 58 000 s podpisy elektronickými.
V posledních letech byly do Parlamentu ČR předány petice opačné, které požadovaly: zachování doposud zelených vzrostlých lesů, ne-rozšiřování bezzásahových území nad 13 %, v jiné petici nad 20 %, zachování vzrostlých lesů, odmítání existence národního parku, požadavek na zmenšení rozlohy NP Šumava. Pod peticemi takových požadavků bylo 69 000 podpisů, tj. v listinné formě, ne elektronicky. Byly to tyto petice:
1. "NE-ohrožení zdrojů vod pro Volarsko - Vimpersko - Strakonicko", (Martan),13 000 podpisů.
2. "NE-35 procent prvních zón v NP Šumava", (Martan) 14 000 podpisů.
3. "Zachraňme Šumavu", (Nykles) 13 000 podpisů.
4. "Petice za zdravou Šumavu", (Zimola), asi 12 000 podpisů.
5. "Za záchranu historické šumavské krajiny a budoucího života jejich obyvatel", (Juříková), asi 3 000 podpisů.
6. "Petice proti vzniku NP Křivoklátsko", (Breník),14 000 podpisů.
Celkový součet 69 000 podpisů občanů proti rozšiřování bezzásahových území a ideologii divočiny je tedy vyšší, než těch s opačným názorem.
Petr Martan
garant Komise životního prostředí
Strany Práv Občanů
