V minulých dnech jsme se dověděli, že se položka státního rozpočtu pro ministerstvo obrany meziročně zvýší o deset procent, tedy o více než pět miliard korun. Na ministerstvu vnitra však takové veselí zřejmě nezavládne…
V dohledné době má kromě růstu rozpočtu ministerstva obrany dojít také k navýšení počtu vojáků o pět a půl tisíce. To jistě nejsou zanedbatelná čísla. Přitom není tak úplně jasné, k čemu takovouto zvětšenou armádu potřebujeme, zda ta současná úplně nestačí.
Bude-li více vojáků, bude určitě také více nápadů, abychom po boku například (a zejména) USA bojovali v nejrůznějších misích po světě. Dodejme, že většinou v naprosto nesmyslných misích, do kterých jdou naši vojáci pod heslem falešné alianční solidarity.
Ve smlouvách NATO přitom žádný závazek, že by naši vojáci měli jít v důsledku zpackané politiky Západu např. v Libyi do vojenské mise v Mali, a tedy mimo Evropu a mimo území států NATO, není.
NATO je samozřejmě globální hráč, ale tato aliance přece vznikla především jako obranná aliance proti expanzivním záměrům Sovětského svazu. Nyní však jako kdyby sama směřovala k expanzi…
A ministr financí Babiš, který polehoučku potichoučku, pochopitelně s vědomím sociálnědemokratického premiéra, zvýšil rozpočet ministerstva obrany z roku na rok o deset procent (a fakticky dojde oproti roku 2016 k navýšení možná až 15 %), nyní brzdí apetit u svého kolegy ministra vnitra, který požaduje navýšení výdajů v resortu vnitra o tři miliardy korun, které by měly jít na boj s terorismem.
Pokud vidím jako zbytečnost a rozmařilost navýšení rozpočtu na armádu musím vidět jako stejnou rozmařilost i navýšení rozpočtu pro policii. Ale přeci jen bych k té policii byl vlídnější nežli k armádě. Jestliže je dnes jediná reálná vojenská hrozba v prostoru Evropy mezinárodní terorismus, a není to ani Rusko, ani nikdo jiný, tak je potřeba tomu přizpůsobit výdaje státu.
Proto je otázka, zda potřebujeme nové helikoptéry, nové obrněné transportéry či třeba ponorku na Vltavě (nedivil bych se skoro, kdyby s tím nápadem někdo přišel), anebo potřebujeme akční policii, která bude v případě potřeby schopná sledovat pohyb mezinárodních teroristů po našem území a která bude díky svým poznatkům získaným operační technikou tak schopná, aby eventuálně překazila teroristické akce i na našem území.
Z tohoto hlediska si myslím, že navýšení výdajů na policii je perspektivnější než navýšení výdajů na armádu, tedy pokud by nějaké navyšování v těchto oblastech vůbec mělo být…
Ministr Babiš však projevuje jen svou osobní mstivost vůči ministrovi ČSSD, který se mu postavil, pokud jde o jeho osobní politické zájmy v policejním útvaru ÚOOZ, v jehož čele ještě před pár týdny působil Babišův protégé, plukovník Šlachta.
Mstivost je skutečně vlastnost, která do vysoké politiky nepatří. Babiš svou mstivost projevuje postupem, který je u ministra financí jen těžko pochopitelný. Bez mrknutí oka souhlasí s navýšením vojenských výdajů, ale nesouhlasí se zvýšenými výdaji na policii. Babiš si však jako ministr financí nemá zajišťovat u ostatních ministrů pokorné chování, ale má peníze českých občanů rozdělovat ministerstvům tak, jak je to pro české občany nejlepší.
