Je to člověk, který se vydal cestou, kterou se tato církev musí ubírat v Latinské Americe či Africe, kde je především církví chudých a kde plně reflektuje společenskou realitu. A v žádném případě již není nástrojem privilegovaných a nejbohatších, jako to bylo ještě před dvěma či třemi generacemi.

Papeže Františka nijak nerozrušují ani bigotní postoje části polských katolíků ve vztahu k jeho relativně velmi pokrokovým (v podmínkách katolické církve) názorům například ve vztahu k rozvedeným katolíkům, homosexuálům, antikoncepci a podobně. Jeho postava a jeho osobnost ukazují to, že se katolická církev prostě posunula k potřebám zemí třetího světa, především Latinské Ameriky a Afriky, kde bude v příštích desetiletích nejpodstatnější část věřících této církve.

Papež František znovu svými vyjádřeními z posledních dní prokázal, že je vysoce tolerantním mužem ve vztahu k jiným náboženstvím a jeho tolerance není předstíraná, ale skutečná. Jeho postoje nejsou vykalkulované či hrané, ale idealistické.

Papež nepodléhá současné emotivní atmosféře v souvislosti s útoky islamistických fanatiků na jednotlivce i celé skupiny lidí v západních zemích a správně říká to, na co by veřejnost neměla zapomínat. A sice, že islám není náboženstvím, jehož podstata spočívá v násilí. Zkrátka, že násilí, kterého se dopouštějí islamističtí fanatici, je něco, co je okrajovým jevem islámu a nelze je ztotožnit s jeho učením.

Je dobré zamyslet se nad tím, co papež František říká, a porovnat rozumná vyjádření tohoto světového vůdce s vyjádřeními českého katolického kléru, především jeho primase, arcibiskupa Duky. Ten se naopak v posledních dnech vyjádřil v tom smyslu, že islám je náboženství, které je postaveno na násilí…

Shrňme to, arcibiskup Duka svými názory patří do 19. století a papež František do století 21…František se chce starat o blaho lidstva, Duka o chod realitní kanceláře, ve kterou se česká katolická církev změnila.