Nezapadlo by to totiž do jimi pečlivě vytvářeného schématu o „zlém“ ministrovi, který chce ožebračit sociálně potřebné spoluobčany, a který údajně lže, nebo své problematice vůbec nerozumí.

Podívejme se na konkrétní příklad z poslední doby, který se dotýká statisíců lidí z našich regionů. Poprvé v tomto roce se dotace na sociální služby rozdělovaly podle kritérií, určených krajskými reprezentacemi a ministr Drábek tedy do mechanismu nezasahoval. Celková výše dotací poklesla meziročně o desetinu tak, jak většina položek úsporného státního rozpočtu. Co však způsobily některé sociální demokracií ovládané kraje? Svým vlastním příspěvkovým organizacím prostředky z dotací přidaly, zatímco desítky neziskových organizací (obecně prospěšných společností, občanských sdružení apod.) poslaly do likvidace. Připomeňme, že tyto „neziskovky“ poskytují velmi potřebné sociální služby, které veřejný sektor poskytovat nezvládá.

Nejkřiklavějším případem může být Středočeský kraj. Zde došlo ke krácení prostředků pro neveřejné neziskové organizace o více než třetinu oproti minulému roku, zatímco vlastní krajská zařízení dostala peníze navíc. Tato čísla ovšem představují pouze průměr, mnoho neveřejných organizací získalo třeba jen polovinu nebo ještě méně ve srovnání s rokem 2010, což je pro ně naprosto likvidační. Stalo se tak nejen ze dne na den bez jakéhokoli zdůvodnění, ale také v naprostém rozporu s dlouhodobou koncepcí Středočeského kraje.

Výmluvy na stát postrádají logiku, ten snížil prostředky o desetinu, což je částka, kterou jsou schopna krajská i nekrajská zařízení přežít bez podstatného omezení provozu. Ale odebrání více než třetiny příspěvku hejtmanu Rathovi nikdo nediktoval, to bylo výlučně krajské rozhodnutí. Navíc hejtmanova argumentace postrádá logiku. Pokud se podíváme na rozdělování v některých jiných krajích, zjistíme, že se prostředky krátily nediskriminačně a rovnoměrně o desetinu bez ohledu na právní formu a vlastníka organizace. 

Pokud hejtman Rath neveřejné neziskové subjekty označí za prostředí, „kam jednou týdně přijde jeden narkoman“, pak pouze ukazuje, že problematice nerozumí a neví, jak podobná zařízení vůbec fungují a pro koho jsou určena. Také nesmyslným způsobem degraduje roli neziskového sektoru v oblasti sociálních služeb a plive do tváře tisícům pracovníků, kteří se snaží vytvořit důstojné podmínky statisícům našich spoluobčanů, např. nevyléčitelně nemocným v mnoha hospicích. Byl se hejtman Rath někdy podívat třeba do středisek Diakonie České evangelické církve, jak a pro koho pracují?

Jsem proto ráda, že se ministr Drábek rozhodl uvolnit další prostředky z rezervy ministerstva pro neziskové organizace, které se mají stát obětí likvidačního úsilí některých krajů. Jak toto zapadá do „zlé asociální“ politiky, kterou se někteří snaží Drábkovi podsouvat, to opravdu netuším.

Helena Langšádlová,

poslankyně, předsedkyně Stále komise pro rodinu a rovné příležitosti