Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já také budu velmi stručný. Já bych tady nechtěl řešit tu komplikovanou vazbu případných prohlídek, čím se doma topí, ono je to docela složité téma, ale na druhou stranu pan ministr tady ve své úvodní řeči řekl, že se ptal ústavních právníků, a ti mu řekli, že to je v souladu s ústavním právem, jak aspoň já jsem to pochopil. Nicméně řeknu ze své praxe, já se také vždycky ptám právníků, jestli to, co děláme, je správně. Oni vždycky kývají, že ano, a pak přijde soud a ten řekne, že to je jinak. Takže bych prosil, aby se argumenty tohoto typu nepoužívaly, protože skutečně to může rozhodnout až soud. A možná v tomto případě by to bylo velmi dobré, kdyby se to dostalo k Ústavnímu soudu, ať konečně tady zmizí ty nekonečné debaty, protože jinak se jich nevyvarujeme při každém takovémto případu, kdy začneme omezovat na základě, řekl bych, ušlechtilých cílů domovní svobodu.

Jinak ze své praxe starosty musím říct, že případy, kdy lidé topí tím, čím nemají, tak bylo to hodně, když byl sběr odpadu dělán nálepkovým systémem, kdy když samozřejmě PET lahve neměli kam dávat, tak je házeli do kotlů, a kdyby se za PET flašky dávaly peníze, kdyby se vykupovaly, možná by se situace výrazně zlepšila. Na druhou stranu musím říct, že případy, kdy takto se topí, byly skutečně u těch nejvíc sociálně slabých rodin, které bydlely v pronajatých domcích, kde by už nikdo nebydlel, nemají žádné příjmy, prostě živoří tam a tam jakákoliv pokuta, jakákoliv kontrola má stejný výsledek. Prostě pokud ti lidé chtějí přežít, tak se jinak chovat nebudou. To jenom na vysvětlení. Ale prosil bych skutečně, nepoužívejme argumenty: ptal jsem se právníků, ti mi řekli, že to je v pořádku. Já si myslím, že se musíme v tom případě zeptat pak dotyčného soudu, aby nám řekl své stanovisko. (Předsedající: Čas.) A možná by to bylo úplně nejlepší.