Jmenuji se Simona Petrů, je mi 18 let a bydlím v obci Rozhraní nedaleko Svitav. Studuji na Gymnáziu a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Svitavy, letos jsem v oktávě a chystám se na maturitu. V osobním životě se zajímám o politiku a veřejné dění a volný čas se snažím využít především k neformálnímu vzdělávání. Rovněž se zapojuji do různých soutěží a projektů. Například letos se chystám do Estonska v rámci programu Erasmus+, v loňském roce jsem se zúčastnila Pražského studentského summitu.
Už jste přemýšlela, co budete jednou dělat?
Určitě, přemýšlím o tom poměrně často. Po zakončení středoškolského studia bych se ráda ubírala směrem ke studiu práv, které bych ráda uplatnila v práci v mezinárodních organizacích. V této souvislosti by mě velmi lákala například práce pro OSN nebo pro jinou podobnou organizaci. Nicméně, v současné době ještě nemám zcela konkrétní představu.
Co jste dělala o prázdninách?
O prázdninách jsem úspěšně dokončila kurz k získání řidičského oprávnění. Část prázdnin jsem strávila na brigádě u rodičů v naši rodinné firmě, kde ráda pomáhám. Byla jsem i na dovolené v Chorvatsku a ve zbytku prázdnin jsem byla na několika výletech po Česku. Prázdniny utekly skutečně velmi rychle.
Proč jsem se vlastně na to všechno ptal? Zajímá mě, jestli se liší všední život mladého člověka, který se zajímá o politiku, od života jeho vrstevníků?
Myslím si, že pokud se zajímáte o politiku, tak máte obecně méně času. Je to jistá daň za to, že máte tendenci se o vše zajímat a všude mluvit, říkat své názory. Ale v zásadě se jinak neliší. Ráda trávím čas doma, který využívám například k seberozvoji. Považuji to za smysluplnější než například trávení času v hospodách.
Vnímáte úpadek zájmu mladých lidí o politiku nebo razíte opačný názor?
Původně jsem si myslela, že v mém okolí v podstatě není až na pár výjimek nikdo, kdo by se zajímal o politiku. S postupem času a přibývajícími osobními setkáními například v rámci studentských soutěží, jsem zjistila, že jich je podle mě poměrně dost. Takže si myslím, že základna mladých lidí zajímajících se politiku není tak malá, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Ve své eseji, kterou jste poslala do soutěže, píšete: „Platí, že jakmile se mladí dostanou někam, kde je jejich hlas slyšet, začnou se zajímat i o to, co s nimi přímo nesouvisí, protože nechtějí se svými názory zaostávat. Problém tkví v tom, jak mladé lidi donutit diskutovat a přemýšlet“. Jaký je tedy Váš recept?
Myslím si, že kořeny problému jsou již v povinné školní docházce. Podle mě by se již tam měli žáci učit diskutovat a rozvíjet své soft skills. Opět mohu uvést příklad z osobní zkušenosti. Když jsem byla na své první diplomatické simulaci, tak tam byla celá řada mladých lidí, kterým nebylo příliš rozumět. Myslím si, že začít by se mělo už na základních školách, učitelé by měli klást větší důraz na studenty, aby se zajímali o veřejné dění.
Ve své práci rovněž uvádíte, že problém „nezájmu mladých lidí o politiku“ by mohl vyřešit odborný předmět zaměřený na diskuzi, který by se věnoval společensky důležitým tématům. Myslíte si, že právě to by mohl být „lék“ pro české školství?
Myslím si, že určitě by se začalo více mladých lidí zajímat o politiku, protože spousta lidí na některé problémy ani nenarazí, ačkoliv by se o danou problematiku rádi zajímali. Nicméně v tomto potřebují podpořit a vést. Naše školství podle mého názoru neprošlo žádnou radikální změnou už od dob Marie Terezie. Na školách je jednoznačně potřeba více diskuze o řešení současných problémů.
Co považujete v současné době za nejzávažnější problém v České republice, respektive ve světě?
Za jeden z nejzávažnějších problémů v České republice považuji přijímání některých zbytečných zákonů, které vedou k růstu byrokracie nebo k omezení svobody. Například zákaz kouření v restauračních zařízeních. Přijde mi, že trh je dostatečně elastický na to, aby si poradil s tím, že někteří lidé chtějí jít do kuřácké hospody, kde se kouří a naopak. Myslím si, že podobné regulace jsou zbytečné.
Z globálního hlediska považuji za největší hrozby možné zvolení Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách nebo nestabilní situaci na Blízkém východě. U Trumpa netuším, do jaké míry jsou reálná jeho slova, která používá při své volební kampani, nicméně by mohl představovat hrozbu pro světový politický systém. Z Blízkého východu pramení současná migrační krize. Za velký problém považuji přístup bohatých států Perského zálivu, které prakticky vůbec nepomáhají uprchlíkům, ačkoliv by měly.
Závěrem otázka, zda uvažujete o vstupu do politiky?
Možná jednou v budoucnu ano. V současnosti to pro mě ale není aktuální otázka. V první řadě chci dokončit studium a zvládnout vystudovat vysokou školu.
