Před Evropským parlamentem ve Štrasburku položil předseda Evropské komise Juncker hlavní důraz na zlepšení ochrany unijních hranic a na budování základů společné evropské armády. Tento jeho návrh ostatně plně reflektuje již společný francouzsko- německý návrh na vybudování společné evropské armády a je podporován také řadou dalších států EU vč. ČR. Bohužel se J. C. Juncker zabýval znova také přerozdělováním migrantů EU podle kvót. Nicméně jeho rétorika v této věci byla již mnohem mírnější než před časem. Juncker zřejmě pochopil, že zejména nové země EU nemají pro tento plán EK pochopení.
Zřejmě nejvýznamnějším návrhem Junckera byl, kromě návrhu na společnou ochranu evropských hranic a společnou evropskou armádu, návrh na posílení investičního fondu EU a jeho zdvojnásobení na 630 mld. EUR. EU totiž přes velmi uvolněnou měnovou politiku ECB, spočívající v neúnavném uplatňování tzv. kvantitativního uvolňování, zažívá jen velmi malý hospodářský růst. Posílení investičního fondu o 310 mld. EUR by samozřejmě mohlo vést k podpoře vyššího hospodářského růstu. Juncker včera navrhl také investiční plán se 44 mld. EUR na rozvoj Afriky a zemí odkud míří do Evropy uprchlíci. To je velmi moudrý plán, jehož podstatou bude jistě boj proti suchu a snaha vytvořit např. v oblasti Sahelu i jinde, zasažených suchem a erozí, podmínky proto, aby z nich lidé nemuseli odcházet. Poradil bych Junckerovi a evropským politikům hned, kde vzít peníze na tento plán. Státy EU vynaloží každoročně cca 200 mld. EUR v armádních výdajích. Jistě mohou postrádat uvolnění části těchto peněz na účel, který je z hlediska dlouhodobého zájmu Evropy, která může být v příštích desetiletích ohrožována nezvladatelnými vlnami emigrace, velmi potřebný.
Juncker vyzýval také ke schválení poněkud kontroverzní dohody o volném obchodu s Kanadou (tzv. CETA) a ani slovem se nezmínil o podobné dohodě o volném obchodu s USA. Tuto dohodu s USA ostatně již v předchozích týdnech odepsali vlivní členové francouzské a německé vlády (Macron a Gabriel). Bez zajímavosti nejsou ani Junckerovy návrhy, aby do roku 2020 byla ve veřejným prostorách EU volně přístupná Wi-Fi. Navrhuje také, aby EU zavedla do roku 2025 superrychlý internet, od něhož si slibuje až 2 miliony nových pracovních míst. Juncker navrhnul také vznik jakési evropské domobrany, sboru dobrovolníků, v nichž by zejména mladí Evropané mohli pomáhat při řešení krizí. I tento návrh je jistě rozumný a prospěšný. Tito dobrovolníci mohou působit např. při řešení situací podobných té při posledním zemětřesení v Itálii. Nebo při řešení dalších vln emigrace do Evropy.
Juncker a EP vyzvali národní parlamenty, aby projednaly tyto návrhy do 14 dnů. Předpokládá se, že již na neformálním summitu EU v Bratislavě předstoupí evropští lídři, tedy představitelé národních států, s dalšími návrhy navazujícími na Junckera a prohlubujícími jeho návrhy. To může být dobré východisko pro budoucí reformu a oživení EU, která dostala těžký úder Brexitem.
