Včera mi jeden z voličů vysvětloval, že ČSSD je zcela „vybydlená“. Že za šest let, co jsem z jejího vedení odešel, se, pokud jde o podporu veřejnosti, propadá stále hlouběji a hlouběji…Vox populi,vox dei.
Ta situace je pro ČSSD skutečně velmi vážná. Strana utrpěla těžkou volební porážku a část funkcionářů ve vedení strany a ve středně vysokých funkcích v krajích má tendenci tuto porážku závažným způsobem bagatelizovat a zlehčovat. Zejména pak v těch krajích, kde se podaří ustavit široké koalice všech proti hnutí ANO, zavládlo uspokojení, jací že jsou to vlastně velcí kabrňáci. To, že jde do budoucna o nahrávku na smeč pro Babiše, už těmto funkcionářům moc nedochází…A je jim to jedno.
Na druhé straně je obtížné lidem zabraňovat v uplatněni jejich nejvlastnějšího osobního zájmu. Je jen potřeba vědět, že vkročili na tenký led a že to velmi pravděpodobně do budoucna přinese značné komplikace. Sobotka musí hned po druhém kole senátních voleb, a to bez ohledu na jejich výsledek, který zřejmě nijak oslnivý nebude, převzít iniciativu.
V druhém kole senátních voleb očekávám maximálně zisk čtyř až pěti mandátů pro ČSSD, což je proti dvanácti mandátům získaným před šesti lety samozřejmě značný pokles. ČSSD se tak se svými volebními výsledky nejen pokud jde o kraje, ale také pokud jde o volby do senátu, vrací tam, kde byla před mým příchodem do vedení této strany v roce 2005.
Pokud B. Sobotka nezačne okamžitě po volbách něco viditelného dělat, něco, co by ocenili stávající i potenciální voliči ČSSD, bude to špatné. Nejde jen o to změnit komunikaci úspěchů vlády, jak o tom naivně hovoří někteří lidé ve vedení ČSSD, včetně ministra Chovance.
Jde o to, změnit způsob komunikace strany obecně. To ale znamená změnit její marketingové zázemí, změnit spolupracující marketingovou agenturu. Během několika málo týdnů zformulovat krátký akční program sociální demokracie, který bude podkladem k diskusi k volebnímu programu, který může být přijat někdy v jarních měsících. Nejlépe pak na sjezdu, nebo hned po sjezdu ČSSD.
Vládu by měli opustit ministři, kteří nejsou úspěšní a kteří nestačí na to, aby dokázali obratně komunikovat vlastní úspěchy. Do debaty o programu by ČSSD měla zapojit také širokou veřejnost, nejen tu stranickou.
B. Sobotka by se měl také snažit zbavit ČSSD přehnané centralizace v rozhodování zejména o personálních otázkách. Jak chce rozvíjet demokratickou diskusi ve straně, má-li být kritická diskuse mimo jiné i k práci vedení strany, když Politické grémium ČSSD rozhodujícím způsobem ovlivňuje složení stranických kandidátek pro volby do sněmovny? To prostě nejde. A také se vrátit k uplatňování principu presumpce viny bez výjimek.
ČSSD se zkrátka musí začít měnit lidem před očima, tak aby viděli reflexi špatných volebních výsledků. Aby viděli jistou pokoru a snahu se poučit. Pokud toto B. Sobotka a vedení strany neudělají a budou jen tvrdit, že teď není možné se pouštět do sebekritické diskuse, protože to stranu pohřbí, mohou během několika málo týdnů očekávat, odhadl bych již do Vánoc, propad volebních preferencí na 12 – 13 %. A pak samozřejmě může ve straně nastat panika.
Samozřejmě, že má smysl sledovat průzkumy pouze u agentur s relevantními výsledky průzkumů, což jsou Median, TNS Aisa či Sanep. Pokud se vedení ČSSD bude uspokojovat výsledky průzkumů Stemu, který si samo platí, či CVVM, jehož průzkumy jsou, mírně řečeno, nepřesné, bude to špatně. Je potřeba se podívat pravdě do očí. Jen tak je možné zastavit A. Babiše při jeho cestě ke křeslu premiéra.
