Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, dovolte mi několik poznámek, neboť si to zaslouží i pohled do historie. Předně bych chtěl poznamenat, že jde o problém, kdy dochází k zneužívání sociálních dávek ne ze strany potřebných, ale ze strany majitelů domů a bytů. To podtrhuji. Za druhé hlavní problém, který byl takhle nastaven, vznikl při divoké privatizace bytového fondu v jednotlivých městech a obcích. Obce si nenechaly potřebnou jednu třetinu bytů, která by mohla sloužit sociálně slabším. A vzpomínám si na jednání zastupitelstva statutárního města Opavy, kdy jsem se snažil ovlivnit, aby nebyla privatizována budova, která byla postavena jako bezbariérová pro zdravotně postižené, a i ta byla privatizovaná a obec s ní dneska nenakládá.
Co se týká doplatků na bydlení, ten tady taky měl určitou podstatu při svém vzniku, neboť spousta občanů sociálně slabých, a já to zas obrátím třeba na statutární město Ostrava, bydlela v takzvaných dřívějších ubytovnách jednotlivých průmyslových podniků, ale neměla tam trvalé bydliště, takže neměla nárok na příspěvek na bydlení. A proto se hledala cesta, jak pomoci i těm. A byl vymyšlen a schválen doplatek na bydlení.
Pak přišel pan exministr Nečas, ministr práce a sociálních věcí, a přišel s tezí, že vlastně ty příplatky a doplatky na bydlení jsou vypláceny osobám potřebným, ale ne vždy dochází k tomu, aby doputovaly k majiteli bytu či domu, a propadnou se někde v hernách. Proto Poslanecká sněmovna schválila výjimečně v tomto případě, že tento sociální příspěvek bude moci být vyplácen ne těm potřebným, ale přímo majitelům. Ale to jsme netušili, co se stane. A od této chvíle nastal obrovský boom s obchodem s chudobou, nákup hygienicky zcela nevyhovujících budov a sestěhovávání často nepřizpůsobivých občanů, ale často i těch, kteří neměli jinou možnost do různých lokalit. A nyní si s tím nevíme moc rady.
A tady bych vůbec neobviňoval Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože oni s tou iniciativou svým způsobem počítali. A myslím si, že návrh pana poslance Stanjury byl správný, a taky proto jsme pro něj hlasovali a taky proto nesouhlasíme s jeho zrušením. Snažili jsme se na ministerstvu ukazovat příklad Karviné. Těch příkladů je určitě více, ale v Karviné máme náměstka primátora, který má toto na starosti, a ten už popsal nemálo papírů a poslal to jak do médií, tak na Ministerstvo práce a sociálních věcí, kdy ukázal, že tento prostředek umožňuje obci, aby komunikovala a ovlivňovala tuto skupinu občanů. Podmínili souhlas obce tím, že tito lidé budou aspoň částečně v nějakém splátkovém kalendáři platit své dluhy. A ejhle. Ono to funguje. Samozřejmě že vyřadili ty, kteří mají malé děti, vyřadili seniory, neřešili situaci před Vánocemi. Prostě ten systém nabíhal postupně. Jako každý systém určitě má nějakou vadu, ale byla to jedna z možností, jak ta obec vstupuje do ovlivňování chování jejích občanů. A my jim ji chceme vzít.
Rozumím tomu, že Ministerstvo vnitra se do toho pustilo a byla tady obava z toho přechodného období, než najedeme na nový systém, že najednou ze dne na den velká skupina lidí se ocitne na ulici. Měli jsme tedy více diskutovat o přechodném období a o ochraně, aby tato situace byla sociálně citlivě řešena. Ale zrušení této možnosti obci, se nám jeví jako nesprávné.
Proto konstatuji, že poslanecký klub KSČM tento návrh podpořit nechce. Děkuji. (Potlesk členů KSČM.)
