Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Předkládaný návrh zákona má dva stěžejní cíle. Tím prvním je přizpůsobení právního řádu České republiky k novým, přímo použitelným a bezprostředně aplikovatelným nařízením Evropské unie. V rámci úpravy vinohradnictví se proto implementuje nový systém povolení pro výsadbu révy na období do 31. prosince 2030, a to včetně sankcí za jeho nevyužití a nový systém povolení opětovné výsadby vinic.
Druhým cílem návrhu zákona je pak boj proti různým formám černého trhu s vínem, tedy stanovení úpravy, která zajistí lepší regulaci nakládání s nebalenými výrobky z révy vinné a zejména pak se sudovým vínem, které představuje nezanedbatelnou část segmentu trhu s vínem v České republice. Výrobky z révy vinné, a to zejména nebalená vína resp. sudová vína, jako jeden z typů nebalených vín se v posledních letech staly jedním z nejvíce falšovaných zemědělských produktů. Podle údajů Státní zemědělské a potravinářské inspekce se podíl nevyhovujících vzorků sudových vín konstantně pohybuje mezi 32 až 38 procenty.
Návrh zákona byl připravován po široké diskusi s vinařskovinohradnickou veřejností. Na vládě bylo projednávání návrhu dne 21. prosince 2015 přerušeno s tím, že je nutné nalézt shodu na způsobu a kontrole prodeje sudového vína. Výsledkem následných diskusí je pak předkládaný návrh novely zákona, který byl vládou schválen dne 18. ledna 2016. Návrh nyní v podobě, v jaké je předkládán do Poslanecké sněmovny, zejména omezuje množství prodejních míst sudového vína, v zásadě se navrhuje omezení prodeje sudových vín vyjma provozoven výrobců vína nebo příjemců zahraničního nebaleného vína. V této souvislosti je nutné dodat, že výrobcem vína je podle zákona definice rovněž subjekt, který si víno nechá v jiných sudech zpracovat za účelem jeho uvádění do oběhu, stejně tak příjemcem je nejen subjekt, který si nebalené víno ze zahraničí sám přiveze, ale i ten, který si je nechá přivézt jiným subjektem, přičemž navržené řešení odpovídá svými dopady na trh s vínem konsensu dosaženému s dotčenými subjekty v průběhu legislativního procesu. Vymezuje kategorie obalů, v nichž je možné víno prodávat spotřebiteli, § 3. S ohledem na omezení prodejních článků není přepravní obal pro sudové víno, který je pod kategorií nebaleného vína, blíže specifikován. V rámci prodeje vína spotřebiteli z obalů určených pro spotřebitele je pak vymezeno tzv. čepované víno v zásadě BIM box do dvaceti litrů objemu a rozlévané víno do pěti litrů. Obě tyto kategorie by mohly prodejcům sloužit k obcházení režimu sudového vína, proto je nutné je výslovně upravit. Upravuje se zveřejnění části registru vinic, z níž bude on line zřejmé, ve kterých provozovnách výrobci nebo příjemci zahraničního nebaleného vína prodávají sudové víno.
Toto opatření mimo jiné přispěje k eliminaci nelegálních nenahlášených prodejen pančovaného sudového vína. Dále přináší zvýšení informovanosti spotřebitelů při prodeji sudového čepovaného a rozlévaného vína. U vína v obalu určeném pro spotřebitele, které bylo vyrobeno nebo plněno v České republice, se z důvodu ochrany spotřebitelů navrhuje uvádět povinně i na přední etiketě údaj o provenienci vína § 16 odst. 4. Dále se zavádí dobrovolný logotyp § 16 odst. 5 na obalu vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označeným "vyrobeno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky", což jsou opatření předkladatelem preferovaná a zajišťující odpovídající informovanost spotřebitele.
Zavádí oznamovací povinnost pro příjemce § 14a veškerého zahraničního nebaleného vína, tedy nejen sudového, a dalších zahraničních výrobků z révy vinné. Ukládá povinnost uskladnit nebalené víno od příchodu do České republiky na 10 dnů v místě určení - tedy ne na hranicích, ale v místě prvního příjmu vína § 14b - pro účely případné kontroly ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Upravuje zvýšení horní hranice pokut za správní delikty pokut týkající se nově definovaného falšování vinařského produktu a porušení nově zavedených povinností v rámci boje s černým trhem s vínem nad 50 milionů korun. V případě skutečně rozsáhlých podvodů je dosavadní největší sazba do 5 milionů korun nedostatečná a nemá dostatečný preventivní účinek, protože nepostačuje ani na pokrytí nelegálního zisku, který pachatel z protiprávní činnosti může získávat nebo získává.
Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 33. schůzi dne 23. června 2016 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Návrh zákona byl dále projednán ve druhém čtení dne 16. září a kromě pozměňovacích návrhů zemědělského výboru k němu uplatnili pozměňovací návrhy poslanci: Petr Bendl, Vladimír Koníček, Antonín Seďa, Josef Šenfeld, Herbert Pavera a Petr Kudela.
Zemědělským výborem přijaté pozměňovací návrhy jsou v zásadě v souladu s koncepcí předkladatele vládního návrhu zákona a přispějí ke zkvalitnění, s výjimkou pozměňovacích návrhů č. A.I. a A.II., které za příjemce stanovují provozovatele potravinářského podniku, který je uveden v průvodním dokladu. Takové řešení svými dopady na trh s vínem neodpovídá konsenzu dosaženém s dotčenými subjekty v průběhu legislativního procesu a jde výrazně - výrazně - nad rámec míry regulace takto dosažené. Ministerstvo zemědělství nesouhlasí se svázáním příjemce dle definice novely zákona s příjemcem uvedeným v průvodním dokladu, neboť se jedná o výrazně restriktivní opatření. Proto k těmto pozměňovacím návrhům zaujímám nesouhlasné stanovisko.
Stejně tak zaujímám nesouhlasné stanovisko k pozměňovacímu návrhu přijatému zemědělským výborem č. A.V. a změnám s ním souvisejícími, kterými se oproti vládnímu návrhu zákona zavádí povinnost - povinnost - výrobce při splnění stanovených kritérií uvést na obalu určeném pro spotřebitele logotyp specifikovaným prováděným právním předpisem, přestože řada výrobců na obalu určeném pro spotřebitele již různá označení původu vinařských produktů používá, a to včetně vlastní podoby záklopky. V potravinovém právu je navíc obecně preferováno používání dobrovolných označení a slov vyjadřujících původ zemědělského produktu a potravin. Proto k tomuto pozměňovacímu návrhu a zavedení navrhované povinnosti zaujímám také výrazně nesouhlasné stanovisko.
V případě pozměňovacích návrhů na zrušení bodů 23, zejména pozměňovací návrh č. A.IV. a další změny s tímto související, kterým se navrhuje vypustit § 16 odst. 4 z vládního návrhu, tedy zrušení požadavku na uvedení provenience na přední etiketě obalu určeného pro spotřebitele, zaujímám neutrální stanovisko. Důvodem k tomuto stanovisku je možný nesoulad návrhu v této části s komunitární právní úpravou týkající se problematiky označování.
Ostatní pozměňovací návrhy přijaté zemědělským výborem přispívají ke zpřesnění vládního návrhu novely zákona, dále zpřesňují postavení Vinařského fondu ve vztahu aplikační praxe při administraci podpor poskytovaných Vinařským fondem. Přijaté pozměňovací návrhy také zpřesňují působnost Podpůrného a garančního rolnického fondu v zákoně o zemědělství, neboť stanovují kritéria, na jejichž základě PGRLF ohodnotí žádosti o podporu a zakotvuje základní procesní pravidla v oblasti rozhodování PGRLF o žádostech o podporu, a proto s nimi souhlasím.
S pozměňovacími návrhy uplatněnými v rámci druhého čtení dne 16. září 2016 poslancem Petrem Kudelou rovněž souhlasím. (Zvedá se hladina hluku v sále.)
Ostatní pozměňovací návrhy uplatněné v rámci druhého čtení poslanci Petrem Bendlem, Vladimírem Koníčkem, Antonínem Seďou, Josefem Šenfeldem a Herbertem Paverou nejsou v souladu s koncepcí předkladatele a zejména neodpovídají konsenzu dosaženému s dotčenými subjekty v průběhu legislativního procesu, a proto s nimi nesouhlasím.
