To by ale pro kraje znamenalo neúměrnou finanční zátěž, a proto se logicky brání podepisovat příslušné smlouvy. Výsledkem této nešťastné situace je, že silnice I. tříd jsou ve srovnání se silnicemi II. a III. tříd co do výše investic do rozvoje a oprav popelkou a neutěšeně chátrají.

Proto jsme se s kolegou Romanem Sklenákem rozhodli navrhnout novelu zákona. Smyslem navrhované právní úpravy je umožnit spolupráci státu a kraje v podobě úspory nákladů tak, aby se kraje jako správci silnic druhé a třetí třídy mohly podílet na údržbě silnic první třídy na jejich území, aniž by na ně byla přenášena odpovědnost za jejich úplnou správu.

Naše novela v zásadě říká: Státe, využij infrastrukturu a technickou kapacitu pro údržbu silnic, kterými jednotlivé kraje disponují, a umožni pro obě strany (a samozřejmě pro občany, kteří po silnicích jezdí) výhodnou spolupráci.

Silnice I. tříd jsou důležitou součástí dopravní infrastruktury České republiky. Nikdo nechce jezdit po silnicích plné děr a výmolů. Věříme, že jednoduchá právní úprava pomůže zlepšit stávající situaci a nebudeme mít problém získat pro ni hlasy rozumných poslanců napříč politickým spektrem.