Politici z ČSSD, kterým nyní patří překvapené hlasy, by měli složit novou politickou maturitu. Po nedávných volbách, které ČSSD prohrála a hnutí ANO je vyhrálo (byť ne nějakým zdrcujícím rozdílem) nešlo nic jiného ani očekávat.
Naprosto ledová reakce členů vedení ČSSD a zatím žádná reakce premiéra Sobotky však jen podtrhuje vážnost situace. Šéfové ČSSD buď nevědí, co mají dělat, anebo nechápou, že musí něco dělat.
Měli by začít pracovat na novém plánu modernizace ČSSD. Ještě před sjezdem ČSSD předložit projekt nové organizace a metod práce této strany pro 21. století, a to včetně způsobu komunikace s širokými vrstvami občanů, neziskovými organizacemi, zájmovými skupinami a vrstvami a podobně.
Během několika málo týdnů by strana měla předložit základní cíle nového volebního programu, jakýsi krátký volební program, který by byl východiskem k vnitrostranické diskusi A také k diskusi s širokou veřejností. V tomto programovém dokumentu by již měly být obsaženy programové cíle oslovující nové zájmové skupiny a vrstvy české společnosti, které se zatím s politikou ČSSD příliš neztotožňují.
Vedení ČSSD musí také změnit způsob komunikace s veřejností prostřednictvím médií a sdělit veřejnosti, jak bude napříště s médii komunikovat. To znamená uskutečnit změny především v mediálním zázemí premiéra a vedení ČSSD, ale také změny marketingové agentury, která pro ČSSD zajišťuje politický marketing.
Je prostě třeba změnit všechno, a to ve velmi krátké době. Času není nazbyt. A nejsou to vůbec věci neřešitelné., tak jako není neřešitelná věc náskok hnutí ANO před ČSSD ve volebních preferencích, neboť hnutí ANO nemá nikterak pevné voliče.
Pokud například ČSSD otevře otázku nové americké vojenské základny na českém území, hnutí ANO bude muset přiznat barvu a podpořit tento projekt, a ČSSD tak může od Babiše celkem hravě odtlačit levicové voliče. Stejně tak pokud se ČSSD pustí do boje za práva spotřebitele, boje za silnou korunu či boje za vyšší zdanění firem oligopolního charakteru, včetně Babišových firem, které ovládají větší část českého potravinářského průmyslu.
Zkrátka nic není beznadějné. ČSSD ve své snaze nepřipustit politický monopol v této zemi může být překvapivě podpořena i vrstvami, které dnes ani netuší, že by tuto stranu v blízkém budoucnu podpořit mohly.
V nejbližších dnech a týdnech se mohou objevovat komické nápady na zlepšení současné neveselé situace ČSSD, vycházející z čirého zoufalství. Takovým námětem je např. to, že by vedení ČSSD mělo být vytvořeno na základě celostranického hlasování členů. To by byl konec strany.Rozložila by se na prvočinitele.
Myslím, že zkušený politik by takovou hloupost nikdy neměl vypustit z úst. Je potřeba celý proces sestavy vedení strany velmi pečlivě sledovat a hledat konsenzus, který straně dodá potřebnou dynamiku, zajistí kontinuitu a zároveň diskontinuitu se současným vedením. ČSSD nemá dobrých kádrů nazbyt, a proto musí s každým člověkem, který něco umí, pečlivě hospodařit.
Připusťme, že v příštích týdnech přijdou ještě horší zprávy, pokud vedení ČSSD nezačne rychle pracovat na obnově pozice ČSSD. Před Vánocemi by již v průzkumech tato strana mohla zaznamenávat 12 – 13% podporu voličské veřejnosti.
Na jednu stranu je tedy potřeba se vyhnout pasivitě, ale na straně druhé je také třeba se vyhnout zoufalým anarchistickým nápadům, které by stranu mohly stáhnout do propasti.
