Privatizace tisíců bytů v Mostě skončila, hlásá titulek v Mosteckém deníku. Dále pak v informování pokračuje konstatováním, že v letech 2006 až 2008 to bylo výbušné téma, které rozdělovalo politiky i veřejnost na dva znesvářené tábory. Teď je po všem a zdá se, že vládne spokojenost. Primátor statutárního města Mostu ing. V. Vozka to mimo jiné komentuje slovy: dělali jsme to ve prospěch většiny obyvatel, aby lidé měli dlouhodobě zajištěné důstojné bydlení a mohli se o své domy starat jako správní hospodáři. Že to funguje, je už vidět a mám z toho radost“. Aby ne, být jako primátor členem představenstva SBD Krušnohor asi bych se též radoval. Vždyť z celkového počtu 56 bytových domů jich 8 bylo prodáno novým bytových družstvům a plných „jen“ 48 domů privatizovalo právě SBD Krušnohor. Myslím, že nemohlo jít o střet zájmů ani nic podobného i přesto, že o všem rozhodovali lidé sedící v orgánech družstva a zároveň v Radě a Zastupitelstvu města Most, protože to bylo, jak konečně primátor ve vyjádření pro Mostecký deník učinil, „ve prospěch občanů“. A ti jsou údajně na výsost spokojeni.
Jak však také vypadá ona údajná spokojenost? Slyšel jsem velice vážné výhrady a kritiku, že část občanů, kteří, byť naplnili podmínky privatizace, dodnes marně čekají na převedení bytu od SBD Krušnohor do svého vlastnictví. Jiní, kteří se z nedostatku jiné příležitosti (SBD samozřejmě nějakou konkurenci ve správě bytového fondu jen těžko připustí) mají SBD jako svého správce, řeší problémy s úvěry u peněžních ústavů na opravy či výměnu oken. Častým důvodem je skutečnost, že se „opovážili“ a našli si firmy dle svého uvážení a ne „spřízněné“ právě s SBD Krušnohor.
Příliš spokojenosti nemůže být ani s tím, kam putovaly utržené částky z privatizace. Pamatuji si, že všechny volební programy, snahy i konání zastupitelů za KSČM, když ještě byli v opozici, směřovali k tomu, aby všechny peníze utržené za prodej bytového fondu byly vráceny zpět na jeho údržbu a obnovu. Nyní, kdy po čtyřleté přímé koalici se SMM a současném předsedování Kontrolnímu výboru ZmM (KV ZmM) jako jakousi „odměnu pro nepotížisty“ potíže opravdu nedělají a ustoupili i od této správné zásady. Z celkově utržených 419 mil. Kč zatím zbylo po odečtení „různých položek“ 224 mil. Kč. Ty by se měly investovat uvážlivěji než onen „odečet“, který šel mimo jiné v částce přes 40 mil. Kč na koupi domu Baťa od města (starý rest způsobený ještě za vlády ODS, ODA a spol. a starostování Ing. Valvody), 20 mil. spolkly úhrady na zajištění exekucí několika tisíců dlužníků, apod.
Spokojenost občanů bude určitě naplněna až po úplném převodu bytů do jejich vlastnictví a to tak, že co nejrychleji dle stanovených podmínek a časových intervalů. A když by jen tak náhodou našel KV ZmM ve své jistě namáhavé práci nějaký prostor pro kontrolu tímto směrem, ne papírovou, ale fyzickou, doplněnou o rozhovory s občany, pak by mohla úplná spokojenost nad privatizací bytů i zavládnout. Zatím je jaksi neúplná. (vb)
