Dovolte mi, abych zde ještě v rámci své zpravodajské zprávy uvedl za sebe několik poznámek týkajících se hlavních problematických bodů předložené novely vinařského zákona, ke kterým bych v případě, že nebyl schválen návrh na zamítnutí, chtěl předložit pozměňovací návrhy tak, aby byla ze zákona odstraněna ta nejpalčivější a nejkontroverznější opatření.

Návrh novely vinařského zákona lze vnímat jednoznačně pozitivně v části týkající nových pravidel pro výsadbu nových vinic a obnovu stávajících vinohradů. Nepochybně je do jisté míry žádoucí i zpřísnění pravidel pro obchodování s nebaleným vínem a pro dovoz vína ze zahraničí, zavedení nových informačních povinností a zveřejňování údajů týkajících se vinných produktů v místě nabídky, s cílem lepší informovanosti spotřebitele.

Jsem přesvědčen, že pro eliminaci černého trhu s vínem, pro zabránění jeho falšování, pro zvyšování úrovně kultury konzumace vína je třeba přijmout určitá opatření a zavést nové kontrolní nástroje, neboť to je v zájmu našich domácností a domácích producentů vína, soukromých vinařů moravských, ale také z českých vinařských oblastí.

Na druhé straně je třeba si položit otázku, zda všechna navržená opatření jsou nezbytná, zda jsou zcela v souladu s principem proporcionality, zda nejsou nadbytečně přísná a zda ve výsledku některých z nich nepovedou k přílišné restrikci svobody trhu a svobody podnikání a nedoplatí na ně nejen podvodníci, ale také řada slušných podnikatelů, obchodníků s vínem. Jsem přesvědčen, že stát by měl získat větší kontrolu nad dovozem vína ze zahraničí. Proto lze souhlasit s novými informačními povinnostmi dovozů a rovněž s určitou časovou lhůtou pro možnost kontroly ze strany inspekce.

S čím se však nelze zcela ztotožnit, je regulace týkající se charakteru provozoven pro prodej sudového vína spotřebitelům. Umožnění tohoto prodeje výhradně pro provozování výrobců nebo tzv. příjemce, což jsou kategorie, s nimiž jsou spojeny nemalé administrativní i jiné nároky a znamenalo by to v důsledku likvidaci tisíce maloobchodních prodej živností, které dnes sudové víno prodávají. V těchto případech jde totiž velmi často o provozovny, které nejsou schopny z kapacitních důvodů dostát novým nárokům, které jsou na výrobce a příjemce vína zákonem kladeny. Proto se domnívám, že by bylo vhodné, aby zákon i nadále umožňoval prodej sudového vína mimo režim provozovaného výrobcem či příjemcem, aby byla zároveň racionalizována nová definice malého množství prodaného vína, která se týká právě maloobchodu.

Zároveň se domnívám, že novela vinařského zákona novou kategorizací výrazně znepřehledňuje produkty tzv. nebaleného vína rozdělením na sudové, rozlévané a čepované. Jeví se jako nelogické, že některé z těchto kategorií lze prodávat k bezprostřední spotřebě na místě, jiné nikoli, a že každý z těchto produktů by měl být prodáván z různých obalů. Tato komplikace dle mého názoru povede daleko spíše než k eliminaci černého trhu s vínem k dalším podvodům a obcházením zákona.

Vzhledem k tomu, že není zcela jednoduché ve lhůtě stanovené pro projednávání zákona v Senátu zpracovat )úpravu vhodnější, chtěl bych navrhnout alespoň drobnou úpravu, která situaci zjednoduší, a to aby v případě sudového vína byla umožněna bezprostřední konzumace v místě provozovny.

V průběhu projednávání zákona v Poslanecké sněmovně byl přijat pozměňovací návrh, který ze zákona vypustil povinné označení provenience hroznů vinné révy na přední etiketě. Naopak byla zavedena povinnost tzv. záklopky s trikolorou u tuzemských vín. Ani tato změna se mi nejeví jako vhodná, neboť údaj ne přední etiketě je pro zákazníky zjevnější a přístupnější. Proto se domnívám, že by bylo vhodné vrátit se k původnímu znění navržené vládou.

Novela vinařského zákona představuje poměrně zásadní zásah do trhu s vínem a vyžaduje se delší časové období na adaptaci dotčených subjektů a jednotlivé nové povinnosti. Z toho důvodu se mi jeví navržená dvouměsíční registrační lhůta jako nepřiměřeně krátká a domnívám se, že by měla být prodloužena. A proto posledním mým návrhem bude odložení účinnosti celého zákona o jeden rok.

Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že plně rozumím snaze předkladatelů radikálním způsobem zasáhnout podvodníky, a ty, kteří falšují, ředí či jinak upravují víno těch nejlevnějších kategorií. Stejně jako při každé regulaci i v tomto případě však platí, že musíme dbát o to, abychom z vaničky nevylili i dítě. Je třeba si uvědomit, že všichni ti, které chceme tímto zákonem přimět k novým povinnostem, v posledních měsících a letech byli zatíženi mnoha jinými bariérami v podnikání, a nejnověji EET.

Zároveň nelze opomíjet ani argument, že žádné podvody nevymizí s pouhým zpřísněním pravidel, protože ta se dají vždycky obejít. Za daleko důležitější považuji, aby bylo přísně kontrolováno jejich dodržování a postihování jejich porušování.

Z uvedených důvodů proto podporuji návrh na zamítnutí zákona. A pokud tento návrh nebude schválen, chtěl bych vás poprosit o podporu pozměňovacích návrhů k otázkám, o nichž jsem se zde zmínil. V některých případech se jedná o návrhy změn, které se již v průběhu legislativního procesu objevily. Jsou dle mého názoru racionální a umožní, aby dopad novely nebyl nadbytečně přísný.

K pozměňovacím návrhům se případně přihlásím v podrobné rozpravě.

Děkuji.