06.06.2011 11:31:59
Padesátiny OECD - proměna klubu vyspělých zemí
Lepší politika pro lepší životy. S tímto sloganem letos slaví OECD jubilejní padesátiny.
OECD stála, stejně jako například Světová banka, mimo hlavní proud světového ekonomického dění, jemuž vládly finanční trhy.
Vše ale změnila nedávná krize. Řada politiků si uvědomila, že rostoucí provázanost světové ekonomiky znamená nejen společný růst a pád, ale vyžaduje také společnou cestu k nápravě. Krize obnažila úskalí vývoje globalizované ekonomiky a přinesla příležitost pro provedení nutných cílených a pokud možno koordinovaných reforem. A to byl moment, kdy OECD vstoupila na scénu. OECD se snaží převzít roli jakéhosi globálního rádce či řešitele komplexních celosvětových problémů společně se skupinou G20, která v době krize nečekaně převzala významnou rozhodovací úlohu. Globální výzvy dneška již dávno přerostly úzce pojatý ekonomický rozměr, ale přidávají se otázky sociální, rozvojové či environmentální. "Čistší, spravedlivější a silnější ekonomika" – tak zní ambiciózní cíl, který si OECD klade.
OECD má k jeho naplňování především technické předpoklady: prvotřídní aparát ekonomů a dalších odborníků. Rozvinutý systém právních nástrojů, metodických postupů a ukazatelů. Pět desetiletí zkušeností smnohostrannou spoluprací. Silnou pozici při řešení průřezových otázek. Tyto odborné přednosti však OECD nestačí. Již dávno totiž nepokrývá většinu světové ekonomiky.
Gurría láká velkou pětku ke spolupráci
Zatímco v počátečních letech své existence představoval podíl zemí OECD na světovém HDP přibližně 80 procent, v současnosti je to již jen mírně přes 50 procent. A tento podíl nadále klesá. Aby byla role OECD skutečně globální, organizace se již neobejde bez užší spolupráce s velkými rozvojovými ekonomikami. Jde především o země takzvané velké pětky, to jest Čínu, Indii, Brazílii, Indonésii a Jihoafrickou republiku. Tyto země spolu s Ruskem, kandidujícím na členství v organizaci, v této době představují více než čtvrtinu světového HDP.
I proto generální tajemník OECD, bývalý mexický ministr financí Angel Gurría, pravidelně cestuje do těchto zemí, představuje analýzy a doporučení OECD týkající se těchto ekonomik a neúnavným, téměř marketingovým způsobem nabízí širší spolupráci s těmito zeměmi.
Zájem o takzvanou posílenou spolupráci je však dosud spíše jednostranný. OECD se zatím nepodařilo přesvědčit tyto země o výhodách spolupráce a možnostech reálně ovlivnit zaměření organizace, aniž by měly v dohledné době šanci stát se plnoprávnými členy.
Je také pravděpodobné, že země velké pětky čekaly od renomované OECD více v oblasti předvídání globální finanční krize či regionálních potíží, jako byla dluhová a fiskální krize v Řecku a Irsku. Zde se varovné signály ani včasný tlak organizace na zjednání nápravy příliš neobjevily. A dodatečná doporučení mohou někdy působit jako snaha být generálem, až když je po bitvě. V současnosti tedy leží hlavní úskalí, s nímž se OECD snaží vypořádat, v hledání rovnováhy mezi dvěma protichůdnými zájmy. Na jedné straně je to snaha organizace o spolupráci s dynamickými rozvojovými státy, která by bezpochyby obohatila vnitřní diskuze a zvýšila váhu a prestiž OECD navenek, na druhé straně pak potřeba zachování "názorové spřízněnosti" členů organizace. Základními idejemi spřízněnosti je nesporně triangl tržní ekonomika, demokracie, právní stát a nedá se říci, že by všechny rychle rostoucí rozvojové země splňovaly tato kritéria v plném rozsahu. Navíc, tradiční recepty OECD, jako například liberalizace obchodní a investiční politiky, snížení administrativních bariér pro podnikání či flexibilnější trh práce, jsou v řadě těchto zemí nepopulární a obtížně přijatelné.
Česko by mělo zkusit ze členství vytěžit maximum
Co ale z těchto spíše abstraktních úvah vyplývá pro ČR? Její váha v organizaci není příliš velká. I když máme v rozhodování o směřování organizace formálně stejný hlas jako například USA, s přibližně půlprocentním podílem na financování organizace mnoho prosadit nelze.
Ani tak bychom neměli rezignovat na snahy o střídmost organizace, byť jsou snahy o těsnější spolupráci se zeměmi jako Čína či Indie i v zájmu ČR. Spolu s malými a středně velkými zeměmi, které nejsou členy G20 a kterých je v OECD stále početní většina, by Česká republika měla dbát na to, aby se rozlet organizace udržel v efektivních mezích. Hlavní příležitost máme především v lepším využití možností, které nám členství v OECD již nyní nabízí. K dispozici je nám celá řada dílčích analýz i kompletních publikací, dostupných elektronicky. OECD například vydává každých 18 měsíců takzvané ekonomické přehledy, podrobné zprávy o vývoji naší ekonomiky a navrhuje prioritní oblasti pro provedení změn v hospodářské politice.
Poučit se můžeme i ze zkušeností s řešením průřezových témat, dotýkajících se činnosti více ministerstev. OECD opakovaně upozorňuje na rezervy v koordinaci hospodářské politiky, doporučuje její posílení a omezení nekonstruktivních mezirezortních třenic. Musíme si přiznat, že v diagnóze této české slabiny se OECD nemýlí. V tom se shoduje i s ukazateli a závěry analýz dalších organizací: Veřejné instituce jsou jedním z nejslabších článků, podlamujících konkurenceschopnost České republiky.
Není tajemstvím, že OECD je organizací, která na rozdíl od Evropské unie nedisponuje podpůrnými finančními nástroji.
Obohacení nabízí "pouze" myšlenkové. V celé řadě oblastí totiž nemusíme objevovat již objevené a můžeme se inspirovat konkrétními postupy, jež se osvědčily jinde. Ačkoliv je OECD mezivládní organizací, výstupy z ní mohou využít i podnikatelé. V celé řadě oblastí spolupracuje OECD s Poradním výborem pro průmysl a obchod (BIAC), který zastupuje zájmy podnikatelů ze zemí OECD. Příkladem konkrétní spolupráce českého privátního, veřejného sektoru a OECD bylo v nedávné době hledání účinných postupů na zmírnění dopadů ekonomické krize na malé a střední podniky, do níž se zapojilo i 330 českých podnikatelských subjektů. Jiným příkladem může být připravované pražské setkání ministrů šesti východoevropských zemí podílejících se na takzvaném Euroasijském programu OECD pro konkurenceschopnost, který je zacílen na rozvoj podnikání v tomto regionu. Heslo o lepší politice a lepších životech, které si OECD nadělila k padesátiletému jubileu, bude leckterý pamětník "lepších zítřků" vnímat s jistou dávkou skepse. Pravdou však zůstává, že OECD chce k hledání receptů na komplexní problémy dnešního světa skutečně přispět. Popřejme tedy organizaci v tomto úsilí mnoho úspěchů a snažme se využít členství v této organizaci v další etapě co nejlépe.
Ing. Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
