Někdejší státní podnik Krátký film byl v 90. letech zprivatizován, čímž stát přišel o kontrolu nad významnou částí našeho kulturního dědictví. Nově vzniklá akciová společnost Krátký film Praha získala přibližně 50 tisíc položek, kamerové negativy a filmové kopie, ale i unikátní autorské loutky z českých animovaných filmů, jejichž autorem je například Jiří Trnka, Hermína Týrlová nebo Karel Zeman. Říkám přibližně, protože v průběhu privatizace nevznikl soupis majetku a soukromý majitel začal rozprodávat filmové loutky a vytěžovat archiv, aniž by z prodeje vysílacích práv cokoli odváděl Státnímu fondu kinematografie. Podle zveřejněných informací Krátký film Praha již roky nic nevyrábí, prodává pouze vysílací práva, mezi jeho "zákazníky" patří například i veřejnoprávní televize, a to aniž by odvedl jakoukoli část zpět do výroby konkrétně Státnímu fondu kinematografie.

Chtěla bych se proto zeptat, máte jako ministr kultury přehled o tom, v jakém stavu se archiv nachází, v jakých podmínkách jsou sbírky uchovávány a zda se jim dostává potřebná odborná péče. Za druhé - víte, kolik originálních loutek z animovaných filmů a pohádek bylo současným majitelem rozprodáno a kolik jich v archivu ještě zbývá? A za třetí - připravujete změnu legislativy, která by umožnila provést inventarizaci archivu Krátkého filmu, dále přesnou specifikaci nakládání s autorskými a výrobními právy a která zajistí kontrolu státu nad naším kulturním dědictvím?

V případě akciové společnosti Krátký film Praha je však situace naprosto odlišná. Ministerstvo kultury ze své pozice nemůže jakkoli zasahovat do činnosti soukromoprávních subjektů a nemůže tedy žádným způsobem dohlížet na archiv Krátkého filmu ani zajistit jeho zpřístupnění. Ministerstvo kultury nedisponuje soupisem majetku, který po transformaci ze státní organizace na počátku 90. let přešel na společnost Krátký film. Právo hospodaření s originálními nosiči kinematografických děl vyrobených v organizaci Krátký film v době od 28. srpna 1945 do 31. prosince 1964 přísluší dle autorského zákona Národnímu filmovému archivu. Krátký film Praha ale odmítal toto právo Národnímu filmovému archivu uznat a hmotné substráty zadržoval. Na základě tohoto rozdílného postoje k výkladu zákona spolu byly tyto dva subjekty v soudním řízení, jež bylo posléze ukončeno vzájemnou smlouvou. V současné době probíhá jejich komunikace v rámci standardních obchodních vztahů. Vysílání předmětných filmů je tedy možné.

Ministerstvo kultury si je vědomo velkého kulturního významu filmů a dalších předmětů, které původně patřily státní organizaci Krátký film v rámci Československého státního filmu, ale Ministerstvo kultury nemá zákonnou možnost pořizovat soupisy majetku soukromoprávních osob, k čemuž například vyzývá petice z konce loňského roku nazvaná Kde je Maxipes Fík? Jakákoli legislativní změna by v tomto ohledu vedla k zásahu do oprávněných zájmů soukromých osob.

Děkuji za pozornost.

Co se týká financí, souhlasím s vámi, že by měly být ty zisky investovány zpět do rozvoje. Ale tady jsou jaksi legislativní možnosti velmi omezené. Lze to jedině na základě těch smluv, které jsou a které podle mých informací nefungují špatně, ale bohužel ta možnost je do značné míry omezena platnými právními předpisy. Děkuji.