Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych vás požádala o podporu mého pozměňovacího návrhu, který je uveden v systému pod číslem 5293 a hlasovat ho budeme pod písmeny D1, D2 a D3.
Proč se tím zabývat? Zdálo by se, že mluvit, bavit se o pamlskové vyhlášce už je passé. Vyhláška vstoupila v platnost k začátku roku. Myslím si ale, že naopak právě proto bychom se nyní o této nové a velmi sporné regulaci měli bavit. Díky tomu, že je vyhláška platná, totiž můžeme vidět její praktické dopady. Díky tomu, že je otevřený školský zákon, máme jedinečnou šanci napravit nedomyšlené změny, které k začátku roku dopadly na studenty, učitele a ředitele především víceletých gymnázií.
Jsou to navíc změny, které z rozhodování ve školách zcela vytěsňují rodiče. To z nich dělá víc, než jen debatu o tom, jestli čtrnáctiletý kluk může posvačit vdolek s marmeládou nebo chleba se salámem. Neustálé vyřazování rodičů z rozhodování se mi nelíbí. Přestože autoři vyhlášky se zaštiťují snahou ozdravit sortiment školních bufetů, v praxi jejich počínání vedlo k jedinému. Bufety se masově ruší.
Někteří ředitelé měli odvahu a kantýny po dohodě s provozovatelem ve škole ponechali. Obvykle ale za cenu krkolomného obcházení vyhlášky. Někde se kantýna přemístila do uzavřeného prostoru. Jinde si zatím vystačili s cedulí zakazující vstup mladším studentům. Všichni do jednoho si přitom klepou na čelo a současně netají strach z postihů.
Jejich nejistotu posilují poslední vyjádření zástupců Ministerstva školství a zdravotnictví, kteří pod tlakem veřejnosti připustili postupné zmírňování vyhlášky. Jenže nikdo neví co, jak a kdy se zmírní. A ředitelé musí plánovat, jednat s provozovateli a hledat řešení. Nezávidím jim.
Tady si dovolím malou odbočku a podělím s vámi o úplně čerstvou příhodu jednoho mého známého, jehož děti navštěvují víceleté gymnázium. Na tom ještě do konce roku fungoval bufet, mimochodem se stále se zlepšujícím sortimentem, ve kterém po odpoledních klubech dětí čekávávali i rodiče a místní bufetářka jim vařila kafe. Bufet zrušili a od nového roku na jeho místě funguje jen automat na müsli tyčinky a několik druhů horké cikorky.
Na správní radě bylo ovšem rodičům pod příslibem mlčenlivosti prozrazeno, že když zmáčknou neoznačené tlačítko v x-té řadě první zleva, mohou si potají načepovat i kávu. Úsměvné to bohužel není. Je to ukázka pokrytectví, které s sebou nesmyslná regulace nese.
Samozřejmě jsem pro to, aby děti jedly zdravě a jsem pro osvětu v této oblasti a v tom souhlasím i s paní kolegyní, se kterou jsme o tom diskutovali, ale můj návrh toto všechno umožňuje. Když jsem se o pamlskovou vyhlášku začala zajímat, netušila jsem, co všechno se za ní skrývá.
Tak třeba jsem s překvapením zjistila, že už dnes kolem škol krouží armáda různých výživových poradců. V rámci různých projektů školám radí, jak zlepšit jídelníček ve školních jídelnách. To je samozřejmě správné. Ale jezdí za dětmi a organizují školení o zdravé stravě. Za správné nepovažuji, že takové přednášky se konají místo výuky matematiky nebo českého jazyka.
Takových projektů jsou podle všeho desítky. Jen namátkou - Pestrá strava bez chemie, Zdravá pětka, Zdravá strava do škol, Skutečně zdravá škola a další. Některé z nich podporují příslušná ministerstva, jiná financují obchodní řetězce, firmy, nebo jsou dílem tak zvaných nadšenců do zdravé stravy.
Pamlsková vyhláška všem těmto výživovým odborníkům otevřela nový prostor, ve kterém se mohou realizovat. Nabízejí školám poradenství a dávají školám typy na svačinkové firmy, které už čekají za dveřmi. V této souvislosti mě zarazila jedna drobnost, o kterou se s vámi podělím.
Prolobováním pamlskové vyhlášky se veřejně pochlubila jedna konkrétní výživová poradkyně, která ještě před pár měsíci na svém webu balíčky pro školy nabízela. Dnes byste je tam hledali marně. Typuji, že si jen zavčas uvědomila jistý střet zájmů, který může tento způsob boje za zdravou výživu představovat. Jde mimochodem o stejnou dámu, která přivezla své svačinky ochutnat na školský výbor. Nevím, z jakého titulu. Není ani úřednice Ministerstva školství a oficiálně ani autorka vyhlášky.
Nechci těmto lidem podsouvat, že pravidla zdravého stravování prosazují ze zištných důvodů, aby si zajistili svoji vlastní obživu. Dokonce si myslím, že ve většině případů prostě svému poslaní věří. Jenže i tady je problém. Během debat o pamlskové vyhlášce se ozvali i nutriční experti, kteří se závěry jejich propagátorů nesouhlasí. A dokonce jsem zaregistrovala, že i zmíněná výživová poradkyně, která naběhla do Sněmovny se svými jednohubkami, veřejně připustila, že třeba taková nízkotučná dieta není možná pro děti úplně dobrý nápad. A že světové trendy velí v této oblasti opatrnost.
Takže zase budeme asi něco měnit podle výživové poradkyně. Dokonce bývaly doby, které si pamatuji, kdy se rodiče o správné výživě, pokud nastaly nějaké problémy s vývojem a zdravím dítěte, radili s lékaři a stačilo to. A dokonce i naopak. Nejvíc mě mrzí, že paní ministryně Valachová na tuto vlnu naběhla a vydala vyhlášku, s kterou obešla školy, jejich ředitele a především zcela pominula rodiče a školskou samosprávu. A podle všeho také Ministerstvo zemědělství.
Přestože jsem někde zachytila argumenty, že ozdravení bufetů si vyžádali rodiče, máme dnes na stole naopak petici, která volá po jejich záchraně. Podepsalo ji téměř tři tisíce rodičů. Ministerstvu zemědělství nechci křivdit, ale zdá se mi, že alespoň tento resort by mohl být v prosazování zdravého rozumu důslednější. Vždyť vyhláška vyhnala ze škol i zcela běžné potraviny a výrobky českých potravinářů.
Samozřejmě mě potěšila včerejší slova pana ministra Jurečky, který se od vyhlášky nakonec distancoval a oznámil záměr tlačit na její změnu. V této souvislosti se chci prostřednictvím pana předsedajícího jeho i kolegů z KDU-ČSL zeptat. Znamená to, že budete usilovat i o zakotvení pravomocí školských rad do vyhlášky? Anebo s hlasem rodičů a vedení škol vůbec nepočítáte?
Pokud bude Ministerstvo zemědělství iniciovat změnu vyhlášky, v jakém časovém horizontu počítáte s jejich změnou a bude to do voleb? Nebo to chápu tak, že jen podle neznámého klíče budete chtít rozšířit seznam potravin, které lze na půdě školy prodat? Pokud je to tak, považovala bych to za velmi vágní, nic neřešící příslib. A stačilo by jediné. Debata o tom, proč raw ovocná tyčinka je přípustná, ale pribináček ne, by se změnila na debatu o tom, proč pribináček ještě přípustný je, ale chleba se šunkou už ne.
Pokud to slovy o nutnosti vyhlášku přehodnotit myslíte vážně, jste přesvědčeni, že byznys v jakékoliv podobě nemá ve škole co dělat, ale školské samosprávní orgány by měly mít právo do chodu školy mluvit, nestojí vám nic v cestě a můžete mnou předložený pozměňovací návrh předložit.
Myslím, že recept na řešení nám dali do rukou samotní ředitelé středních škol. Ti dlouhodobě volají po zachování role školských rad, které by mohly vhodnost umístění školních kantýn a jejich nabídky posoudit podle konkrétních podmínek ve škole. Asi nemusím zdůrazňovat, že školy a jejich režimy jsou různé. Někde běží odpolední programy, někde fungují současně různé zájmové kluby, hudební školy, kroužky, liší se věková skladba studentů, jejich počet i potřeby.
A právě proto jsem přišla s jednoduchým řešením. V souladu se zněním školského zákona, který cílí především na omezení reklamy ve školách a tady chci ještě upozornit i prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Kaňkovského, že jsem samozřejmě proto, aby se tam neprodávaly žádné zdraví škodlivé věci. A to je v mém návrhu přímo obsaženo.
Navrhuji prodej a reklamu ve škole zakázat. Tím můžeme jasně dát najevo, že školy nejsou místem pro reklamu a jakýkoliv druh byznysu. V tomto duchu vyznívá i školský zákon. Ale současně umožněme školským radám přijmout z tohoto zákazu výjimku. Asi nikdo z nás nebude rodiče podezírat z toho, že by chtěli po vedení školy automaty na přeslazené nebo nezdravé věci.
Na rozdíl od ministerstva jim ale možná nebude vadit, když si jejich děti koupí po odpoledních kroužcích vdolek s marmeládou. A nebo když zůstane kávomat v prostorách určených učitelům. Zatímco pamlsková vyhláška je v mnoha ohledech extrémní a její dopady velmi sporné, tento návrh extrémní není, je nepokrytecký, srozumitelný, respektuje roli školských rad a především rodičů. Jak asi víte, má podporu Asociace ředitelů středních škol, kteří se na nás jako na poslance obrátili. A věřím proto, že zvážíte podporu zdravému rozumu.
Za sebe jaké lékařku bych chtěla ještě přidat malou noticku. Neustálé zdůrazňování škodlivosti tuků a cukrů může mít paradoxně jiný účinek než zdravější stravování dětí. Možná jste shlédli nedávnou debatu o zdravé výživě na veřejnoprávní televizi. Zaujal mě názor jedné zjevně zkušené lékařky a velmi mě vyděsilo to, na co upozornila. Upozorňovala, že právě trend neustálého posuzování potravin a jejich vhodnosti je obvykle na začátku každé bulimie a anorexie u mladých děvčat. Počet studentek trpících vážnými problémy s příjmem potravy přitom podle dostupných informací roste a na školách se běžně řeší. Masáž v médiích, zbrojení proti sladkému, masu, běžně dostupným potravinám tomuto trendu jen vychází vstříc. I tohle by mělo mít Ministerstvo školství na paměti. Je to druhá strana téže mince.
