Děkuji za slovo. Vždycky když nám teče do bot, vytáhneme Drábka. To je taková jistota. (Reakce ze sálu - nesrozumitelná.)

Obrátila bych se na pana poslance Votavu prostřednictvím předsedajícího. Jste dalším z řečníků vaší strany, který říká, že potřebujeme důchodovou reformu. Tak evidentně na něčem se alespoň shodneme. Na druhou stranu ale, když si vezmeme exkurz do minulosti, pamatuji si - já jsem v té době samozřejmě ještě byla poměrně dítě vlastně - pana Špidlu jako ministra a premiéra. Existovala tehdy představa, že se budeme inspirovat ve Švédsku. Ale předložil někdo někdy něco takového? Nepředložil.

První, kdo vlastně přinesl důchodovou reformu po těch dvaceti letech, kdy se tady o tom diskutuje a diskutovalo, jsme byli v naší vládě my. A od té doby opět s ničím nepřicházíte. Jenom kritizujete a říkáte, že to dokonce ani nebyla reforma. Tak já se tedy ptám, kde je ta vaše reforma. A už jsem se ptala, kdy s tím přijdete, tak teď už se ptám, kde je ta vaše konkrétní představa a vaše reforma. Myslím, že si to zaslouží všichni ti, kteří se teprve důchodu jednou dožijí, ne jenom lidé, kteří dneska už v seniorském věku jsou, ale ti, kteří jsou v produktivním věku a kteří poctivě pracují, odvádějí daně, odvody a vlastně mají velkou nejistotu. Když se ptám svých vrstevníků - je mi 32 let, tak ti nevěří, že až jednou půjdou do důchodu, že jim stát ještě nějakou penzi zaručí. 

A je to proto, že žádnou reformu, která by to zajistila, tady nemáme.

Vyzývám vás už po ixté, abyste na ní začali pracovat, abyste neříkali: My vlastně také víme, že je to potřeba. My s tím souhlasíme.

To nestačí.