Důvodem jsou údajně videa a některé informace, týkající se Polska a Druhé světové války, umístěné na internetových stránkách Okresního výboru KSČM ve Frýdku-Místku.

Polsku a hlavně generálnímu konzulovi v Ostravě by slušelo připomenout, kdo začal Druhou světovou válku. Připomeňme si uzavření polsko-německého paktu z roku 1934 (Pakt Pilsudski-Hitler). Nebo také Mnichovskou dohodu, nebo-li Mnichovskou zradu, po jejímž uzavření tehdejší polská vláda vyhlásila československé vládě ultimátům a na území Československa vstoupila se svou armádou souběžně s wehrmachtem. A de facto se podílela na okupaci dvou československých oblastí. Žel musíme konstatovat, že tehdejší činy Polska vytvářely podmínky pro začátky agresi Třetí říše. Tehdejší polští představitelé uzavírali s nacisty dohody. Dohody, které měly za následek okupaci Československa.

Polsko se na čas zproněvěřilo nacistům a například i jejich antisemitské doktríně. Stačí poukázat na polské městečko Jedwabne, kde místní Poláci 10. července 1941 zavraždili 340 Židů v jedné stodole. Toto se stalo několik dní po okupaci nacisty v červnu 1941. Část polské veřejnosti byla silně protižidovská.

Také by bylo vhodné připomenout těm, kteří polské dějiny vidět objektivně nechtějí, polskou Svatokřížsku brigádu, které vznikla v létě roku 1944. Mimochodem členové této brigády nebojovali proti Němcům (a když, tak jen velmi omezeně), ale zejména proti komunistickým partyzánům na území okupovaného polska. Posléze se tato brigáda stávala spojencem nacistů, Vždyť i její členové spolupracovali například s gestapem a udávali Źidy a komunisty. A to už nemluvím o tom, jaké utrpní přinesla tato brigáda na konci války Čechům.

Polsko by mělo vidět své dějiny objektivně. Možná pro Poláky samotné začíná být překvapením, že je leckdo nestaví jen do rolí obětí, ale také do role agresorů.

Na druhou stranu Polsko je partnerem Česka a měli bychom s tímto státem udržovat přátelské styky.