Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představila novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, která se týká dobrovolných dárců krve, kostní dřeně a krvetvorných buněk.
Podle platné právní úpravy se hodnota jednoho odběru krve a jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 2 000 korun. To v současných podmínkách není dostatečné. Daňové zvýhodnění ve výši dvou tisíc korun bylo stanoveno v roce 1996, tedy před 20 lety. Tehdy byla průměrná hrubá mzda kolem 10 000 tisíc korun. Je zřejmé, že v současné ekonomické situaci už výše této částky nemůže působit motivačně a tak tedy navrhujeme její zvýšení na 3 000 korun. Upozorňuji, že dobrovolní dárci krve muži mohou dát krev pětkrát, ženy čtyřikrát za rok.
V této souvislosti bych ráda upozornila na to, a to všichni znáte z televize a z médií, že počet dobrovolných dárců krve není dostatečný a činí cca 270 tisíc. Doporučený počet dobrovolných dárců v populaci se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty. Nejde o jedinou změnu, kterou navrhujeme. Novela zavádí pro odběr krvetvorných buněk a pro dárce možnost odečíst si z daňového základu částku 20 000 korun.
Součástí naší novely je rovněž návrh, aby se do zákona vložilo ustanovení, které daňově zvýhodňuje osoby zapsané v Českém národním registru dárců kostní dřeně a v Českém registru dárců krvetvorných buněk, tedy potenciální dárce. V tomto případě jsme reagovali na relativně nízký počet potenciálních dárců, kdy například v Německu je jeden potenciální dárce přibližně na 16 obyvatel, v České republice tento poměr činí 1:110, což je poměr nedostatečný. I když v celosvětovém srovnání Česká republika má velmi slušné umístění, v každém případě současných 90 000 osob zapsaných ve výše uvedených registrech není ideální. V této souvislosti bych chtěla podotknout, že v České republice se najde zhruba čtvrtina dárců, zbytek v zahraničí. Odběr v zahraničí přitom znamená vyšší výdaje, cca 50 000 korun v každém případě.
Výtky, které vyjádřila vláda a které v prvním čtení sumarizoval kolega Rais, byly odstraněny komplexním pozměňovacím návrhem, který jsme spolu s kolegy Hegerem a Farským předložili. Součástí tohoto kompromisního komplexního pozměňovacího návrhu není z obav z administrativní náročnosti daňové zvýhodnění osob zapsaných v Českém národním registru dárců kostní dřeně a v Českém registru dárců krvetvorných buněk. Po dohodě s ministerstvy budeme pro zvýšení počtu dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk hledat jiné schůdnější cesty.
Součástí komplexního pozměňovacího návrhu naopak je zvýšení odpočtu ze dvou na tři tisíce korun a jednoznačné a výslovné stanovení částky odpočtu za odběr krvetvorných buněk ve výši dvacet tisíc korun. Chtěla bych jen potvrdit slova kolegů Váni a Votavy, kteří v prvním čtení správně upozornili na to, že jde o odpočet od základu daně, nikoli od daně samotné. A souhlasit mohu s kolegou Váňou, který uvedl, že jde o částku sice symbolickou, která ale dobrovolným dárcům krve ukazuje, že si jejich aktivity společnost cení a to považuji za velmi důležité.
Abych své vystoupení shrnula, cílem našeho návrhu bylo pomoci lidem, kteří druhým darují to nejcennější, krev či kostní dřeň, a tím darují i život. Jde o naprosto neideologický, nadstranický návrh. Po vypořádání připomínek ze strany Ministerstva financí jsem věřila, že jde už také o návrh naprosto nekontroverzní a na jeho prosazení mi pochopitelně stále velmi záleží. Právě proto, že jde o návrh, který nemá žádné politické pozadí, návrh, který byl důkladně diskutován se všemi relevantními odbornými aktéry, tedy Českým národním registrem dárců kostní dřeně, Českým registrem dárců krvetvorných buněk a třeba také s Českým červeným křížem, se však nemohu smířit s tím, aby se pomoc dárcům krve a kostní dřeně stala rukojmím politického boje. Tím, že pan ministr Andrej Babiš se rozhodl do naší novely přidat narychlo sepsané zdanění korunových dluhopisů, udělal z tohoto zákona vrcholné politikum a předmět zásadního střetu, kdy podstata této novely, tedy podpora dárců krve a krvetvorných buněk, se vytrácí. To zásadně odmítám. Ano, odmítám spojovat otázky základní lidské humanity a solidarity s problémem obcházení daní. Zdanění korunových dluhopisů lze jistě řešit jinak, třeba vládním návrhem zákona, na jehož přípravu mělo Ministerstvo financí spoustu času. O problému koneckonců věděl pan ministr velmi dobře už dávno. Rozhodně ale není fér zatěžovat tím zákon o dárcích krve a kostní dřeně. Nepochybuji, že kvůli pozměňovacímu návrhu pana ministra Babiše by se kolem mé novely strhla velice ošklivá politická mela. Nasvědčuje tomu už to, že jsme se k projednání tohoto návrhu ve druhém čtení dostali až na třetí nebo čtvrtý pokus. Ta mela by byla plná faulů a emotivních osobních útoků, původní smysl zákona by v ní zcela zanikl a to opravdu nechci dopustit.
Proto jsem se s těžkým srdcem rozhodla naši novelu stáhnout z projednávání podle § 86 odst. 6 a navrhnout ji znova, přičemž požádám tuto ctěnou Sněmovnu, aby ji projednala ve zkráceném řízení dle § 90 jednacího řádu, tedy abychom ji stihli ve zrychlené proceduře přijmout ještě v tomto roce, ještě v tomto volebním období a aby zároveň nebylo možné zneužít pomoc dárcům krve a kostní dřeně k řešení osobních problémů s placením či neplacením daní.
Dámy a pánové, doufám, že mé jednání pochopíte a podpoře dárců krve a krvetvorných buněk dáte ve zrychleném projednávání zelenou. Příslušný návrh bude do systému vložen ještě dnes, mám ho zde před sebou. Děkuji za pozornost a případné pochopení mého postupu. (Potlesk.)
