O co tedy jde a čeho se z úrovně EU vlastně za rok dosáhlo?
Dohoda uzavřená před rokem, ke které dospěly členské státy EU a Turecko, a která má přispět ke zmírnění nekontrolovaného toku migrantů do Evropy, má podle dokumentu zveřejněné Evropskou radou devět bodů:
Ve stručnosti:
1) Všichni noví neregulérní migranti přijíždějící z Turecka na řecké ostrovy budou od 20. března 2016 vraceni do Turecka. Náklady ponese EU.
2) Za každého syrského uprchlíka vráceného do Turecka z řeckých ostrovů bude jiný Syřan přemístěn z Turecka do EU, a to pokud možno v ten samý den. Relokace se bude řídit především závazky zemí EU z července loňského roku, které mají zajistit pro uprchlíky ještě 18 tisíc míst. Další místa mají být poskytnuta na dobrovolné bázi, a to nanejvýš pro dalších 54 tisíc osob.
3) Turecko přijme veškerá nezbytná opatření, aby přerušilo nové námořní nebo pozemní trasy pro neregulérní migraci z Turecka do EU a bude spolupracovat se sousedními státy a s EU.
4) Poté co neregulérní překračování hranice mezi Tureckem a EU skončí nebo alespoň se výrazně a trvale sníží, bude uveden v činnost plán dobrovolného humanitárního příjmu, který členské státy EU budou plnit na dobrovolném základě.
5) Rušení vízového režimu pro turecké občany cestující do EU nastane nejpozději do konce června 2016 za předpokladu, že budou splněny všechny ukazatele.
6) EU v úzké spolupráci s Tureckem urychlí do konce března 2016 vyplácení původně slíbených tří miliard eur na boj proti uprchlické krizi v Turecku a na financování dalších projektů pro osoby pod dočasnou ochranou. Jakmile budou tyto peníze využity a za předpokladu, že budou splněny všechny závazky, EU uvolní další tři miliardy eur do konce roku 2018.
7) Evropská unie a Turecko vítají probíhající práci na modernizaci celní unie.
8) Evropská unie a Turecko znovu potvrdily svůj závazek opětovného oživení procesu vstupu Turecka do EU. Po otevření jedné z kapitol má být otevřena ještě jedna během nizozemského předsednictví 2016.
9) Evropská unie a její členské státy budou spolupracovat s Tureckem na zlepšení humanitárních podmínek v Sýrii, zejména v určitých oblastech blízko turecké hranice, které by umožnily místním obyvatelům a uprchlíkům vyskytujícím se v oblasti, aby byli ve větším bezpečí.
A co se ve skutečnosti z těchto devíti bodů splnilo?
Bod 1 pouze částečně. Ulevilo se zadluženému Řecku, ale Balkánská trasa je uzavřena pouze díky obětavosti Makedonců a Maďarskému plotu. V Turecku je ve 26 internačních táborech zadržováno pouze 10% ze 3 milionů ilegálních imigrantů. Takže 2,7 milionu jich pobývá jinde.
Bod 2 v podstatě vůbec. Relokováno je cca 80 osob měsíčně.
Bod 3 je v podstatě plněn tak, že se pomáhá pouze tonoucím a lodě se doprovázejí na území Evropy, zpravidla do Itálie a Francie.
Bod 4 se neplní. Zejména státy východní Evropy (V4) přerozdělování odmítají.
Bod 5 nebude splněn. Přístupová jednání jsou na bodě mrazu, zejména z důvodu požadavku na znovu obnovení trestu smrti a proti demokratickému vývoji v Ankaře za poslední dva roky.
Bod 6 byl splněn. Turecko dostalo 3 miliardy Eur od EU.
Bod 7 se plní částečně.
Bod 8 se neplní z důvodu neplnění požadovaných kritérií ze strany Turecka zejména v otázce diskriminace kurdské menšiny a porušování lidských práv.
Bod 9 se neplní.
Údajně existuje ještě smlouva mezi Německem, Nizozemím a Tureckem, že budou od Turecka přebírat 150-200 tisíc ilegálních migrantů ročně. Tato smlouva však zveřejněna nebyla.
K tomu lze pouze dodat, že Turecko se rozhodlo jít vlastní cestou se snahou stát se regionálním hegemonem v geopolitickém mnoho polárním uspořádání světa, kde na jedné straně jsou USA a Velká Británie a na druhé Rusko a Čína. Jazýčkem na vahách je dnes ještě stále Německo a Francie, přičemž obě země mají blíže k Rusku zejména z historických hledisek. Důsledky WW2 a Petr Veliký je prostě k srdci blíže, než stát za mořem bez historie. No a do toho chtěla vstoupit EU a překlopit ten pomyslný jazýček na vahách ve prospěch USA, což se jí dlouhodobě díky jejím zaslepeným elitářům nedaří a díky brexitu se jim to již nepodaří vůbec. Díky Marine Le Pen odejde zřejmě ještě z EU Francie, a další státy, i když to pro tentokrát v tom Nizozemí tento týden nedopadlo. Ale v Nizozemí jsou také vzrůstající nálady na odchod z EU, jenom to stále někdo nechce přiznat. Proevropská a naše mainstreamová média nám ukázala, jak lze utrpěné Pyrrhovo vítězství Marka Rutteho využít ve prospěch proevropské myšlenky, ale spíše opak je pravdou. Třeba muslimská strana DENK dosáhla poprvé úspěchu 7,5% a vstoupí do parlamentu. Já osobně bych volby v Nizozemí hodnotil třeba takto: " Vlastenecké hnutí Strany svobodných (PVV) se svým lídrem Geertem Wildersem ztratilo podporu z 10 na 13%. Největší eurostrana Marka Rutteho (VVP) zaznamenala úspěch ztrátou 8 poslanců a Sociální demokraci (SvpA) z 38 poslanců zbylo pouhých 9".
Evropa je slabá a nebude hrát do budoucna rozhodující roli a právě toho chce využít nevyzpytatelný Erdogan, který vyhrožuje čím dále více a nazývá Německo a Nizozemsko fašistickými státy a zvažuje mj. nákup ruského protivzdušného systému S-400, což musí ve státech NATO vzbuzovat oprávněné obavy, jestli ještě Turecko je jejím členem.
Bohužel Evropa dnes nemá takové vojevůdce, řekněme politiky, jako byli Ludvík Jagelonský, Jan Sobieski anebo Zdeněk Kaplíř ze Sulovic, kteří by byli připraveni přijímat jasná a jednoznačná rozhodnutí v zájmu občanů jejich států. Máme Junckera, Tuska, Merkelovou, Sobotku, Zaorálka a Šabatovou a tak se musíme smířit s těmi bezzubými kroky, které jsou přijímány na úrovni EU nejen ve vztahu k Turecku, ale i bezpečnosti našich občanů. Doufejme, že pouze do podzimních klíčových voleb.
