Nejen tito tři předáci tradičních stran mají lví podíl na vytváření negativního obrazu naší země v zahraničí. Je mnohem více těch, kteří za nimi kráčí v šiku jako jeden muž. A nejen v těchto nejvykřičenějších partajích. Ostatní, kteří s nimi kolaborují ať ve vládní koalici či mimo ni, se stejně razantně podílejí na dehonestaci naší země jak mezi vlastním obyvatelstvem, tak mezi evropskými národy.
Tato politická reprezentace se nedá ani reprezentací nazvat, neboť kromě svých poddaných, které si svým způsobem zavázala, nikoho nereprezentují. A většinu společnosti už vůbec ne.
Těmto lidem není nic svaté. Jdou tvrdě za svými karierními cíli, ať to stojí cokoliv. Jejich zbraněmi jsou pomluvy, dezinformace, lživé kampaně, korumpování a manipulace. Se svými Zaorálky, Bendy, Němcovými a stovkami dalších jsou schopni za pomoci médií (bohužel, včetně veřejnoprávních), pražské kavárny, hujeristů všeho druhu, pseudoumělců a bezpáteřních lidí přeskakujících z jedné politické strany do druhé zorganizovat cokoliv proti vlastencům, poctivcům, pracujícím a zájmům vlastního lidu vůbec. Jsou schopni ve svůj prospěch naslibovat a udělat cokoliv. Když je třeba, zneužijí učitele, lékaře, umělce, vědce, děti a třeba i nepřizpůsobivé, zdravotně postižené či migrační vlnu.
Kdy to vše začalo? Zcela jistě již v roce 1989, kdy skončil reál socialismus a došlo k masové výměně řídích kádrů na všech úrovních a úplně všude. V té době se do všech možných funkcí nahrnuly davy diletantů jak s čistými úmysly, tak i těch, kteří v politice hledali především uspokojení svých mocenských zájmů, šikanování svých někdejších nadřízených, rozbíjení všeho, co bylo v minulých 40 letech vybudováno atd. A samozřejmě přístup k penězovodům, o kterých tušili, že existují a je dobré se k nim přimknout.
Bezcharakterní jedinci vstoupili do politiky již ve svých 19 či 20 letech a setrvávají v ní dosud. Osvojili si politikářský žargon, triky i intriky zákulisních bojů, lobbismus, přetvářku a vše, co je nutné k přežití ve vysoké politice. Nikdy opravdově nepracovali a pouze intrikařili.
Jsou namočeni jak ve finančních skandálech, tak v neomluvitelných a opovrženíhodných skandálech svědčících o rozpadu jejich morální integrity a čestnosti.
Za naprosto bezprecedentní příklad zrady a opovrhování je možné zmínit zradu při prezidentské volbě v roce 2003. Tehdy několik desítek poslanců ČSSD zradilo vlastního kandidáta na prezidenta M. Zemana. Je to něco naprosto neuvěřitelného a ve světě snad nemajícího obdoby. Strana, která mohla mít vlastního prezidenta, zvolila prezidenta z opačné strany politického spektra, se kterým následně sváděla dalších 10 let mnohdy tuhé souboje. Tito zrádní poslanci poškodili nejen sami sebe, ale i svojí stranu, své příznivce a poškodili celou levici. A tito lidé stále sedí v Poslanecké sněmovně a snaží se kázat pravdu a nic než čest a morálku.
A co dnes, v roce 2017? Opět způsobili politickou krizi a na našeho nejúspěšnějšího prezidenta, který všemožně obhajuje náš národ navenek a ze všech sil se snaží budovat předpoklady pro úspěšný ekonomický rozvoj naší země, hází kýble špíny, lží a pomluv.
Prezident Zeman si je vědom, že se bez mohutných nenasycených trhů neobejdeme. Neobejdeme se bez Číny, Ruska, USA, Indie, Brazílie atd. atd. Je doslova zázrak, že máme v čele člověka, který je uznáván nejen nejmocnějšími muži světa, ale i významnými muži třeba menších, ale o to důležitějších zemí, jako je např. Izrael.
Smečka nenasytných a ke všemu ochotných neumětelů uzavírá šílená spojenectví proti čestnosti, pracovitosti, poctivosti a čestným úmyslům. Vůbec jim nezáleží na vlastním národě, na pověsti České republiky v zahraničí, na ekonomickém rozvoji země a koneckonců ani na lidech. Jde jim pouze o sebe, ekonomické výhody a uspokojení mocenských zájmů.
Volby jsou nejlepší příležitostí, jak se jednou provždy zbavit všech těchto ekonomických příživníků a morálně pokleslých individuí.
Je třeba nevolit tradiční zaběhané politické strany napříč politickým spektrem a dát důvěru stranám novým či novějším, které prosazují práva občanů, vyšší účast občanů na řízení své země, prosazující odvolatelnost politiků, prvky přímé demokracie, obranu svého národa, svých tradic, zvyklostí, školského systému a pravdivý výklad dějin. Do Poslanecké sněmovny by se měly dostat strany, které odmítají vytváření jednotného monolitního evropského státu, jednotného evropského člověka a odmítající shora seslaná nařízení požadující souhlas s jednotnými evropskými hodnotami.
Těch menších stran, které si zasluhují pozornost, je celá řada. Mezi ně určitě patří Strana práv občanů – Zemanovci (v čele se senátorem Ing. J. Velebou), Piráti, SPD a další.
Ing. Jiří Oberreiter mluvčí odborné komise SPO pro mezinár. vztahy a evropskou integraci
