Po roce ´89 se zdůrazňují především poválečné protikomunistické aktivity Milady Horákové. Dr. Horáková se ovšem také intenzivně zabývala problematikou postavení žen ve společnosti, dětí a rodiny.

V meziválečném období pracovala jako právnička na pražském magistrátu, kde se těmto otázkám věnovala. Zároveň působila aktivně v ženském hnutí. Byla blízkou spolupracovnicí a přítelkyní zakladatelky Ženské národní rady, senátorky Františky Plamínkové (která byla za Heydrichiády popravena nacisty). Připravovala legislativní návrhy směřující k řešení postavení neprovdaných žen, nemanželských dětí, ke zlepšení postavení žen v rodinném právu – tedy moderní novelu Zákona o rodině. Milada Horáková také zastupovala Ženskou národní radu na mezinárodním fóru, navazovala kontakty s evropskými ženskými organizacemi. Po druhé světové válce usilovala o obnovení činnosti Ženské národní rady, už to ovšem nepodařilo – nová Rada československých žen byla orgánem převážně komunistickým. Ještě ale stála u zrodu ženského časopisu Vlasta, který vychází od roku 1947.

Milada Horáková byla významnou představitelkou českého ženského hnutí, pro zlepšení postavení žena a dětí vykonala řadu důležitých kroků. Na tuto její stránku nesmíme zapomínat.