dovolte mi, abych Vás při příležitosti každoročního shromáždění Konfederace politických vězňů srdečně pozdravil a omluvil se, že kvůli oficiální návštěvě Slovenska nemohu být dnes s Vámi.

Jsem rád, že jste se tu opět sešli, jsem rád, že je Vás vidět a slyšet. I Vaše letošní setkání je dokladem toho, že Vám naše vlast a její osud leží na srdci. Je dobře, že se koncentrujete na svá témata, protože ta by jinak ve společenské debatě neměla tak silné zastání. Vzdorujete tím zapomínání, které se v naší zemi rozmáhá.

V minulosti jsem opakovaně vyslovil svou úctu a obdiv těm z Vás,  kteří byli skutečnými bojovníky za svobodu, kteří se nebáli postavit totalitní zvůli a kteří ani dnes nepřestali bojovat proti krátké paměti národa.

Vážím si obětí, které jste přinesli, vážím si Vaší osobní odvahy, vážím si Vaší neutuchající vytrvalosti, se kterou připomínáte celému národu a hlavně mladším generacím, jak obtížné je získat ztracenou svobodu.

V dobách minulých byla naše země přinucena vzdát se svobody a místo ní získala falešný pocit bezpečí a jistoty, slibovaný komunistickou diktaturou. Země přijala totalitu místo demokracie, otroctví místo svobody a získala „bezpečí“ plné strachu a falešnou „jistotu“, ve které jisté nebylo nic. Ti, kteří se odvážili pozvednout proti tomu svůj varovný hlas, byli diskriminování, ponižování, vězněni, mučeni.

Komunismus už naši zemi nedusí a hrozba, proti které jste po dlouhá léta statečně bojovali, naštěstí pominula. Svoboda a demokracie však ani dnes nejsou věcí samozřejmou. Ideály, za které mnozí Vaši blízcí a kamarádi obětovali svůj život – ideály svobody a demokracie – se neuchovávají samy. Musíme o ně pečovat. A já vím, že Vy to děláte.

Dovolte mi, abych každému z Vás popřál pevné zdraví a maximální možnou spokojenost v osobním životě. Konfederaci politických vězňů bych rád poděkoval za dosavadní práci a popřál jí úspěchy v její další činnosti. 

V zastoupení prezidenta republiky přečetl Ladislav Mravec, ředitel Zahraničního odboru KPR, 29. června 2011, palác Žofín, Praha