Máme tu opět konec školního roku. Vytoužené prázdniny pro děti, z nichž některé odjedou na chatu, k babičce či k moři, jiné zůstanou, tak jako loni a předloni, po dva měsíce doma, protože na dovolenou jejich rodiče nemají peníze.
    Rok od roku se zvětšují sociální rozdíly mezi dětmi od nejútlejšího věku, rok od roku přibývá těch, kteří nemají na drahé zájmové kroužky, kteří nemohou odjet se třídou na školu v přírodě, kteří nezaplatí lyžařský kurz. Ale nejenom to. Přibývá i těch, jimž dělá stále větší potíž ušetřit na školní pomůcky, na družinu či oběd ve školní jídelně. Přibývá učňů a studentů středních škol, kteří procházejí jednotlivými ročníky bez učebnic, protože ty jsou příliš drahé a škola jim je zdarma neposkytuje. Mnozí z nich, včetně vysokoškoláků, si musejí přivydělávat na brigádách, které se ovšem stále obtížněji shánějí, často na úkor studia. To jejich bohatší spolužáci jsou na tom úplně jinak. A někteří mají dokonce diplom v kapse za pár měsíců, i dříve. Stačí mít peníze či být vlivnou osobou, jak vyplavalo na světlo u některých známých politiků či političek.
Zasloužené dny volna čekají i pedagogy. Často v médiích, i ve svém okolí, slýchám, »co by ti kantoři ještě chtěli, stále jim přidávají na platech, mají věčně volno a ještě dva měsíce prázdnin«. Věřte, není to pravda. Zaprvé naprostá většina z nich má zcela nedostačující platy a to, co ministr Dobeš navýšil mladým kantorům, jednak narušilo vztahy v pedagogických sborech a také způsobilo to, že mladí nastupující učitelé si velice dobře uvědomují, jak malou mají perspektivu do budoucna. Vždyť podle tabulek i podle toho, co vidí u svých kolegyň, které jsou před důchodem, budou mít na sklonku své profesní dráhy jen o málo víc. A přitom jsou to právě oni, kteří mají na starosti tak důležitý úkol, jako je vzdělávání a výchova našich dětí a mládeže. Navíc učitelé se nemohou plně věnovat této činnosti, která by měla být na prvním místě. Musí tvořit školní vzdělávací programy, potýkat se se stále rostoucím papírováním, s přístupem některých rodičů, kteří jejich úspěšné práci doslova brání svým vystupováním proti škole a pedagogům, a to samozřejmě před svými potomky.
Klobouk dolů letos také před těmi, kteří se museli poprat s velmi špatně připravenou státní maturitou. Vím, co to dalo práce připravit studenty, zvládnout množství nutných papírů na jednoho maturanta apod., zvlášť když peníze, které by si zasloužili hodnotitelé a další učitelé, odtekly tunely bůhví jakým firmám. Přesto všechno považuji skutečnost, že se státní maturity spustily, za správnou. Nastavení pravidel a určité laťky, čeho musí maturant dosáhnout, je nutné. Je však nyní třeba projít všechny oprávněně kritizované chyby a nedostatky tak, aby v příštím roce došlo k nápravě.
Školní prostředí však netvoří pouze pedagogové, ale i provozní a správní zaměstnanci škol a školských zařízení, kteří přišli kvůli této vládě nejen o deset ohlašovaných procent, ale někde až o 30 procent svého platu, takže mnozí z nich jsou na minimu. Všichni tito lidé, kteří pracují v našem školství, tedy učitelé, vychovatelé, ředitelé a zástupci, mistři odborné výchovy, hospodářky, kuchařky, školníci, uklizečky a další, si právem zaslouží náš obdiv a poděkování. Dětem samozřejmě přeji krásné prázdniny plné nových zážitků a kamarádů.