V kombinaci s volebním heslem „ Neuhneme“ jsou důsledkem současné renesance pravicové strany TOP 09. Alespoň podle vyjádření svého čestného předsedy, který napříč těmto hodnotám dokázal v popřevratovém období vytěžit pro sebe maximum a občanům našeho státu dal jasně najevo co si skutečně představuje pod uvedenými pojmy.
Byl to právě kancléř prezidenta Václava Havla, kdo si po změně společenského režimu v roce 1989 přál nejvíce návrat sudetských Němců včetně jejich majetku a položil tím základy pro pokračování jeho kolaborantské politiky usmiřování a neustálých omluv. Politiky ve které nyní tak skvěle vynikají současní ministři Herman a Bělobrádek z politického hnízda KDU-ČSL odkud vzešel Miroslav Kalousek, aby později pro názorové rozdílnosti odešel založit TOP 09 a prodloužit na výsluní svoji politickou kariéru.
Bylo jen otázkou času, kdy se za své mnoholeté úsilí a podporování snah obnovy demokracie Československu dočká navzdory Benešovým dekretům navrácení značné části majetku v restitucích, které na sebe nenechalo dlouho čekat.
Podobným způsobem je možné pohlížet i na stamilionové dotace o které Schwarzenberg coby ministr vlády požádal tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska pro svoji firmu ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o a v dalším období dokonce po něm žádal odpuštění penále.
Zajímavé pro voliče je i vysvětlení privatizace Becherovky z 3. září 1997. Tento den v době přestávky jednání Poslanecké sněmovny se narychlo sešla Klausova vláda, aby většinou hlasů upřednostnila nabídku Bakaly a Schwarzenberga. Projekt, pro který zvedli ruce všichni ministři Občanské demokratické aliance, jíž byl v té době Schwarzenberg členem.
V demokratických státech se stává nepsaným pravidlem, že lidé chtějí ve volbách změnu.
Nejinak tomu bude zřejmě i při těch letošních říjnových. Otázkou zůstává, zda se máme obávat pokračování dalších pokusů rádoby reforem z pera ministrů TOP 09 z doby jejich působení ve vládě Petra Nečase. Experimentů, spočívajících v úsporných opatřeních ministra financí Miroslava Kalouska v podobě snížení platů státních zaměstnanců na které si nerad vzpomene mnohý učitel, lékař či příslušník ozbrojených sborů.
Nebo je libo pokračování reforem dalšího tehdejšího asociála – ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka ?
Pokud ano, můžeme se těšit na další snahy o zrušení současného průběžného důchodového systému, stejně jako prodlužování věku odchodu do starobní penze.
Případně nastolení otázky přechodu současné naší měny na Euro. V době, kdy i ekonomové varují, že značně nevýhodný kurz koruny lidem znehodnotí jejich mnohdy celoživotní úspory.
Státotvorná TOP 09 vedle poukazování jednotlivých společenských problémů předkládá ale i návrhy vlastního řešení.
Jedním z nich je zajímavě pojatá reforma penzijního systému vyžadující pozdější odchod do penze. Podle Karla Schwarzenberga, který sám sebe nazývá prduchem, lidé v důchodovém věku v dolech a kamenolomech asi těžko budou v tomto věku pracovat.
Ale máme armádu úředníků a ti pracovat déle mohou.
Jen nevím jakou reakci u občana vyvolá pohled na spícího seniora úředníka placeného z našich daní ve chvíli, kdy otevře dveře místnosti úřadu.
Nebo budeme tento nešvar brát s humorem a nadhledem jako v případě spaní Karla Schwarzenberga nejen při jednáních v poslanecké sněmovně?
Voliče může na čestném předsedovi TOP 09 mrzet snad jediné. Jako obhájce řízené migrace nedokázal žádnému z uprchlíků dostatečně otevřít svoji přátelskou náruč v podobě poskytnutí přístřeší na svém restituovaném panství. V jeho případě, podporovatele humanitárního bombardování Srbska či fašistického majdanu na Ukrajině, by to mělo platit dvojnásobně!
I z toho důvodu, že se jedná o osoby prchající ze zemí válek zpustošených a zničených, způsobené válečnými konflikty NATO. Agresivním zločineckým paktem NATO k jehož bezvýhradným podporovatelům patří kromě čestného předsedy TOP 09 také další „ jestřábi „ souznící v prosazování hodnot TOP 09.
Nejen Helena Lanšádlová a Marek Ženíšek svým konáním usilující o „zachování světového míru“ vymazáním Ruské federace z mapy jsou toho příkladem.
