Před několika dny nabyl účinnosti tzv. protikuřácký zákon. Kouření je záležitostí jistě škodlivou. Snad s výjimkou státní pokladny. Tvrdost tohoto nového zákona však dopadla na dýmkařskou komunitu ještě drtivěji než na ostatní kuřáky, ačkoliv dýmku kouří řekněme spíše „gentlemani“ a nejen proto nezatěžují veřejné prostory nedopalky. „Dýmkař“ však, vzhledem k charakteru kouření dýmky, prakticky nemá možnost tzv. odskočit si „na jednu“ před restauraci.
To však není předmětem mé interpelace. Dýmka je jistým kultem, uměleckým výtvorem, nejen kvůli literární postavě Sherlocka Holmese či komisaře Maigreta. Dýmkaři proto mají své kluby, spolky, soutěže. Často v rámci EU společné. Proto kupř. mezinárodní soutěže v pomalém kouření dýmek jsou již součástí české dýmkařské tradice spojené s výrobou i sběratelstvím dýmek, a to hluboko do historie. Věřím, že něco podobného ani pro Vás, pane ministře, rozhodně není odsouzeníhodné. Naopak.
Proč tedy má interpelace? V naší zemi se mj. koná mistrovství České republiky v pomalém kouření dýmky s mezinárodní účastí. Pochopitelně toto klání vždy probíhalo a musí probíhat uvnitř společenských prostor. To však zřejmě vyžaduje výjimku z předmětného zákona.
Je nezbytná?
Je-li, pak lze ji vůbec získat?
Za jakých podmínek, kde a od koho?
Vážený pane ministře, kupř. u našich západních sousedů naposledy Kolínská radnice a tamní zemské zdravotní orgány mohly podobné soutěži udělit výjimku, a to na základě pořadateli dodaného jmenného seznamu soutěžících a dalších náležitostí. Dle současného platného zákona však není v ČR nic podobného zřejmě možné.
Proto si právě Vás jako předkladatele předmětného zákona dovoluji požádat o odpověď a pomoc. Ve vší úctě, jistě se jedná v konečném dopadu pro veřejnost o méně škodlivou aktivitu, než jsou médii vysílané a údajně již „sportovní“ klání v pokeru. Přitom i hazard vyvolává závislost.
