Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych začal vystoupení ke Komplexní hospodářské a obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Kanadou. První má slova možná budou trochu mimo tuto smlouvu, ale dovolím si k ctěným kolegům na pravici promluvit, zbylé moje vystoupení bude spíše směřováno do středu a nalevo.
Dovolím si vás seznámit s výzvou k férovému obchodu. Tuto výzvu podepsalo 17 malých firem, zde jsou jejich emblémy, které se zajímají o to, co přináší obchodní svět a obchodní smlouvy.
Tato výzva k férovému obchodu je datována 15. března 2017. Hovoří se v ní: "Nesouhlasíme se stanoviskem Evropské unie, podle kterého by měly obchodní smlouvy TTIP mezi EU a USA a CETA mezi EU a Kanadou prospět malým a středním podnikům. Jsme naopak přesvědčeni, že radikální otevření trhu bude pro české malé a střední podniky škodlivé. Vývoz do USA a Kanady přitom aktuálně činí necelé 3 % z celkového objemu. Oslabení evropského obchodního prostoru ve prospěch obchodu s USA a Kanadou by tak mělo závažný negativní vliv na českou produkci a zaměstnanost. Vysoká úroveň evropských sociálních standardů, standardů na ochranu životního prostředí a demokratických principů nemůže být kvůli TTIP a CETA obětována zájmům jednotlivých korporací na obou stranách Atlantiku. Jsou to právě velké nadnárodní korporace, které by získaly s úmluvami výhody díky ochraně investic nebo větším otevřením veřejných zakázek. To vše na úkor malých a středních podniků. Možné negativní důsledky obchodních smluv pro malé a střední podniky ale Evropská komise nijak netematizuje a zveřejňuje pouze informace, které propagují domnělou výhodnost smluv."
Tolik obavy zástupce malých českých obchodníků a podnikatelů, jak se dívají na tuto smlouvu.
Možná to kolegy a kolegyně na pravici zaujme. Blíží se volby a mnoho ze stran má zájmy malých českých podniků a podnikatelů na vývěsním štítu, minimálně na předních místech volebních programů. A netýká se to jen boje malých podnikatelů proti domnělé křivdě státu, ale také proti nadnárodním korporacím a velkým obchodním subjektům.
Tolik na úvod k situaci, která smlouvu CETA rámcuje. Dnes, jak již jsem při schvalování programu uváděl, jedná se o první čtení této smlouvy, ale tím, že byla vcelku nešetrně dána na program jednání v době, kdy již mnoho tato Sněmovna není schopna přijmout, nezbývá mi nic jiného než vás seznámit i v prvním čtení s výhradami, které vůči této smlouvě uplatňuji nejen já, nejen Komunistická strana Čech a Moravy, ale většina levicově smýšlející Evropy. Zdůrazňuji levicově smýšlející a budu většinou k ní hovořit. Pravicovou část jsem seznámil s výzvou podnikatelů, kteří se na to dívají s rizikem budoucna z toho, co se na ně chystá.
Abych nebyl kritizován z toho, že cituji marxistické poučky, popřípadě materiály připravené z těchto dílen, a věřte mi, je to docela záživné čtení a doporučil bych vám studium této literatury, omezím se na citace z oficiálního materiálu, který byl zpracován a předkládán k této smlouvě.
Je to materiál Studie dopadů uzavření Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé. Vypracovala ji Technická univerzita v Liberci. Má řádově 150 stran. Nebudu ji číst celou, nebojte se, nechci vás zatěžovat. Chci se opravdu soustředit na ty oblasti, které tato smlouva postihuje docela riskantně a chci vás upozornit na věci, které možná ani v souvislosti s touto smlouvou vám nepřichází na mysl.
Paradoxně, před necelou půlhodinou, zde nepřítomný pan ministr zahraničí horoval o prospěšnosti této smlouvy, hovořil o tom, jak je pro Českou republiku prospěšná a že by rád slyšel ty argumenty, kde není, proč není. Činil tak bohužel v závěrečném slově a není možno na něj v rozpravě reagovat, což činí už podruhé a doufám, že naposled, byť mi slíbil, že už to poprvé bylo naposled. Nestalo se tak.
Budu vám citovat z té studie z Liberce.
Komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci přináší všem smluvním stranám významné úspory a zefektivnění obchodních vztahů, a to zejména v oblasti cel, netarifních bariér obchodu, přístupu ke kanadským veřejným zakázkám, ochrany investic a řešení investičních sporů v oblasti procesu certifikace výrobků, vzájemného uznávání kvalifikace zaměstnanců a přístupu osob na trh za účelem podnikání.
Podle studie dopadů zpracované kolektivem Colina Kirkpatricka přispěje CETA k ekonomickému růstu v Evropě řádově - pane ministře, jestli jste na příposlechu, tak poslouchejte - o 0,1 až 0,2% bodu. To je ten obrovský prospěch pro Českou republiku a Evropskou unii z této smlouvy. Kanadě přispěje 0,18 až 0,36% bodu. Čili mírně nevyvážený přístup, Kanada na tom prostě vydělá více než Evropská unie.
Odhadované dopady na hospodářský růst v České republice jsou nepatrné. To jsou ta krásná slova, pane ministře, jak jste tady horoval, jak je to obrovsky úspěšné a prospěšné pro Českou republiku. Dá se předpokládat že, i vzhledem k marginálnímu významu Kanady jako českého obchodního a investičního partnera, povede CETA ke zvýšení hrubého domácího produktu české ekonomiky o 0,0052 až 0,0072% bodu. To je přínos! To si nedokážu ani představit.
Odhadované dopady na cenovou hladinu a inflaci se pohybují kolem 0,001% bodu. Mzdy kvalifikovaných zaměstnanců vzrostou - pane ministře, poslouchejte - o 0,0042 %. To vzrostou, pane ministře zahraničních věcí. To jsou ty přínosy, o kterých jste tady hovořil. A že chcete slyšet ty argumenty, které jsou proti této smlouvě. Jak to pomůže českým zaměstnancům, tak poslouchejte, 0,0042 %. Zatímco dopad na mzdy nekvalifikované pracovní síly je sporadický.
Celkově české vývozy zboží a služeb vzrostou po přijetí dohody CETA o - dámy a pánové, poslouchejte - o 0,012 %. Celkové české importy pak o 0,0006 %.
To si pomůžeme. To jsou ta slova pana ministra Zaorálka, když hovořil ve své závěrečné řeči, na kterou není možno reagovat, o tom, jak je to prospěšné pro českou ekonomiku, jak je to prospěšné pro českého pracujícího člověka. Tato zpráva konstatuje, že velkorysá redukce cel a netarifních překážek obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou bude mít na českou ekonomiku pozitivní vliv s velmi malými reálnými důsledky. Čeští vývozci uspoří na dovozních clech do Kanady ročně 103 miliony korun, na netarifních překážkách odhadem dalších 77 až 109 milionů ročně. Kanadští dovozci uspoří na clech ročně 86 milionů, úspora na netarifních překážkách bude činit 34 až 48 milionů korun. V odhadech netarifních bariér však nejsou zahrnuty všechny nepřímé náklady jako jsou časové prodlevy a dočasně osobní náklady.
V důsledku snížení celních tarifů a netarifních bariér dojde k nárůstu exportu zboží z České republiky do Kanady o 17 až 23 procent, výrazné zvýšení českého exportu zboží do Kanady v důsledku odstranění celních bariér po vstupu CETA v platnost lze předpokládat především u exportních komodit, kde je uvalena povinnost platit clo či čelit netarifním bariérám, které budou po vstupu dohody CETA v platnost významněji eliminovány.
Pokud vás zajímalo sektorové členění, jedná se především o růst českých vývozů do Kanady v průmyslu potravinářském, tam se jedná o 50 až 54 procent, textilním o 76 až 78 procent, strojírenském a elektrotechnickém o 20 až 28 procent, automobilovém o 28 až 31 procent a chemickém o 24 až 36 procent. Výrazný propad českých vývozců do Kanady pravděpodobně v souvislosti s dohodou CETA nehrozí žádnému českému exportnímu odvětví. Dovozy kanadské produkce do Česka se pravděpodobně zvýší až o třetinu, zejména v potravinářských a textilních oborech. Přesto však zůstane obchodní bilance České republiky s Kanadou výrazně přebytková. Implementace dohody CETA by podle výsledků modelu a sektorových analýz neměla ekonomiku České republiky ovlivnit negativně, liberalizace zahraničního obchodu, byť tak vzdáleným a marginálním partnerem, přispěje k efektivní alokaci zdrojů. Tady chci upozornit, že ta procenta se vztahují k těm číslům v tisícinách procent celkového objemu. Čili jestliže máte jednu tisícinu a zvedne se o padesát procent, uvědomte si, o kolik se to reálně tento export zdvíhá. Tolik jeden zajímavý citát, který zazněl.
Dovolte mi teď trošku osvěty, která také vyplývá ze smlouvy mezi Kanadou a Evropskou unií. Máte představu, a mnozí z vás ano, nebudu chtít vás poučovat, o velikosti Kanady. Vnímáme americký kontinent, vnímáme velkou plochu mezi Spojenými státy, vnímáme Kanadu jako svébytnou velkou zemi. Na globusu je to jedna obrovská zelená oblast s hrdým nápisem Kanada. Kanadský trh má 36 milionů obyvatel. 36 milionů. Dvakrát, třikrát větší, třikrát větší než Česká republika. Z tohoto obchodního pohledu opravdu marginální trh. Všimněte si, jaké kroky byly učiněny k tomu, aby tato smlouva byla uvedena v platnost. Co tomu předcházelo?
Sedm let se vyjednávala pozice Evropské unie v rámci dohody s Kanadou.
Píše se tady, že se dosáhlo určitého pokroku v oblasti odstraňování technických překážek obchodu přes řešení investičních sporů, ochranu duševního vlastnictví a autorských práv, udržitelný rozvoj, rovný přístup k veřejným zakázkám až po mechanismy vzájemného uzavírání kvalifikací zaměstnanců a výsledků testování výrobků. O to optimističtěji zní jeden ze závěrů v této smlouvě. CETA je nejlepší a nejkomplexnější dohodou jakou Evropská komise pro členské země Evropské unie kdy vyjednala. 0,0000 procenta. Tomu říkám výhodné.
Dovolím si stručně charakterizovat smlouvu CETA. Superlativy. V této souvislostí platí, že dohoda CETA nesnižuje důležitost právních předpisů Evropské unie, nemění je a nepovede ke změně, snížení nebo odstranění norem Evropské unie v žádné z regulovaných oblastí. Veškerý dovoz z Kanady bude muset splňovat pravidla a předpisy Evropské unie, například technické předpisy, produktové normy, sanitární pravidla, předpisy týkající se bezpečnosti potravin a normy v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti, pravidla pro geneticky modifikované organismy, ochranu životního prostředí, ochranu spotřebitele. Ano, je pravdou, že to, co platí, platit bude. Ale tato smlouva zakazuje jakoukoliv další regulaci. A to je problém, ke kterému se dále vrátím.
Čili to, co máme v zákoně ošetřeno, jsme schopni uhájit. Kolik věcí si ale dneska, kolegyně a kolegové, vzpomenete, je, které bychom ještě rádi regulovali. Ten výraz "regulovali" řekněme je příliš obsáhlý, ale máme snahu do něho zasáhnout zákonem a nějak omezit, nějak upravit. Tato smlouva nám v tom bude zabraňovat. Tato smlouva nám to bude zakazovat, tato smlouva bude uvalovat velké sankce. Na to budu upozorňovat v dalších částech svého projevu.
Toto je hezké, když se tady píše: dohoda CETA nebude nijak nutit nebo vést vlády k privatizaci nebo deregulaci veřejných služeb jako je dodávka vody, zdravotnictví, sociální služby i vzdělávání. (Řečník tleská.) Zatleskám. Zopakuji. Dohoda CETA nebude nijak nutit nebo vést vlády k privatizaci nebo deregulaci veřejných služeb. Ale opak. Co když budeme chtít regulovat? Co když budeme chtít privatizovat nebo deprivatizovat? Tak už nebudeme moci. Tato smlouva toto zakazuje. Tady už se obracím na levici této ctěné sněmovny a jak již jsem říkal pravici, že máme před sebou volby a že mnoho z pravicových stran má ve svých volebních programech zájmy malých podnikatelů, tak mnoho levicových stran má ve svých volebních programech zájmy levicových voličů. A slova, která jsem zde zmiňoval, jsou v těchto programech docela na čestných místech umístěna, a tak by mne velice zajímalo, jak kolegové z levice budou chtít svým voličům zdůrazňovat, proč díky smlouvě CETA nebudou moci splnit to, co jim slibovaly. Asi to udělají úplně stejně jak to udělaly ve slibech před čtyřmi lety, kdy volební programy byly plné volebních hesel a po čtyřech letech zjišťujeme, že objektivní důvody a koaliční partneři nám brání plnit své sliby. Tak tady se dozvíme za čtyři roky, že objektivní důvody a mezinárodní smlouva CETA té zlé Evropské unie nám brání plnit naše volební sliby.
Já tady upozorňuji na tyto chyby a na tyto věci, které tato smlouva obsahuje a budu rád, když to možná dorazí do patřičných směrů a hlav uvažování a přispěje to k uvažování o tom, co vlastně ta CETA je.
Já si dovolím ještě citovat pár ekonomických čísel, protože vím, že je tady zastoupena docela velká oblast ekonomů a budu citovat ekonomické dopady dohody CETA na Českou republiku. Ano, hovoří se o Evropské unii, hovořilo se tady hodně o zájmech českých ekonomických subjektů. Znovu upozorňuji, že se nejedná o výmysl levicových teoretiků, ale o seriózní studii technické univerzity v Liberci - možná čest jejich památce, nevím, ale doufám, že i příště dostanou nějakou takovouto zakázku analyzovat takovéto smlouvy. Protože odvedli opravdu dobrý kus práce a zaslouží si ocenění.
Kanada je na žebříčku zemí podle hrubého domácího produktu v paritě kupní síly sestaveném světovou bankou na 17. místě. Její souhrnná ekonomická výkonnost dosahuje 1 588 mld. USD a je srovnatelná se Španělskem. Tříčtvrtinová ve srovnání s Itálií, 60% oproti Francii nebo Velké Británii a zhruba dvoupětinová ve srovnání s Německem. Česká ekonomika je podle tohoto ukazatele 4,7 krát menší, než ta kanadská. V paritě kupní síly je 339 mld. USD, hrubý domácí produkt celé Evropské unie činí 19 138 mld. USD.
Co vede tak obrovského ekonomického molocha uzavírat tak zvláštní smlouvu? Neříkám, že nevýhodnou, říkám zvláštní smlouvu s takovým malým ekonomickým trpaslíkem. Proč? To bude otázka, kterou budu klást možná trošku častěji, než bude mnohým posluchačům milo.
Hrubé exporty z Kanady do Česka představují 0,06 % celkových kanadských hrubých vývozů. Jinými slovy, Kanada s Českou republikou obchoduje v úrovni 0,06 %, pane ministře, zase k těm číslům, které jste chtěl slyšet. Hrubé importy z České republiky do Kanady jsou pak 0,11 % celkových kanadských hrubých dovozů. Čili pro Kanadu jsme opravdu marginální dovozce. Ono je to taky způsobeno geografickou vzdáleností, řekněme si, co za tím je.
Zajímavý je údaj - podíl kanadských komodit na celkovém dovozu Evropské unie činí pouhých 1,6 %, přibližně 27 mld. euro. Během posledních deseti let s výjimkou roku 2011 byla zahraniční bilance obchodu vždy přebytková ve prospěch Evropské unie. Tady bych viděl motivaci Kanady. Ano, proto Kanada a kanadská vláda má takový tah na branku, aby se přijala tato smlouva. Chce zlepšit svoji obchodní bilanci zcela logicky. To my chceme taky. Ale proč my, kteří z toho máme "prospěch", přistupujeme na takovouto smlouvu a vlastně si bereme budoucí prospěch a zbavujeme se ho? Opět proč?
Hovořilo se tu o clech. Byl to zajímavý údaj. Cla na ostatní zboží jsou již nyní velmi nízká. Cla Evropské unie na kanadské dovozy představují přibližně 1,94 % hodnoty dováženého kanadského zboží, zatímco kanadská cla na zboží z Evropské unie činí v průměru 2,42 % hodnoty dovážených výrobků. Tato čísla hovoří sama o sobě o tom, jak je tato smlouva "velice výhodná", jak tady zaznělo. Já bych řekl, že marginálně výhodná. Jestli se jedná o úsporu z 2,4% bodu na 2,2, 2,1% bodu - to bych řekl, že je statistická výchylka sezónního dovozu nebo vývozu.
Přesto je to zdůrazňováno jako základní tah na branku, jako základní premisa, proč tu smlouvu musíme uzavřít. Kanada nám přece umožní, abychom dováželi a vyváželi bez cel a ušetříme. Ano, ušetříme, ale z celkových čísel je to opravdu marginální procento, které se na tom vůbec nepodílí. Jak vidíte, přeskakuji stránky (Listuje stránkami zprávy.). Opravdu nechci citovat z té 150stránkové analýzy, ale chci vás seznámit pouze s věcmi, které považuji za důležité.
Pro oblast veřejných zakázek, která otevírá kanadský trh až na provinční úroveň a deklaruje transparentní a nediskriminační přístup k veřejným zakázkám, který evropským a potažmo českým uchazečům skýtá lepší přístup k veřejným zakázkám, než mají například účastníci států NAFTA. Krásné konstatování. Já bych tady dodal, že je to jeden z těch důvodů, proč je NAFTA momentálně nefunkční a proč americký prezident chce revizi NAFTA.
A jestliže máte dlouholetou smlouvu se svými obchodními partnery na americkém kontinentu, která se jmenuje NAFTA a spolupracujete - a asi výhodně, když je nám to tak předkládáno - a teď se chystáte uzavřít konkurenční smlouvu s Evropskou unií za podmínek, které jsou vůči stávající smlouvě, kterou máte se svými dlouholetými partnery, nevýhodné - není to trošku podraz mezi partnery NAFTA, který Kanada předvádí? Nám by to vadit nemuselo. Otázka je, jak se ti dva partneři, to znamená Mexiko a Spojené státy, na toto budou tvářit a jak budou upravovat své bariéry vůči Evropské unii a dovozu, když Kanada chce zvýhodnit Evropskou unii oproti svým historickým a tradičním partnerům na stejném kontinentu. Jsou to otázky k zamyšlení a možná i někoho přesvědčí, že tato smlouva má úplně jiný cíl, než je nám deklarováno.
Zajímavé je - v kapitole přeshraniční obchod službami v CETA, oblast audiovizuální služby, oblast autorských práv obecně, nás v této části staví do jedné řady s Piráty, kteří tuto oblast mají docela dobře zpracovanou. Proto se nechci vkrádat do jejich volebního programu. Musím jim ale říci, že ano, nejsou osamoceni v této oblasti autorských práv, kdo se bojí této transatlantické dohody.
Kromě toho, že Evropská unie vylučuje audiovizuální služby a Kanada vylučuje kulturní průmysl, jsou rovněž z působnosti této kapitoly vyňaty finanční služby a služby letecké dopravy s několika podstatnými výjimkami, jako jsou pozemní odbavování, marketing, opravy a údržba letadel, služby rezervačního systému. Jinými slovy a dostanu se k tomu, až budu projednávat samotnou smlouvu - upozorňuji, že momentálně jsme pořád u té studie - toto je ta smlouva potom samostatná, taky pěkně olístečkována, k ní se ještě dostanu. Je výjimka.
Tato smlouva je na jedné třetině tohoto svazku. Zbytek tohoto svazku jsou výjimky z této smlouvy, které si jednotlivé členské státy evropské unie vyjednaly. Důvod, proč tak udělaly - o tom budu hovořit, až budu projednávat tento materiál. Dle mého názoru tady Česká republika usnula a ošidila budoucnost, která se už nebude moci dát napravit, pokud tuto smlouvu schválíme. Dostanu se k této věci dále.
Co považuji za určitou věc, která je možná tou červenou nitkou, která se vine potřebností této smlouvy a kterou najdete i v té smlouvě TTIP, je ustanovení týkající se investic, především pak články 8.10, 8.11, 8.12, 8.13, 8.14, 8.16 a 8.17. Ty články mají název zacházení s investory a se zahrnutými investicemi, náhrada škod, vyvlastnění, převody, postoupení práv, odepření výhod a formální požadavky.
Tady bych mohl teoreticky skončit a říct vám, že to je ten základ, to je ten motor, co se v té smlouvě jako ta červená niť, jak už jsem říkal, prolíná.
Samozřejmě se hovoří o tom, že se potvrzuje udržitelnost pravidel WTO. Já tady spatřuji určitou věc, možná geopolitickou, tady kolega ministr zahraničních věcí jistě bude možná komentovat tuto věc. Svět dosáhl určitých světových obchodních dohod na určitou úroveň. Jsou státy, které se rozhodly, že ji posunou trošku dále na úkor těch, co už se předtím dostaly na tu úroveň, a vytváří neustále nové a nové schody, aby se vyčlenili ti rovní a ti rovnější. Aby se furt mohlo říkat - no, když budete takoví a makoví, dostanete se o ten krůček více a zase budete s námi - ale jen na chviličku, protože my se zase posuneme o kousek dál a vy zase budete muset za námi a za námi... Tak zvaný nekončící boj rozdělení. Tady se mohla použít paralela třídního boje, ale je to spíše o obchodu, o penězích. A všichni mi dáte za pravdu, že kde se jedná o peníze, jdou dobré mravy stranou. Byznys je velice tvrdá záležitost.
Listina závazků a výhrad je docela zajímavá záležitost a týká se toho, o čem jsem hovořil, že pokud to není v této smlouvě ošetřeno, bude se velice těžce nahrazovat. Na rozdíl od smlouvy o službách WTO - GATS, která obsahuje tzv. pozitivní seznam, CETA uplatňuje přístup negativního seznamu. Zatímco pozitivní seznam obsahuje pouze ty oblasti a opatření, v nichž jsou účastníci připraveni přijmout liberalizaci, v negativním seznamu všechny oblasti, které nejsou výslovně uvedeny, mohou v zásadě liberalizaci podléhat. Toto je poprvé, kdy se v mezinárodních smlouvách objevuje tento bod. Je to poprvé a je to průlomové, protože TTIP neplatí, jak všichni víme, kdy se opět někdo snaží prosadit toto omezení. A o čem to je, přeloženo do lidské řeči? Tento stávající stav, který máme, je zakonzervován a jakákoli další restrikce nepřichází v úvahu. Kdežto ta pozitivní je - ve stávajícím poznání hospodářství jsme se dohodli, přijde-li něco nového, budeme o tom jednat, budeme hledat cesty a můžeme uplatnit regulace. Toto bude zakázáno. Čili jakékoli představy naší sociální levice, že po schválení této smlouvy bude moci regulovat oblast trhu např. vodárenství, např. zdravotnictví, pokud schválíme CETA... Nebude. Zapomeňte na to. Říkám vám to s plnou vážností. Protože stačí jakýkoli mezinárodní koncern, který bude mít vlastnictví těchto prostředků na území Evropské unie, a požene nás k arbitrážnímu soudu. A to bude obrovský problém. A když se podíváte na kauzy arbitráží České republiky, které jsou rozesety po různých ministerstvech, tak jenom Ministerstvo financí má docela přehlednou tabulku těch arbitráží, jak jsme na tom. Všechny ostatní to řeší nějak. Nejhůř na tom je bohužel Ministerstvo zdravotnictví, ale tam to má své kořeny hluboko, hluboko zapuštěno.
Čili zopakuji. Tento pozitivní seznam a negativní seznam je jeden ze základních principů neštěstí celé smlouvy CETA. Je to poprvé, co se někdo snaží v těchto mezinárodních bilaterálních dohodách uplatnit ten negativní seznam. Proto také ta smlouva ve svých dvou třetinách tloušťky obsahuje výhrady ze současných regulativních opatření, ať už se jedná o zákony nebo jiná ustanovení. Opakuji - výhrady celé evropské sedmadvacítky, každá si tam něco dala. Bohužel Česká republika si toho tam dala velice, velice málo. Paradoxně i potravinářství. Já tady potom budu citovat ze Zeměpisných označení a ochrany. Tady je takový krásný materiál Ministerstva průmyslu a obchodu o chráněných značkách (ukazuje), tak to takhle můžeme teď roztrhnout. Protože jsou chráněny jenom dvě. Z tohoto tlustého seznamu jsou tady v této smlouvě ve výjimkách uplatněny dvě, tři. Řeknu vám potom konkrétně, čeho se to týká. Je to jenom místní české pivo a chmel. Všichni ostatní mají smůlu, kteří investovali do ochrany svých značek. Budou mít smůlu. Budu dále ve svém projevu číst konkrétní firmy, snad tento záznam uslyší a trošku se proberou, že se tady ohrožují jejich zájmy, do kterých investovali nemálo prostředků.
Já si dovolím citovat ještě přílohu 2, která obsahuje omezení týkající se budoucích opatření - výhrady pro budoucí opatření, která má umožnit realizaci více diskriminačních předpisů či revizí bývalých deregulací. Obě přílohy obsahují výhrady Evropské unie a následují výhrady členských států. Kanadská strana si do přílohy 1, která obsahuje ty kanadské výhrady, dala více než 180 výhrad na provinční úrovni. Týkají se např. poskytování veterinárních, auditorských služeb, distribuce lihovin, hazardních her, lesního hospodářství, komunitních služeb, těžebních služeb, investic v kontextu nominace vrcholného vedení a správní rady, provozování energetických zařízení. Tady všichni ti, co podnikáte v těchto oborech a budete si myslet, že CETA vám pomůže na kanadském trhu, můžete na to zapomenout. Kanada si v této oblasti vyhradila možnost blokování. Na straně Evropské úrovně jako celku je uplatňováno 11 výhrad. 180 - 11. Kanada 36 mil. obyvatel, 180 výhrad - Evropská unie půl miliardy, 11 pouze. Týká se to hlavně železniční, vnitrozemské, vodní dopravy, podpůrné služby v letecké dopravě, služeb výzkumu, vývoje v rámci rámcových programů, zdravotnictví a sociální péče, vzdělávání, zemědělství, jednotné nařízení o společné organizaci trhu, účetní auditorské služby, poštovní služby a služby celního odbavení. Ochrana průmyslu, ochrana našeho hospodářství bohužel mezi nimi není.
Co je zajímavé ale, jsou výhrady České republiky k poskytování právních služeb. Čili kanadské právní firmy nebudou moci na českém území poskytovat právní služby. Dalo by se říct - koho to zajímá. Ale právní firmy určitě ano, nechtějí konkurenci.
Otázka zaměstnanosti. Zaznělo tady, že český pracovní trh poroste. Dneska když máme nezaměstnanost nízkou, za což můžeme děkovat, to je pravdou, otázka je, jak poroste, protože v případě investorů zaměstnaných podnikem je požadováno pracovní povolení včetně testu ekonomické potřebnosti pro všechna odvětví. Jinými slovy, investor bude omezován v pracovních silách. Stáž musí mít souvislost s vysokoškolským vzděláním, které stážista absolvoval. Osoby zaměstnané v rámci společnosti musí být zaměstnány podnikem, který není neziskovou organizací. Tento jediný bod bych vcelku vítal. Neziskové organizace se na našem území docela hodně rozvětvily. Ale nevím, jak se budou tvářit neziskové organizace, které u nás začínají a jsou na vzestupu v poskytování sociálních služeb a dalších služeb, vzdělávací, komunitní, kulturní, nedokážu si na všechny hned vzpomenout, budou mít tady s touto smlouvou docela vážný problém.
Další, kdo bude mít problém, jsou cestovní agentury a delegáti. Mnohdy se říká, že tato Sněmovna řeší hlavně problémy Prahy. Pražský okruh, výjimka Prahy. No, Praha je hlavní město, nejlidnatější město. Má své specifické problémy. A jeden z velkých problémů Prahy je, že to je opravdu turistická velmoc. To mi tady všichni dáte určitě za pravdu.
Co je problémem Prahy jako turistické velmoci, je poskytování služeb delegátů, jinými slovy průvodců, po Praze neškolenými průvodci. V těch výjimkách jsou země, které si to hlídaly. My ne. Jinými slovy na základě této smlouvy budou moci delegáti z jiných zemí, aniž by museli splnit nějaké podmínky znalosti místopisu, historie a dalších, prostě poskytovat tyto služby delegátů. Zase jedna drobná oblast podnikání v Praze velice významná, v ostatních regionech republiky méně významná, která padne za oběť smlouvě CETA. Ale asi pro nás, pro Prahu, pro republiku nepodstatná.
Co se týká definice investic, hovoří se tady, že podpora investic musí být součástí pouze investora. Jinými slovy nemůžete být zastoupeni v investici. To znamená, že pro kanadské firmy podnikající v České republice napřímo se nic nemění. Pokud by česká firma chtěla podnikat v Kanadě, musí tam být zastoupena sama sebou, svojí matkou. Může si tam sice zřídit pobočku, ale nebude podléhat těm možnostem, které prý smlouva CETA nabízí.
To, k čemu mířím, a co je jedním z největších problémů v mých očích spojených s CETA, je ochrana investic. To je to, co se ta příslovečná červená nit line celým tímto materiálem. Explicitně vyjádřeno, samotná skutečnost, že strana provádí regulaci, a to i prostřednictvím změny svých právních předpisů způsobem, který negativně ovlivňuje investice nebo zasahuje do očekávání investora, i pokud se týče jeho očekávání zisku, nepředstavuje porušení podle tohoto oddílu. To jsem si zvlášť zdůraznil, protože tohleto vypadá jako argument proti mým slovům. Ale je to explicitně vyjádřeno. Duplicitně když se podíváte do detailů, zjistíte, že tomu až tak dalece není. Zvlášť když si nastudujete v dalším materiálu postup, kterým se to bude řešit.
Řešení investičních sporů mezi investorem a státem v CETA. Zdůrazňuji investorem a státem, protože dle této smlouvy už bude tím negativním partnerem v té soudní při, nebo tedy v obchodní při bude stát. Nebude to kraj. Nebude to obec. Bude to stát, který bude muset vzít to riziko. Investor, když bude chtít investovat, nebo když je to domluveno, obec si postaví změnu územního plánu, nebo nevím čím, co obce mají ze zákona v rámci možnosti regulace, tak ten investor nebude žalovat je za zmařenou investici, ale stát. To je ta výjimka, kterou ta CETA přináší, že partnerem investora je stát. Doposud to tak není.
Řešením sporů mezi investorem a státem bude pověřen tribunál, případně odvolací tribunál složený ze soudců jmenovaných smluvními stranami. Spor by měl být řešen smírně. Pokud se strany nedohodnou do 60 dnů od podání žádosti, soud uskuteční konzultace. Ottawa, Brusel. Hlavní město členského státu Evropské unie. Konzultace lze vést i prostřednictvím videokonferencí. Strany se mohou kdykoli dohodnou, že využijí zprostředkování, mediace. Prostředník je jmenován po dohodě stran sporu, nebo mohou strany požádat, aby prostředníka jmenoval generální tajemník Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů Světové banky.
Tento článek, nebo odstavec zní docela dobře, než si uvědomíte obchodní praxi. Základní praxí amerických firem, evropských firem méně, ale hlavně těch zaoceánských je, že ten spor probíhá na jejich území. Setkal jsem se s více menšími firmami v České republice, které si řekly: ano, my ten spor stoprocentně vyhrajeme. Ale ty náklady, které máme spojené se zastoupením a cestováním, jsou tak velké, že když to vyhrajeme, tak ten zisk z toho je pro nás nulový a jsme ve ztrátě. Jenom máme čestný pocit, že jsme měli pravdu. Je to docela častá obchodní praktika v obchodním právu. Pořádal jsem na půdě této ctěné Sněmovny seminář k tomuto tématu, kde právě právník mezinárodního práva, obchodní zastoupení, který provádí pro české firmy tyto služby, o tom jako o velkém riziku hovořil. A bohužel má pravdu. Málo se to ale diskutuje, protože těch odborníků, kteří tohleto v mezinárodním obchodním právu reálně dělají, je velice málo a jejich hlas mnohdy na Ministerstvo průmyslu a obchodu nedozní.
Jinými slovy zůstává na volnosti smluvní strany, aby třeba dovolila videokonferenci. To je ten problém, protože ta videokonference sice ušetří, ale když ta strana ji nedovolí, tak ji nemůžete udělat. A to je ta smůla, kterou tato CETA zavádí. Kdyby to tam bylo nařízeno v rámci efektivity řešení sporů, ono by to teoreticky asi bylo dobré, ale tím, že je to postaveno na tomto základě, dostáváme se do slepého koutu.
V souladu s článkem 8.18 dohody CETA mohou být žaloby související s rozšířením investice podávány jen v míře, v jaké se daná opatření vztahují k nastávající podnikatelské aktivity. Pokud se spor nevyřeší smírně, žaloba může být podána podle pravidel ICSID rozhodčího řízení UNCITRAL, nebo jiných pravidel, na nichž se obě strany dohodnou. Smíšený výbor CETA jmenuje po vstupu CETA v platnost 15 členů mezinárodního tribunálu s patřičnou kvalifikací, 5 členů z řad členských států Evropské unie, 5 členů z Kanady, 5 členů z třetích států. To je ten prvek, na který upozorňoval právě kolega právník, který se tím zabýval.
Smysl tribunálu a jeho postavení, který je daný touto smlouvou, vylučuje domoci se práva rychle, protože oni jsou placeni od času. Čím déle to projednávají, tím více jim jdou prostředky. A nic je nenutí k tomu, aby tyto spory urychlovali. Ba právě naopak. Jsou jmenováni mimo ty členy toho sporu, čili ti sice mají zájem to urychlit, ale oni ne, oni jsou mimo, nemůžou je ovlivnit. A jsou placeni velice dobře. Jsou tady dokonce součástí té smlouvy i tabulky, kolik si takový soudce přijme, tedy vydělá. Kdybych byl právníkem, asi bych se ucházel o takovýto byznys. Tak tito soudci se stanou ti arbitři, kteří budou říkat: milý státe, zaplať, protože jsi porušil CETA v ochraně investic, porušil jsi CETA svou regulací nějakého oboru, který jsi regulovat právo neměl. A to je jeden z hlavních problémů této smlouvy.
Součást dohody CETA je zajištění přísnějšího vymáhání práv duševního vlastnictví včetně odpovědnosti poskytovatelů internetových služeb a zákazu technologií, které mohou být použity k obcházení autorských práv. Evropské unii se podařilo prosadit následující prioritní oblasti. Nebudu je předčítat. Ale to je další důvod, proč ta CETA byla po krachu dohod TTIP a ACTA dávána do souvislosti a protlačována Evropou. Jinými slovy ACTA se nám vrátila do této smlouvy v trošku jiném podání, mírně zamaskovaná, ale je zde. A pokud si pamatujete celoevropské manifestace mladých lidí proti dohodě ACTA, ano, byly tam zapálené automobily, ano, byly tam jiné nepřístojnosti, ale přesto milionové demonstrace, které procházely evropskými městy, o kterých Česká televize ani nereflektovala, ani je nekomentovala, prostě byly pouze na okraji zájmu, se tady do této smlouvy vrací.
Vrací se, zůstávají sice v zákrytu, ale jsou zde a je to budoucna docela velký problém. A jestliže si všechny politické strany v této Sněmovně myslí na politiku pro mladé, dokonce někteří se chvilku snažily otočit směr politické strany směrem k mládí, potom z toho sice vycouvaly, ale snažily se, tak tato smlouva vyloženě míří proti snahám a vidění světa mladých v rámci autorského práva. A mnoho z nich si moc dobře pamatuje, co to byla AKTA a mnoho z nich bude vnímat, co CETA způsobí na trhu autorského práva.
Kanada a státy Evropské unie se zavazují zohlednit technické předpisy druhé strany. Při přípravě nového technického předpisu týkajícího se motorových vozidel a jejich součástí nebo při změně stávajícího předpisu strana zohlední technické předpisy druhé strany. Dále strany uznávají, že mají společný zájem spolupracovat se Spojenými státy americkými v oblasti technických předpisů týkajících se motorových vozidel. Tady vidíte, v tomto jednom odstavci, sílu koncernu, sílu kapitálu, sílu výrobců automobilů, kteří řídí minimálně ekonomiku České republiky, když ne ekonomiku Evropy. Ti si své výjimky zohlednili, ti si hlídají svůj status quo, ti si hlídají to, aby volný obchod s automobily mohl pokračovat a fungovat. Přidávají k tomu i Spojené státy americké, a přitom tato smlouva se Spojených států vůbec netýká, přesto i pro ně ve smlouvě CETA tuto výjimku dávají, umožňují, byť TTIP neprošla. Čili tvůrci tady této smlouvy se snaží nahrát malou domů těm, kterým by to nejvíce opravdu mohlo prospět, a to výrobcům automobilů, jako by Škoda Auto na kanadském trhu nejezdila, jako by tam neprosperovala a jako by z těch 0,004procentního bodu nebyla z větší části zásluha Škody Auto.
Nebudu vás zatěžovat dopady dohody CETA na českou ekonomiku dle vybraných sektorů. Jsou tady znázorněny dopady, ale vzhledem k tomu marginálnímu rozsahu té obchodní smlouvy ekonomické na českou ekonomiku ty dopady nejsou kvantifikovaně velké, opravdu se pohybují v řádech 0,0 procent.
Co se týká ochrany kanadského trhu, který je tady zmíněn, tak se jedná především o mlékárenské výrobky. To by mohlo zajímat naše zemědělce. Kanada si vyhranila právo prostě nedovážet mléko. Jestli si myslíme, že se zbavíme nadprodukce mléka v Evropě, tak nezbavíme. Kanada si toto vyhradila a nejenom mléka. Kuřecí, krůtí, vejce a vaječné výrobky. Kanada si svůj trh chrání, 36 milionů lidí, to je potenciál voličů, které si kanadská vláda nechce rozhněvat, a proto si svůj zemědělský trh chrání. My si chráníme pouze hovězí a vepřové maso, konzervovanou kukuřici. Tedy, řekněme, že konzervovanou kukuřici, nevím, jak hodně vyrábí Česká republika, popř. Evropská unie, ale asi cítíme potřebu si ji chránit, takže nejsem si zcela jist adekvátním dopadem, co z toho ta Evropská unie vlastně bude mít.
Tady je ten zajímavý údaj, ke kterému se dostanu, jak jsem hovořil o ochranných známkách. Kanada rovněž uznala v rámci kapitoly 20 týkající se duševního vlastnictví a zavázala se k ochraně 179 zeměpisných označení pro produkty pocházející z Evropské unie dle článku 2 dohody o obchodních aspektech práv (?) k duševnímu vlastnictví, tzv. Trips. Z českých zeměpisných označení se jedná o, prosím fanfáry, žatecký chmel a české pivo. Jediné dvě ochranné známky, které budou chráněny v rámci této dohody za oceánem. Všechny tyto ostatní, od hořických trubiček, olomouckých syrečků, nevím, na které všechny si dále vzpomenu, různé druhy piva, budějovické a další, prostě, někde to tu mám jako tabulku, jablonecké sklo, budějovické pivo a další, a jistě tady budou odborníci z krajů, kteří mi řeknou, na které jsem všechny zapomněl, zůstanou nechráněny. Jediné, co bude chráněno, je žatecký chmel a české pivo. Tady se ptám, proč Ministerstvo průmyslu a obchodu, když se podílelo na přípravě této smlouvy, nevyužilo svých možností jako jiné státy Evropské unie, upozorňuji, protože Evropská unie si tam dala celkem 179 chráněných značek, nejvíce Německo a další státy, od sýrů a salámů a nevím, čeho všeho, a Česká republika, která při vstupu do Evropské unie právě byla hrdá na to obohacení evropského trhu českými produkty, si tam dala jenom dvě. A jestli si myslíte, že budete moci doplňovat, tak ne. Liberalizace, tzn. vyjímat z toho seznamu, bez problémů, to stačí možná jenom prohlášením, že prostě nechcete, ale naopak dát do toho omezujícího seznamu něco, to jsou ty výjimky, o kterých hovořím, nebude možné. A bude to velice problém a docela zajímavé, jak z toho budou naši exportéři profitovat a jak budou naši vlastníci ochranných značek a známek fungovat.
Co se týká exportérů alkoholu, budou muset nadále obchodovat v Kanadě separátně s monopolními dovozci vládní firmy v každé provincii, s výjimkou Alberta. V provincii Alberta se může volně pít, v ostatních ne, ale pokud český export alkoholu si myslí, že na kanadský trh pronikne nějak výrazněji, může na to zapomenout. Další segment českého průmyslu, který díky administrativní dohodě CETA bude vyňat z pravomocí podnikat a bude se muset řídit kanadskými předpisy, byť se v této smlouvě hovoří o tom, že je prospěšná, že umožní vstup na trhy a že umožní pokračování ekonomického rozvoje, znovu zdůrazňuji, 0,000.
Tím se dostávám pomalu k závěru první části svého vystoupení, (smích v sále) ve které hovořím z technické zprávy Liberecké univerzity, která dělala oponenturu smlouvě CETA.
Dovolím si zakončit z této zprávy jedním z odstavců a dovolím si citovat. Platformou pro implementaci dohody jsou výbory zástupců Evropské unie a Kanady pro jednotlivé oblasti dohody CETA tvořené nezávislými odborníky z obou smluvních stran. Mnohé efekty v oblasti odstranění netarifních překážek, ale i opatření v oblasti investic a veřejných zakázek a služeb závisí na jejich implementaci v období po vstupu dohody CETA v platnost. Jinými slovy, zase upozorňuji na ten problém, co doposud nemáme v zákoně vyhláškami a předpisy řešeno, nebudeme moci v budoucnu řešit. A bude to velký problém. A těch oblastí, kdybychom do budoucna chtěli regulovat, je docela hodně. Proto je důležité, cituji dále, aby se i Česká republika angažovala ať již prostřednictvím svých profesních a zájmových sdružení a komor, národních certifikačních orgánů, ale samozřejmě i na úrovni státní správy a diplomacie, v implementaci opatření dohody a aktivně usilovala o zastoupení ve výborech CETA.
V tomto ohledu je důležité sledovat aktuální problémy výzvy mezinárodního obchodu s Kanadou etc., etc. Mě by zajímalo, jak se česká exekutiva snažila zapojit do vyjednávání dohody CETA, tato profesní, zájmová sdružení a komory, národní certifikační autority a podobně. Protože pokud se doposud v tomto nepodílely a ve výjimkách z této smlouvy nejsou uvedeny, tak mají smůlu. A pokud si myslíte, že smlouva CETA se týká pouze otevření trhu Kanada-Evropská unie, tak ano, tak to v názvu zní. Ale v rámci globálního obchodu nic nebrání jakékoliv firmě, i české, mít matku v Kanadě a využívat výhod smlouvy CETA ve svůj prospěch. A ty nevýhody půjdou na stranu státu. Protože ten je dle smlouvy CETA partnerem investora, který uplatňuje své nároky na státu a ne na tom, kdo mu způsobil tuto škodu. Tolik částečná citace z Technické univerzity v Liberci. Vřele doporučuji si to přečíst podrobně. Je tam velice hodně grafů, tabulek, výpočtů. Stojí to za to a ta analýza opravdu je docela zajímavá a možná každá obchodní smlouva, pokud to není vyloženě o přátelství, by měla být vybavena takovýmto doprovodným materiálem. Děkuji tímto Technické univerzitě v Liberci. Doufám, že to není polibek smrti.
Výzva k férovému obchodu. O tom jsem tady už hovořil. Jistě už chápete, proč je tady tolik malých firem, které se bojí té CETA, protože oni obchodují s komoditami, kdy jim ta CETA udělá velké problémy.
Nyní přikročíme k tomu hlavnímu, co se týká komplexní hospodářské a obchodní dohody s Kanadou. To je ona. (Ukazuje silnou složku.) Tato dohoda, ke které se máme vyjádřit a v prvním čtení ji poslat, škoda, že zahraničnímu výboru, jehož jsem členem. Přenechal bych to rád jinému výboru.
Jsou zde výhrady. Výhrady ke smlouvě a já se pokusím upozornit na některé výhrady, které možná jsou aktuální a jak už jsem hovořil o těch ochranných známkách, které pro mě jsou jedním z takových problémů in natura, protože se týkají i mého regionu, a takové štramberské uši a mé oblíbené olomoucké syrečky, na ty můžu zapomenout. Co je ale zajímavé, je, že většina evropských států, s výjimkou České republiky, si chrání svůj dopravní trh. Přednedávnem jsme tady projednávali - docela bouřlivě, jestli si pamatuji - nový zákon o taxislužbě a podobných. Není to až můj obor, kolegové z dopravy mi jistě řeknou, o co se tam vcelku jednalo. Ale jednou z věcí, která tam byla docela silně diskutovaná, je tzv. sdílená ekonomika. Docela moderní výraz, docela oblíbený výraz v ekonomice a hodně souvisí s Průmyslem 4.0. Nové způsoby chápání ekonomiky, nové způsoby využívání práce strojů na úkor práce lidí, nové způsoby finančního postupu, nové způsoby oceňování práce. A při projednávání tohoto zákona byla docela vážná diskuse o tom, jak se bránit proti "nekalé konkurenci". V uvozovkách proto, protože ona vlastně není nekalá, ona vychází z principu uvolnění ekonomiky, uvolnění trhu v možnostech. My to nějak máme v zákoně ošetřeno a nyní se hovoří o tom, že by se to mělo jasně definovat a upravit, aby se nemohl vykládat ten zákon různě.
Tady chci upozornit milého pana ministra dopravy anebo Ministerstvo dopravy spíše, ať si pospíší. Protože pokud tento zákon neudělají včas před platností smlouvy CETA, mají smůlu. Nebudou moci regulovat. A společnosti, které dneska na tom trhu působí, a nebudu je zde citovat, ale které využívají princip sdílené ekonomiky, budou na koni. Protože stát nebude moci regulovat, když začne, a na to jsem se úmyslně ptal, kde mají sídlo tyto společnosti. A ony jsou to většinou zahraniční, obvykle nadnárodní a pro ně není problém to sídlo přesunout do Kanady a využívat výhod CETA, aby mohly žalovat Českou republiku pro bránění ve svobodném podnikání. A to bude problém. A to je jeden z oborů, který je aktuální. Protože říkám: Před 14 dny jsme o tom docela výrazně debatovali.
Tento problém se ukazuje jako nový problém. CETA tím, že vznikala sedm let, tak jistě uznáte, že problémy Průmyslu 4.0 regulovat nemohla, neznala je. To je logické. Proto mě zaráží, že předkladatelé této smlouvy vůbec neuvažují o tom, že by stálo za to tuto otázku otevřít. Dneska sociální partneři v tripartitě vedou velice vážné debaty o tom, jak regulovat Průmysl 4.0. Jak zabránit tomu, aby se lidé nedostávali jako nepotřební pod hranici chudoby, ale měli nějaké principy kooperace nebo spolufungování na Průmyslu 4.0. Hledá se cesta daňových systémů, uplatnění. Hledá se cesta řekněme regulace v určitých oborech a oblastech. Pokud vstoupí v platnost smlouva CETA, milí přátelé, můžete na to zapomenout. Bohužel. Jedním z těch, kdo to vcelku pochopil, jsou některé státy Evropské unie, které si, ač nám předkladatelé říkají, že toho se to netýká, nebojte se, to je jiné, tak si to dali do výjimek. Třeba tu taxislužbu si některé státy daly do výjimek. Raději. Kdyby náhodou. Oni asi tak úplně hloupí nejsou a vědí, jelikož tu zkušenost s těmi sdílenými službami už mají, tak si ji tam dali, že je budou i nadále regulovat. A velice tvrdě a testovat, jestli jsou potřebné anebo ne. Dokonce hlavní město Brusel šlo tak daleko, že si to dalo přímo, že chce testovat potřebnost těch služeb na množství občanů a obyvatel využívajících tyto služby.
O to více je zarážející, že naši představitelé nekonzultovali při předkladu tohoto materiálu popř. při jeho přípravě tuto problematiku v rámci europarlamentu. To byla půda, kdy se tato smlouva docela obšírně ve výborech Evropského parlamentu diskutovala a docela podrobně se probíraly výhrady. A mnohé, které jsou v těchto výjimkách, znovu zdůrazňuji, obsáhlá bichle, vznikaly právě z podnětů, které vzešly z evropských komisí a z projednávání v europarlamentu, jeho výborech a orgánech.
Je docela zajímavé, že po prostudování těchto materiálů dospěli levicoví europoslanci napříč frakcemi Evropské unie k názoru, že CETA ne. Že je to proti sociální chartě levice, že je to proti sociálnímu vnímání světa tak, jak je levice vidí. Ale Česká republika má přece nejsilnější levicovou stranu ve vládě. Ptám se kolegů ze sociální demokracie: Jaké jsou vaše konzultační roviny s kolegy v Europarlamentu? Tam všichni, použiji-li výraz jak jeden muž, byli proti. A měli pádné argumenty, proč nepodporovat CETA.
Ptám se, konzultovali s vámi tuto problematiku? Jste na jedné lodi sociálně demokratického vnímání smyslu Evropy, anebo jste přijali vládní zodpovědnost se vším všudy, to znamená i s popřením své levicovosti? Je to otázka, která míří na levé spektrum, pravé jsem již oslovoval těmi obavami podnikatelů. Levé spektrum oslovuji tím, že evropská levice v této smlouvě CETA vidí hlavně právní průlom, vidí v ní to, že chce omezit možnost klasické právní ochrany ve prospěch nadnárodní s možností žalovat stát a ve prospěch těch, co si to právo můžou dovolit. Hlavně finančně dovolit.
Nebudu zde citovat z materiálů, které nám připravili kolegové z europarlamentu, protože věřím, že následující vystoupení budou k tomuto tématu mířit a seznámí vás s výhradami, které zaznívaly v europarlamentu. Já si pouze na závěr dovolím říci o výjimkách, které mě trápily možná nejvíce. Tady je seznam produktů, které jsou chráněny, těch 179 produktů EU, z čehož Česká republika má jenom dva - žatecký chmel a české pivo. Považuji to za jednu z největších chyb, a kdyby už jenom kvůli tomu, že jsme si neochránili své tradiční výrobky, tak bych vás prosil, abyste zvážili, zda tuto smlouvu chcete opravdu podpořit a vzít si, jak se říká, na své triko to, že poškodíme zájmy českých výrobců, českých firem, které chrání a hlásají slávu českých potravin, anebo je nám to jedno. Mně to jedno není, a proto nemůžu hlasovat pro CETU.
Ostatní argumenty, a říkám, mám tady a mohl bych už začít, ale nechám něco kolegům, hovořit také o tom, jaký to bude mít dopad na ochranu životního prostředí, jaký to bude mít dopad na ochranu našeho zemědělství, ale nebudu tak hovořit. Řeknu jediné. To, co jsem slyšel od právního experta, který se zabývá obchodním mezinárodním právem, a jeho vysvětlení na semináři, které zaznělo k CETĚ, mě opravňuje k tvrzení říci, že to je hlavní důvod, proč je CETA CETOU a proč je předkládána jako úplně první nová obchodní smlouva takovéhoto typu takhle koncipovaná. Jedná se o snahu nadnárodních koncernů proniknout na trh, který je regulován právem. Prostě již je nebaví respektovat zákony jednotlivých zemí, již je nebaví dávat ohledy na zájmy občanů jednotlivých států popř. zájmy Evropy, chtějí absolutní liberalizaci obchodu. A paradoxně, nejsou v tom kanadské firmy. Jsou to i firmy evropské, které díky této smlouvě se konečně zbaví okovů, které za těch 50 let ekonomického rozvoje dostaly od jednotlivých členských států EU, a tohle, tahle smlouva CETA je právě ta metoda, jak nabourat právní ochranu v evropském prostoru. A toto mějme na paměti, když budeme o tom hlasovat. Vše ostatní je možno považovat za balast, ale to, že se jedná o právní průlom v rámci ochrany investic, v rámci záležitostí spojených s podnikáním a právem, to je to nejhlavnější, co CETA prezentuje a na co bychom si měli dát zvlášť pozor.
Děkuji vám za pozornost. Doufám, že jsem vás moc neunavil a v případě, že budou další otázky, budu využívat faktických popř. se přihlásím ještě jednou do diskuze. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
