Znalosti mladých

Švýcarské školy obecně nepřikládají velký význam politickému vzdělání, třebaže mezi kantony existují značné rozdíly. Podle mezinárodního průzkumu pouze 19% švýcarských škol vyučuje občanskou nauku jako samostatný předmět.

Vliv přímé demokracie

Nezdá se však, že by to mělo nepříznivý dopad na politické znalosti průměrného švýcarského občana. Z empirické studie Univerzity v Curychu vyplývá, že švýcarští občané jsou ve skutečnosti o politických otázkách informováni velmi dobře. Bylo zjištěno, že je to převážně důsledek švýcarského politického systému s jeho rozsáhlými možnostmi účasti. V rámci studie byla rovněž analyzována data z Evropské unie a existují důkazy o tom, že referenda o Maastrichtské smlouvě a o vstupu do Evropské unie vedla v členských zemích k vyšší informovanosti. Podobné účinky lze očekávat od lidových hlasování o Lisabonské smlouvě a evropské občanské iniciativě. Stručně řečeno: Čím více se lidé mohou podílet na zákonodárství, tím více jsou informováni.

Přesto ve Švýcarsku vyvstala otázka, zda je na švýcarských školách zapotřebí systematičtější výuka politických a sociálních problémů, která by podněcovala zájem mladé generace o politiku.

Přímá demokracie je velké téma a žít se s ní budeme muset chtě nechtě naučit, jak u nás, tak v celé Evropě, jelikož ona jediná je východiskem z politicko-bruselské krize. Je jedním z nejdůležitějších politických témat, které prosazuje hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), jelikož dává možnost všem občanům vyjádřit svou vůli nad jakoukoli otázkou, přímo volit a odvolávat politiky a zaručuje vymahatelnou odpovědnost politiků či soudců. Tím se z ní stává nejspravedlivější a nejdemokratičtější politický systém.