Co se týče přímé demokracie, Listina základních práv a svobod v článku 21 uvádí možnost občanů podílet se na správě věcí veřejných přímo a ústava ponechává zákonodárci možnost upravit celostátní referendum ústavním zákonem v článku 2, k němuž zatím nedošlo, přestože byl takový návrh již několikrát projednáván. Dokonce se uvažovalo o referendu při rozdělení Československé socialistické federativní republiky.
Jedinou výjimkou je ústavní zákon o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii přijatý ad hoc v roce 2002, na jehož základě v roce 2004 Česká republika vstoupila do Evropské unie. V roce 2013 se poprvé v přímých volbách volil prezident republiky. Na druhou stranu v roce 1992 byl přijat zákon o místním referendu a postupně byl dvakrát novelizován a v roce 2011 nabyla účinnosti úprava referenda krajského. Je tudíž možné použít přímé demokracie na úrovni územní samosprávy, ale v rámci státu zatím ne!
Přímá demokracie je velké téma a žít se s ní budeme muset chtě nechtě naučit, jak u nás, tak v celé Evropě, jelikož ona jediná je východiskem z politicko-bruselské krize. Je jedním z nejdůležitějších politických témat, které prosazuje hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), jelikož dává možnost všem občanům vyjádřit svou vůli nad jakoukoli otázkou, přímo volit a odvolávat politiky a zaručuje vymahatelnou odpovědnost politiků či soudců. Tím se z ní stává nejspravedlivější a nejdemokratičtější politický systém.
Zdroj vzestup přímé demokracie v České republice: FDFA Presence Switzerland