Monitorovací výbor Parlamentního shromáždění Rady Evropy zvolil své dva zástupce - paní Kerstin Lundgren ze Švédska a Janu Fischerovou z České republiky. Začátkem července tato mise proběhla. Během tří dnů jsme se sešli se zástupci všech politických stran maďarského parlamentu, zástupci neziskových organizací, odborů, ústavního soudu, ministry, mediální rady, žurnalisty, tvůrci ústavy, delegací maďarského parlamentu do Rady Evropy, atd. Bylo velmi přínosné zejména to, že jsme mohli vyslechnout názory na novou ústavu i mediální zákon z pohledů různých organizací, institucí ,ale i zástupci občanské společnosti.
Přijetí nové ústavy v dubnu 2011 se zdá být, a potvrzuje to i text samotné ústavy, pouze začátkem delšího procesu zakládání nového komplexního a koherentního ústavního pořádku. Tyto procesy by měly být založeny na co nejširším konsensu v rámci maďarské společnosti.
18.dubna 2011 schválil maďarský parlament novou ústavu, která má vstoupit v účinnost dne 1.1. 2012. V parlamentním shromáždění Rady Evropy byl vznesen a poté schválen podnět uskutečnit pracovní misi a prověřit tuto ústavu, její praktické dopady do společnosti. Za tímto účelem byla v květnu 2011 v Budapešti také tzv. Benátská komise , která sepsala a dále zveřejnila svá zjištění na místě. Benátská komise vyhodnotila skutečnost, že nová ústava nastoluje ústavní pořádek založený na demokracii, vládě práva a ochraně lidských práv. Jako zdroj inspirace byly použity ústavy Finska, Polska,Švýcarska a Rakouska.
Až do nedávného přijetí nové ústavy si Maďarsko jako jedna z mála postkomunistických zemí i po pádu nedemokratického režimu na konci 80.let formálně ponechalo původní ústavu. Tato ústava vstoupila v platnost v roce 1949. Od roku 1989 do přijetí ústavy v roce 2011 bylo provedeno pouze několik dílčích změn ústavy. S příchodem nové vlády v roce 2010 se jedním z bodů agend vlády stala příprava nové ústavy. Za tímto účelem byl ustanoven Národní konzultativní orgán a parlamentní ad hoc výbor pro přípravu ústavy. Byl založen v červnu 2010 a vypracoval koncept ústavy, který se posléze stal pouze pracovním dokumentem.
Maďarská republika má jednokomorové Národní shromáždění o počtu 386 poslanců, funkční období poslance trvá čtyři roky. Koalici nyní tvoří od roku 2010 dvě politická uskupení Fidesz a Křesťanskodemokratická strana.
Tato vítězná koalice získala v posledních volbách téměř 70 % mandátů. Opozici vytváří Maďarská socialistická strana, Jobbik (krajně pravicová strana), LPM-nově vzniklé politické uskupení.
Jana Fischerová, poslankyně ODS, PČR
