Mladou perspektivní politickou hvězdu kalouskovy TOP 09 Dominika Feriho údajně neuráží, jak nekorektně se o něm mnozí vyjadřují. V tom mu musíme fandit. Ale o člověku, který se dokáže o svém přírodou postiženém oponentovi vyjádřit, že vypadá "jakoby zrovna vylezl z boxerského ringu", nic dobrého říct, natož si myslet, nemohu. Feri vypadá dobře a jistě má se svým zevnějškem úspěch. 

Jak bych dopadl já, bílý starší člověk, kdybych napsal. „Pan Feri vypadá, jakoby se čerstvě natřel černým krémem na boty“. Jistě bych se mu pak upřímně omluvil, jako on Václavu Klausovi mladšímu. Opravdu však chceme mít Feriho a podobné floutky v parlamentu? Nejde o barvu kůže, zda je zrovna v politice a reklamě „in“, ale o etickou vyspělost, která nám brání posmívat se vadám a potížím našich bližních. Ať už mají jakoukoliv vadu a třeba mají problém s chůzí nebo mimikou. Kromě Feriho v tom vynikají i média, která útočí od rána do večera na prezidenta Miloše Zemana s odkazem na jeho pohybové či jiné zdravotní problémy.

Právě sluníčkáři, kteří mají jindy plná ústa lidské důstojnosti a antidiskriminace se v těchto případech chovají jako hyeny. Zdalipak by byli tak „vtipní“ ve svých komentářích, kdyby se jednalo o „pana hůlčičku“ Winstona Churchilla či „pana vozíčka“ Franklina Delano Roosevelta? Je proto dobré poslouchat kandidáty do blížících se voleb, jak se vůči starým a postiženým vyjadřují, ať už zastávají jakoukoliv funkci.

Říká to o každém z nich více než by jim bylo milé.