V posledních letech se mnohé změnilo, soupeření levice a pravice oslabilo, místo zavedených politických stran jsou úspěšná různá hnutí, která nepatří ani do jednoho z táborů, ale ani ne k politickému středu. Jsou nevyprofilovaná a dokáží obdivuhodně rychle měnit názory a postoje. To, že mizí soupeření levice a pravice, však neznamená, že jsme vyřešili hlavní společenské problémy. Naopak, mnohé přetrvávají a objevují se nové. Ačkoliv sociální demokracie nikde v Evropě není tak silná, jako tomu bylo ještě před dvaceti třiceti lety, myslím si, že svůj potenciál nevyčerpala. Jen budeme muset najít nové cesty, abychom mohli být opět nejsilnějším společenským a politickým proudem, v jehož podpoře občané nacházejí záruku toho, že se jim bude dobře žít. Tedy že se neocitnou na okraji společnosti, že to bude stát, o který se mohou opřít a důvěřovat mu.
A jaká je moje sociální demokracie?
Za největší úspěch sociální demokracie považuji skutečnost, že dokázala úspěšně hájit rovnost ve společnosti, nejen společenskou, politickou, sociální, ale do určité míry i ekonomickou. Anebo se alespoň aktivně snaží, aby se nevytvářely hluboké nerovnosti, které brání zdravému vývoji společnosti. Naše nízká míra nezaměstnanosti, chudoby, menší rozdíly mezi společenskými skupinami, bezplatné školství a dostupné zdravotnictví, jsou faktory, které stojí za to podporovat. Nikoliv samoúčelně, jsou totiž tím, co pomáhá naši společnost udržovat poměrně stabilní a vnitřně sourodou. Pouze taková společnost dokáže řešit problémy, které nás trápí. Klíčové jsou podle mne tři faktory – silný stát, vzdělání a stabilní instituce včetně právního prostředí.
Pouze silný stát – a stát na vaší straně – dokáže udržet sociální situaci na takové úrovni, aby vyhovovala co největšímu počtu obyvatel. Pouze silný stát dokáže zajistit stabilitu společnosti, ve které má každý právo využívat veřejné služby, je mu garantována jeho svoboda a individualita. Často je to tak, že ti, kdo křičí „více svobody", ve skutečnosti tyto svobody kradou. Pokud má být podle nich ořezán stát o poskytování veřejných služeb, kdo je potom pro společnost zajistí? A jakou svobodu budou mít lidé zbavení přístupu ke školství či zdravotnictví? To je udělá svobodnými? Právě naopak.
Vzdělání je klíčovou proměnnou, která kvalitativně mění společnost. Vzdělanější lidé mají snazší přístup k práci, vzdělání vede k zájmu o věci veřejné, vede k vyšším platům atd. Vzdělanější společnost do značné míry může omezovat nárůst ekonomických a společenských nerovností.
Kvalitní a pro všechny dosažitelné vzdělání považuji za svou prioritu. Jak jsem uvedla, je to naprosto klíčová proměnná, které vede nejen k úspěšným individuálním kariérám, ale rovněž ke stabilní společnosti a konkurenceschopnosti České republiky v Evropě i ve světě. Je to právě vzdělání, které pomáhá upevňovat a rozvíjet demokratické struktury a zabraňuje autoritářům a populistům v tom, aby ničili svobodné prostředí. A konečně, proč si ještě vzdělání zaslouží naši pozornost: předáváme je naším dětem a pomáháme jim do budoucna. V posledních letech jsem se proto velmi snažila, aby naše školství mělo dostatek peněz. Více peněz do školství neznamená vyšší výdaje, ale zejména investici do lepší budoucnosti našich dětí, a tím i budoucnosti této země.
Přeji si takovou sociální demokracii, která tuto vizi bude maximálně podporovat. Ráda bych pro ni ve straně i společnosti získala co nejširší podporu. ČSSD je dnes nejsilnější stranou, která je pluralitní a vnitřně demokratická. Je tedy doposud hlavní zárukou proti populistickým tendencím a skutečnou obhajobou demokracie. V tomto je můj postoj naprosto pevný. Domnívám se, že vize sociálně demokratické společnosti je jedinou smysluplnou cestou ke svobodě, solidaritě a spravedlnosti.