Především se potvrzuje, že u nás je počet žáků ve všeobecně vzdělávacích školách gymnaziálního typu neuvěřitelně nízký. Absolventům středních odborných škol pak leckdy chybějí vědomosti a dovednosti umožňující pružnou rekvalifikaci v budoucnosti.

Vysoký počet studentů a absolventů odborných středních škol a učilišť samozřejmě odráží průmyslovou strukturu naší ekonomiky. Zajímavě se tak ukazují jako neodůvodněné stesky zaměstnavatelské sféry na jejich nedostatek (ten zjevně netkví ve struktuře vzdělávací soustavy) a požadavky na další a další motivační opatření ve prospěch STEM oborů.

Reakcí na tyto údaje samozřejmě nemůže být nějaká násilná redukce odborného vzdělávání. Problém vidím spíše v jeho pojetí a podmínkách. Ve stejné zprávě OECD se ukazuje, jak vysoký podíl prvků duálního vzdělávání (praktický výcvik a stáže v podnicích - u nás 6 % času) existuje na středních školách ve Švýcarsku ( téměř 60 %) nebo v Rakousku.  Jsem rád, že mohu oznámit blížící se podepsání Memoranda o podpoře pilotního projektu zapojujícího do odborného vzdělávání stát, kraj a podniky v Moravskoslezském kraji.

Současně je nezbytné i v těchto školách posilovat ve "školské" větvi kvalitní všeobecné vzdělávání.

Výdaje na vzdělávání od primárního po terciární vyjádřené podílem na HDP dosáhly alespoň 6 % v Kanadě, Dánsku, na Islandu, v Koreji, na Novém Zélandu, v Norsku, ve Velké Británii a v USA. Na druhé straně spektra stojí Česká republika, Maďarsko, Indonésie, Lucembursko, Rusko a Slovensko, které vynakládají na vzdělávání méně než 4 % HDP. Toto nelichotivé srovnání jen potvrzuje, jak mizerné výdaje na vzdělávací soustavu máme. Právě proto požadujeme navyšování platů učitelů i rozpočtu vysokých škol nejméně tři roky po sobě.

Stanislav Štech, ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Výroční zpráva OECD o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice je dostupná ZDE.