Některé oběti řada z nás znala z mezinárodních setkání levicové mládeže. Nedělní pietní shromáždění před norským velvyslanectvím bylo minimum, pro které jsme se v počátku rozhodli. Dali jsme si také důležitý závazek v tom, aby se vždy do budoucna jeden každý z nás a všichni společně dohromady snažili zabránit podobným tragédiím. Zároveň nás ale napadlo: je na čase začít se bát?
Bůhví, zda to není právě Česká republika, kde by díky radikalizaci společnosti mohlo dojít k podobné tragédii. Osobně jsem čekal, kdo z osobností jako první veřejně otevře třináctou komnatu a spojí vajíčkovou kanonádu zfanatizované pravicové mládeže proti levici s norským střelcem. Potěšilo mne, že tak učinil ve včerejším Právu můj oblíbený sociolog profesor Jan Keller. Ještě více by mne však potěšilo, kdyby podobné téma v Česku vůbec neexistovalo. Bohužel existuje. Mají se tedy naši Mladí sociální demokraté něčeho bát? Jako statutární místopředseda této organizace si takovou otázku klást musím. Trochu jsem se nad tím zamyslel, prošel si články, videa a prohlášení z doby před cca dvěma lety a dospěl k zajímavým srovnáním:
Jan Malina, Litoměřice, student, vrhač vajec (2009): "Nelituju toho a udělal bych to znovu… Když vyhraje Paroubek, tak se odstěhuju.“
Anders Behring Breivik, Norsko, vrah (2011): „Bylo to hrůzné, ale nutné… Chtěl jsem chránit Evropu.“
Martin Ryba, Duchcov, učitel, vrhač vajec (2009): „Snažil jsem se demokraticky a trochu z nadsázkou vyjádřit svůj názor, ale byl jsem omezován a násilím vyveden z místa mítinku.“
Anders Behring Breivik, Norsko, vrah (2011): „Necítím se vinen… Chtěl jsem vyslat ostrý signál.“
Josef Havránek, bloger, Česko (2009): „Pokud mohu mluvit jen za sebe … po těch Paroubkových nadutých televizních výstupech, bych asi hned druhý den spěchal na mítink ČSSD vybavený vejci natvrdo...“
athelka8, uživatelka YouTube, Česko (2009): „Hodila bych na něj šutr.“
TheAlfonsz, uživatel YouTube, Česko (2009): „Sakra!…Nikdo nepříjde namísto Vajec hodit nožem?“
A na závěr – Anders Behring Breivik, Norsko, vrah (2011): „Nejsem sám, vraždit budou další!“
Argumentace je podobná, společná je i snaha násilím něco změnit. Způsob provedení je však v Norově podání nesrovnatelně brutálnější. Co se podle mého miniprůzkumu liší, jsou reakce médií. Zatímco vajíčkovým protestům média tu a tam i české poměry dost nepokrytě fandila a dělala si z atakovaných politiků legraci (abych nebyl označen za demagoga, přikládám odkaz na dobový text: http://zpravy.idnes.cz/vejce-jako-strelivo-casto-meni-smer-je-vsak-levnejsi-nez-rajce-p61-/domaci.aspx?c=A090526_210802_domaci_pje ), útoky v Norsku zcela pochopitelně odsoudila. Přesto však médiím skoro den trvalo, než se skřípěním zubů přiznala, že se jednalo o útok ultrapravičáka na sociální demokraty.
Z důvodu objektivity není možné psát o pravicové radikalizaci a fanatismu a nezmínit některé z incidentů, kterých jsme poslední dobou svědky třeba na odborářských demonstracích a protestních pochodech. Nemám rád Miroslava Kalouska, ale v životě bych mu neublížil, ani bych k tomu, nedejbože, nikoho nevyzýval. Když během červnové stávky dav demonstrantů přišel před Ministerstvo financí a ministr Kalousek s nimi chtěl diskutovat (i když pravděpodobně s úctou a šarmem jemu vlastním), pár lidí po něm hodilo shnilá rajčata. Byl to omyl. Ministr se zelenině naštěstí vyhnul, jeho kolegové z ČSSD nicméně před pár lety takové štěstí neměli.
Odpusťte mi závěrem další malé rýpnutí do pravicových komentátorů v českých médiích a do médií obecně: Před lety byli vrhači vajec hrdinové a sociální demokraté na pódiu si kanonádu zkrátka zasloužili. Letos byl hrdinou Miroslav Kalousek a rozezlení odboráři byli málem označováni za fašisty (viz jeden z mých předchozích textů na tomto blogu).
Cílem tohoto textu není nikoho obviňovat, ani nikomu nic podsouvat. Ale pokud chcete, zkuste mi vyvrátit to, o čem jsem přesvědčen. Vraždění není řešení. Házení čehokoliv není řešení. V každém, kdo hodil vajíčko, nebo něco jiného, ať je to pravičák, nebo levičák, dřímá možná kousek Anderse Breivika. A kdo vrhačům vajec fandil, může potenciálně fandit i Andersi Breivikovi. Nechť se nad tím, prosím, dotyční zamyslí a vrátí se do společnosti slušných lidi. Za české (nejen mladé) sociální demokraty jim ze srdce děkuji.
