Jsem rád, že jsem se jakožto zastupitel Jihomoravského kraje mohl zúčastnit VI. České vodohospodářské mise do Izraele ve dnech 8-14.9. 2017. Poznatky z této cesty bych rád využil pro strategii boje proti suchu a také pro budoucí, nutnou, revoluci nakládání s vodami.

Samostatný stát byl založen 14.5. 1948, velkou úlohu přitom sehrál tehdejší československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Pomoc při vzniku státu zahrnovala nejen intervence na půdě OSN, ale také přímou vojenskou pomoc. Nutno říci, že této pomoci si Izrael váží dodnes a naše země zde má velmi dobrý zvuk. Za svůj krátký pobyt jsem se opakovaně setkal s tím, že naši zemi berou jako svého přirozeného partnera. Je tedy logické, že obě země spolupracují na mnoha projektech, mimo jiné právě na boji proti suchu.

V podstatě od samého začátku své existence musel tento stát řešit problémy s vodou. Zde uvádím několik milníků:

1959- Zákon o vodě (veškeré vodní zdroje a nakládání s nimi je podřízeno státu, vzniká celostátní dohledový orgán – Komise pro vodu).

1966- poprvé se objevuje tzv. kapkové zavlažovací zařízení „drip irrigation“

1969 – 1973 - Zprovoznění Shafdanské čistírny odpadních vod pro celou oblast Tel Avivu.

1989 – zprovoznění potrubí přivádějící odpadní vodu ze Shafdanu do pouště Negev pro zavlažování plodin.

2000- Zavedena povinnost dvojích rozvodů vody pro toalety ve všech nově stavěných budovách.

2005-2016- Postaveno 5 zařízení pro odsolování mořské vody, dnes hlavní zdroj izraelské pitné vody.

2010- Dochází k radikální změně v účtování ceny za vodu, vznikají apolitické obecní vodárenské společnosti, které kontrolují nakládání s vodou.

Říjen 2013 -  Izrael je soběstačný v zásobování vodou a to bez ohledu na počasí.

Přístup státu:

S nutností šetřit vodou jsou seznamovány již děti na mateřských a základních školách. Nakládání s vodou patří výhradně do státních rukou, zákon již od r. 1955 zakazuje jakoukoliv distribuci vody mimo vodoměry. Pod státní kontrolu patří veškerá voda povrchová, podzemní ale i dešťová a splašková. Díky tomuto zákonu byly známy přesné spotřeby každé domácnosti ale i každého podniku a to dávno před zavedením digitálních sběrnic. Díky těmto datům bylo možné začít účtovat tzv. skutečnou cenu za vodu a také limitovat odběry z domácností a podniků či farem. Dnes je pro každého odběratele stanovena maximální možná spotřeba vody, pro tuto spotřebu platí základní tarif. Jakmile ale odběratel danou spotřebu přesáhne (týká se i domácností), cena za 1m3 vody nad tento rámec je násobně vyšší. Podobná princip platí u nás např. při spotřebě elektrické energie, kdy odběry v tzv. energetických maximech jsou až tisícinásobně dražší, než mimo něj. Tato opatření měla za následek takřka 2násobné snížení potřeby vody.  Vedlejším efektem těchto opatření bylo zvýšení monitoringu poruch a jejich okamžitá oprava. Zatímco předtím bylo složité rozkopat ulice plné provozu, neboť to bylo nákladnější než placení úniku vody, omezením povolené spotřeby se náhle staly opravy vodovodů prioritní. V dnešní době jsou úniky v potrubí pod 10% a Vodohospodářský úřad si vytyčil cíl tuto hranici snížit pod 7%. Ztráty ve vodovodní soustavě města Brna jsou někde kolem 20%.

Inspirativní řešení

Kapková závlaha (drip irrigation)

Největším odběratelem vody je logicky oblast zemědělství.  Kapková závlaha přivádí systémem hadic vodu přímo ke kořenům rostliny. Tímto systémem se tedy nezalévá „hlína“ ale jen rostlina Systém přináší až 66% úsporu vody oproti např. zavlažování rozprachem. Lídrem v této oblasti je izraelská firma NETAFIM.

https://www.youtube.com/user/utubenetafim

Recyklace odpadních vod

Izrael dnes opětovně využívá přes 85% odpadních vod, 95% všech odpadních vod je čištěno, zbytek prochází septiky. Před rokem 1969 byla drtivá většina odpadních vod odváděna do moře, po vybudování čistírny Shafdam však došlo přímo k revoluci. Vyčištěné odpadní vody byly potrubím odváděny do pouště Negev což nebývalým způsobem ovlivnilo ekonomický rozvoj oblasti. Revoluční technologií v čištění odpadní vody bylo využití písečných dun jakožto filtru (SAT - Sand Aquifer Treatment)  a přirozenou podzemní zvodeň jako rezervoár vody. Vyčištěná odpadní voda však nadále můýe obsahovat některé toxické látky, zbytky antibiotik, antikoncepce apod. Zpočátku tedy bylo možné tuto vodu používat jen pro plodiny, které neslouží jako krmivo nebo potraviny. Po několika letech testování kvality vody bylo zjištěno, že metoda SAT představuje vynikající filter a vyčištěná voda je použitelná i pro zalévání potravin a plodin. Nesmí se však používat jako voda pitná. ¨

Zhruba třetina recyklované vody se používá pro zvýšení průtoku vody v řekách, zbývající část se využívá v zemědělství a pro zálivku parků a veřejných prostor.

Každoročně se využije cca 400mil m3 odpadních vod. Lídrem v oblasti čištění vod je národní firma MEKOROT.

Pro různé druhy vody jsou v Izraeli různě barevně označená rozvody. Pro recyklovanou vodu se používá fialové označení.

Pitná voda – bezvýkopové technologie oprav, monitoring sítě

Rozvody pitné vody jsou v Izreali velmi důkladně monitorovány. Např. pro město Jeruzalém se využívá přes 30tis akustických senzorů, které monitorují případný únik. Veškerá data jsou přenášena přes cloud do velína, kde jsou poruchy okamžitě vyhodnocovány.

Kvalita pitné vody je i s ohledem na bezpečnostní situaci v této zemi velmi podrobně kontrolována. Právě firma HAGIHON co. Díky dotačnímu projektu Evropské unie (SAFEWATER) zde mají systém kontroly radiace, biologického znečištění či kontaminace nebezpečnými látkami.

Bezvýkopové technologie oprav potrubí fungují na podobném principu, jako je např. oprava prasklé duše prostřednictvím speciální směsi, která se do pneumatiky vpustí.  V případě poruchy potrubí se na nejbližším místě, kde je osazen např. ventil, připojí speciální zařízení, které do potrubí vtlačí nejdříve tzv. zátku, za ní potom speciální těsnící směs a za ni opět zátku. Tento „špunt“ pak projde potrubím k dalšímu ventilu v potrubí, mezitím však ucpe díru v potrubí aniž by bylo potřeba zasahovat do vozovky nad ním. Dle vyjádření firmy je vše zcela zdravotně nezávadné 

Výše uvedený text je jen malou ukázkou z toho, jak v Izreali pracují s vodou. O některých technologiích jako je např. odsolování mořské vody zde z pochopitelných důvodů ani nehovořím. Samostatnou kapitolou je také využití bioliftrů pro odvod dešťových vod z komunikací a následnou závlahu veřejné zeleně. Ale o tom zase příště.

P.S.

Bližší informace můžete nalézt v knize „BUDIŽ VODA“ od Seth M. Siegela, z níž jsem v tomto článku čerpal i já. 

ING. PETR KUNC (TOP 09), ZASTUPITEL JMK, MÍSTOSTAROSTA MČ BRNO-ŽIDENICE