Vyjádření společnosti Geomet s.r.o. k některým informacím z tiskové konference hnutí ANO, zejména k otázce oprávněnosti australské společnosti European Metals Holdings Limited k podpisu memoranda o porozumění a údajného spojení jednatele společnosti Geomet s.r.o. s panem Zdeňkem Bakalou ze dne 9.října 2017.

Společnost European Metals Holdings Limited, reg.č. ABRN 154618989, se sídlem 11 Ventor Avenue, West Perth, WA 6005, Austrálie, která je stranou memoranda o porozumění, vlastní 100% podíl ve své dceřiné společnosti European Metals Holdings (UK), reg.č. 08041171se sídlem 27/28 Eastcastle Street, London, England, W1W 8DH. Česká společnost Geomet s.r.o., IČ 27752976, se sídlem Jaselská 193/10, 60200 Brno, jako držitel průzkumných licencí a předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru je 100% vlastněna společností European Metals Holdings (UK). Stranou memoranda o porozumění byla logicky mateřská firma, kontrolující obě dceřiné společnosti.

Jednatel společnosti Geomet s.r.o. pan Richard Pavlík pracoval v OKD na různých pozicích od provozního geologa až po hlavního inženýra od roku 1986, a odešel na vlastní žádost v roce 2016. Po celou dobu působení v OKD pracoval v odborných řídících funkcích, nikdy nebyl ve statutárních orgánech společnosti. Po krátkou dobu několika měsíců působil jako předseda dozorčí rady polské dceřiné firmy NWR Karbonia PL. Důvodem odchodu pana Richarda Pavlíka z OKD byla nabídka European Metals Holdings převzít řízení projektu v ČR. S původním majitelem OKD panem Zdeňkem Bakalou, se kterým byl na TK hnutí ANO spojen, za celou dobu jeho působení v OKD neměl možnost ani jednou osobně hovořit. Zmiňované studium na stejné škole Dartmouth College v USA, na které získal pan Zdeněk Bakala své postgraduální vzdělání, v realitě znamená, že se zde pan Richard Pavlík zúčastnil 28 denního manažerského kurzu mnoho let poté.

Společnost Geomet s.r.o.

09.10.2017

Prohlášení společnosti Geomet s.r.o. ze dne 8.10.2017

S velkým údivem sledujeme mediální diskuzi po podepsání Memoranda o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a společnosti European Metals Holdings. Bohužel musíme konstatovat, že se z této debaty zcela vytratila reálná fakta. V žádném případě se nechceme vměšovat do předvolebních politických debat, nicméně považujeme za zásadní uvést některé, dle našeho názoru, úmyslně šířené polopravdy a dezinformace na pravou míru.

1. Celkové množství lithných rud v ložisku Cínovec je dle posledních průzkumů cca 656 milionů tun. Reálně lze ovšem podzemním způsobem dobývání vytěžit ročně maximálně 1,8 milionů tun rudy, tzn. 37,8 milionů tun za 21 let. Hlubinná těžba má mnoho fyzických, technologických a enviromentálních limitů., které platí pro jakéhokoliv těžaře (i státního).
2. Čistě teoreticky lze z celkového množství rudy v ložisku získat jejím zpracováním 6,9 milionů tunkarbonátu lithia. Za předpokladu, že se cena karbonátu bude v budoucnu pohybovat kolem konsensuálního tržního odhadu 10.000 USD/t, pak teoretická hodnota tohoto finálního meziproduktu činí cca 1,5 bilionu Kč. Jde však o čistě hypotetickou hodnotu, nezahrnující žádné náklady na průzkum a už vůbec ne vysoké investiční a provozní náklady na dobývání a zpracování a vztahuje se na celé ložisko, nikoliv na reálně vytěžitelné množství v daném čase.
3. Hodnota jakéhokoliv ložiska nerostných surovin je vždy závislá na mnoha proměnných. Vedle tržní hodnoty suroviny jde o reálně vytěžitelné množství v čase, ve kterém bude o surovinu zájem v průmyslu a zejména náklady na její vydobytí a zpracování. Odvozovat hodnotu ložiska jen z tržní ceny finálního meziproduktu v něm teoreticky obsaženém je naprosto zavádějící a nesmyslné. Obdobně bychom mohli jásat nad celkovou hodnotou vzduchu na území ČR, vypočítaném z ceny stlačeného lékařského kyslíku v tlakových lahvích.
4. Z reálné těžby 37,8 milionů tun rudy za 21 let lze získat 462.000 tun karbonátu lithia v budoucí konsensuálně odhadované tržní hodnotě 99 miliard Kč.
5. Doposud jediným odborně a komplexně zpracovaným ekonomickým modelem těžby a zpracování rud ložiska Cínovec je model použitý v předběžné studii proveditelnosti, který po zohlednění všech nákladů, včetně vstupní 10 miliardové investice předpokládá celkový zisk projektu ve výši 540 milionů USD (NPV), což představuje 11,6 miliard Kč za období 21 let.
6. Potenciální zisk vytvořený po dobu 21-leté těžby ložiska tedy představuje cca 0,4% z mediálně šířených 3 bilionů Kč a lze z něj uhradit pouhých 0,6 % aktuálního státního dluhu.
7. Na straně druhé, pokud by se podařilo vytvořit na území České republiky ucelený řetězec od dobývání, přes zpracování až po finální výrobu baterií, případně elektromobilů, což bylo hlavním mottem memoranda podepsaným ministrem průmyslu, může ČR v období 21 let inkasovat ze všech možných daní, zejména z daně z přidané hodnoty vytvořené v komplexním řetězci více než 700 miliard Kč, tzn. více než 60-ti násobek potenciálního zisku těžaře.
8. Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že skutečná přidaná hodnota se tvoří ve zpracovatelském řetězci, nikoliv v samotné těžbě. Těžba je pouze nutnou podmínkou pro to, aby zpracovatelský řetězec na území ČR vůbec vznikl a budoucí investoři do výroby baterií a elektromobilů měli jistotu, že v budoucnu nedojde k výpadkům v dodávkách základní suroviny.

Poznámka: Časový horizont 21 let použitý v předběžné studii proveditelnosti je dle konsensuálního názoru odborníků reálným obdobím, ve kterém budou baterie založené na bázi přenosu elektrického náboje pomocí lithiových iontů převažujícím typem technologií pro skladování elektrické energie. Pro převod USD/CZK byl použit kurz 21,50.

Komentář k legislativním podmínkám průzkumu a těžby v rámci právního řádu ČR

1. Průzkum a těžba ložisek nerostných surovin v ČR se řídí geologickým a horním právem, které je ve svých základech shodné se systémy ve vyspělých evropských zemích.
2. Systém vychází ze základní premisy, že účelem těžby nerostných surovin z hlediska státu není zisk z vytěžených nerostů, ale poskytnutí důležitých surovin domácímu průmyslu, kde se vytváří drtivá většina přidané hodnoty a tvoří nová pracovní místa. Stát pak za poskytnutí ložiska k těžbě inkasuje poplatky z vydobytých nerostů.
3. Systém vychází z předpokladu, že jakýkoliv průzkum ložisek je nesmírně finančně náročnou činností s velmi nejistým výsledkem a rizikem ztráty veškerých vložených prostředků. Vyspělé demokratické státy proto přenášejí tato finanční rizika na soukromé subjekty, kterým jako základní motivaci poskytují přednostní práva k budoucí těžbě. Bez těchto přednostních práv by soukromé subjekty neměly žádný motiv do tohoto rizika jít a na straně druhé by veškeré náklady na průzkum, se všemi riziky nemalých ztrát, musel hradit stát z peněz daňových poplatníků.
4. Stát, jakožto majitel výhradních ložisek v zemi, následně inkasuje, kromě veškerých běžných daní z podnikatelské činnosti navíc také tzv. royalties, neboli daň z vydobytých nerostů. Stát tak bez jakéhokoliv rizika a nákladů získává až 10% z tržní hodnoty vytěžených nerostů. Veškerá rizika vyplývající z těžební činnosti (propad tržní ceny suroviny, geologické anomálie, provozní havárie atd.,) nese soukromý těžař. S ohledem na vysoké náklady na těžbu a zpracování, které nese těžař, je logicky podíl státu na zisku těžaře podstatně vyšší než hranice 10% z tržní ceny nerostů. V případě vysokých nákladů těžaře, může stát na poplatcích z vydobytých nerostů inkasovat více než je samotný zisk těžaře.
5. Společnosti European Metals Holdings a dceřiná společnost Geomet vstupovaly do projektu průzkumu ložiska Cínovec v roce 2010 za výše uvedených legislativních podmínek a v průběhu průzkumné činnosti plnily veškeré podmínky udělených průzkumných licencí. Do dosud provedených průzkumných vrtných prací, geologických, geotechnických a geochemických analýz, výpočtů zásob a studií proveditelnosti investovaly prostředky v řádu stovek milionů korun a s důvěrou v právní řád České republiky předpokládají, že se nadále bude postupovat v rámci aktuálně platných pravidel.
6. Současné české horní právo předpokládá, že surovina se po vytěžení a uhrazení všech zákonných poplatků stává majetkem těžaře, který s ní může volně nakládat. Po věcné diskuzi s ministrem průmyslu ČR se společnost European Metals Holdings dobrovolně v rámci uzavřeného Memoranda o porozumění zavázala, že nad rámec možností daných horním právem bude surovina zpracovávána na území ČR a společnost napomůže vytvoření komplexního řetězce zpracovatelů lithných meziproduktů v této zemi.
7. Podpisem Memoranda o porozumění tedy nedošlo k žádnému prodeji či dokonce zcizení ložiska lithných rud Cínovec. Memorandum pouze na straně jedné potvrdilo stávající a budoucí kroky obou partnerů v rámci platného právního řádu ČR a na straně druhé zavázalo společnost European Metals Holdings, nad rámec stávajících pravidel, k budoucímu zpracování vytěžené suroviny na území České republiky.

Ing. Richard Pavlík – Jednatel společnosti GEOMET s.r.o.

08.10.2017