Chtěl bych se na tomto místě vyjádřit k této kauze, k této naprosto vykonstruované a umělé kauze, která v uplynulých dnech zaplavila veřejný prostor a média, a která mne osobně velmi poškozuje. Chtěl bych na tomto místě jednoznačně vám i občanům České republiky znovu sdělit, že se jedná o sprostý útok na mne, na mnou řízený resort a sociální demokracii ze strany pana Babiše, jeho hnutí a komunistů. Chtěl bych na tomto místě znovu a jednoznačně odmítnout, ale i vyvrátit dezinformace a lži, které se již několik dní objevují na veřejnosti a v médiích v souvislosti s tématem případné budoucí těžby lithia na území České republiky. Jediným a skutečným cílem této uměle vytvořené kauzy je skandalizovat mne, sociální demokracii a odvrátit tak pozornost od skutečných problémů pana Babiše ať už jde o jeho kauzu Čapí hnízdo, ve které je pan Babiš trestně stíhán pro podezření ze spáchání dotačního podvodu, nebo rozhodování Ústavního soudu na Slovensku, který minulý týden rozhodoval o tom, jestli byl pan Babiš spolupracovníkem StB, nebo nebyl. Je to nechutné, odporné a pevně věřím, že všichni, kteří o tom pochybovali, se dnes na celé to divadlo kolem lithia dívají zcela jinak.
Stejně tak je příznačné, jak si v této pseudokauze tak náramně rozumí pánové Babiš, Filip a Okamura. Je to jen náhoda? Nevím. Možná je to příprava na společné budoucí vládnutí po nadcházejících volbách. Každopádně tento zákeřný útok a pokusy o moji skandalizaci názorně ukazují, jak jsou si tyto strany blízké, není jim cizí vůbec nic. Lhaní, ignorování platných zákonů, překrucování faktů a házení špíny na politické protivníky.
Já jsem se po celou dobu od mého nástupu do funkce ministra snažil k problematice lithia a strategických surovin přistupovat věcně, otevřeně a bez zamlžování faktů. Jediným mým cílem vždy bylo, je a bude hájit zájmy naší země, zájmy České republiky a jejích občanů. Na rozdíl od pana Babiše nebo komunistů ale nemám žádný stranický tisk, který by v masovém měřítku prezentoval jeho nehorázné lži, nesmysly a polopravdy.
Čeho si ale naproti tomu cením, je, že já na rozdíl od pana Babiše a jemu podobných nelžu. Neměním účelově názory, jak se mi to zrovna hodí, a po celou dobu vystupuji naprosto konzistentně. Používám stejně věcné a faktické argumenty. V kontrastu k tomu jsme byli v průběhu celé této nechutné kauzy svědky ze strany hnutí ANO i pana kolegy ministra životního prostředí řady názorových veletočů, že každý, kdo celý tento příběh sleduje, musí uznat, že pan kolega Brabec plní bohužel jen roli nesvéprávné loutky, kterou si jeho stranický šéf vodí tak, jak je to zrovna potřeba.
Pana kolegy Brabce jsem si až do vypuknutí této kauzy vážil, měl jsem k němu kolegiální vztah, ale to, co v uplynulých dnech předvedl, je pro mne nepochopitelné, lidsky naprosto nepřijatelné a jen těžko se s tím mohu osobně smířit. Podívejme se třeba na názorový veletoč ohledně dopisu pana Brabce z 26. září letošního roku. Je to dopis, který jsem od pana kolegy obdržel jako reakci na můj dopis, ve kterém jsem jej informoval o záměru uzavřít ono memorandum, seznámil jsem jej s jeho konečným textem a vyzval jsem jej, zda se svým podpisem k němu nechce připojit. Dnes se pan kolega Brabec dodatečně vymlouvá. Tvrdí, že dopis nepsal a že jeho úředník udělal chybu. Bylo to ale takhle doopravdy? Neodehrál se celý ten údajně nevinný příběh s dopisem pana ministra Brabce náhodou úplně jinak?
Od data podpisu, tedy od 26. září, až do středy 11. října pan ministr Brabec svůj dopis hájil a komentoval jej. Například v pořadu Události, komentáře 9. října, který byl na České televizi od 22 hodin. Ale nikdy, nikdy za těch 15 dní veřejně nesdělil, že by to nebyl jeho dopis, a nestál si za jeho obsahem. Najednou se náhle ve středu 11. října odpoledne v médiích objeví zpráva, že dopis omylem odeslal jakýsi úředník z jeho ministerstva, že vlastně pan ministr s textem dopisu nesouhlasil a že to vše bylo úplně jinak. Proč to tedy pan ministr začal říkat až ve středu odpoledne? Po 15 dnech? Na tuto otázku jsou možné pouze dvě odpovědi. Buď má pan kolega Brabec ve svém resortu opravdu velký nepořádek, neví, co dělají jeho podřízení pracovníci a neví, co vlastně podepisuje. Pokud by to tak bylo - a já tomu skutečně nevěřím - je to mimořádně závažné sdělení občanům České republiky o tom, jakým způsobem chce hnutí ANO řídit stát jako firmu. Ale stejně tak závažná, ne-li závažnější, je i ta druhá možnost. Jsem přesvědčený o tom, že celý příběh s dopisem pana ministra Brabce se odehrál úplně jinak. Dovolte mi, abych vás s tímto příběhem ve stručnosti seznámil a sami posuďte, zda je tato možnost důvěryhodnější nebo není.
Pan předseda hnutí ANO Babiš zaznamenal v médiích nebo se to dozvěděl ještě předtím přímo od ministra Brabce, že jsem dne 2. října uzavřel ono memorandum k lithiu se společností European Metals Holdings. Řekl si: No to by přece mohl být skvělý příběh, jak překrýt kauzu Čapí hnízdo nebo rozhodování Ústavního soudu na Slovensku, protože samotné podstatě problému téměř nikdo nerozumí, ale jednoduchému mediálnímu sloganu "Loupež za bílého dne" bude rozumět každý. Ještě, když do toho zamotáme australskou firmu, nikdo nebude pochybovat o tom, že to je zlodějna, že tady někdo chce rozkrást nerostné bohatství státu. Takhle krásně se ten příběh dá občanům České republiky vyprávět.
Jenže, problém je s Brabcem. Brabec, sakra, tomu Havlíčkovi poslal dopis, ve kterém mu napsal, že je to správný postup. Doslovně: Memorandum je jedním ze správných kroků otevírajících prostor ke spolupráci při těžbě lithiových rud, úpravě této suroviny i umístění zpracovatelských i finálních výrobních kapacit výhodných nejen pro zahraniční podnikatelské subjekty, ale i pro Českou republiku. To je, sakra, úplně špatně! Brabce musíme z tohoto příběhu nějak odstranit stůj co stůj, nebo se nám to rozpadne jak domeček z karet. Bylo tedy potřeba narychlo sehnat úředníka, který si posype popel na hlavu a vezme vinu s dopisem na sebe.
Klekneme na něj! To přeci pan Babiš a jemu oddaní umí velmi dobře. Ukazuje to například příklad firmy FAU. Něco mu za to slíbíme a bude to zase v klidu.
Chudák pan ředitel Holý! Je mi ho opravdu velmi líto. Slušný člověk, respektovaný odborník na geologii - a pan ministr Brabec z něho udělal kvůli svému stranickému šéfovi obětního beránka. No nic, hlavně když Brabec už s dopisem nebude mít nic společného a můžeme celou tuhle pseudokauzu živit dál, pokud možno až do voleb. Kolegové z hnutí ANO, to je přece směšné a trapné zároveň. Ukazuje to totiž, kam až jste ochotni pro svého šéfa zajít.
Dalším nápadem pana Babiše a komunistů bylo za každou cenu propojit kauzu lithium s kauzou OKD. To se bude přece dobře prodávat! Nikdo tomu nerozumí, ale potřebujeme do toho Bakalu nějak zamotat. Proto si kolegové vymysleli celý ten propletenec a jejich vazby, kterými chtějí obalamutit občany naší země a stůj co stůj do toho nepřítele státu Bakalu nějak vtáhnout. To tomu příběhu samozřejmě dodá pořádné grady, ale to jsou, dámy a pánové, přeci estébácké metody, které, zdá se, agentu Burešovi nejsou vůbec cizí. Chce se mi z vás, pánové, opravdu zvracet. (Potlesk některých poslanců a bouchání na lavice v sále, zejména z řad sociální demokracie.)
Akcionářská struktura firmy GEOMET a mateřské společnosti EMH je k dispozici na webových stránkách firmy GEOMET, nemá tedy žádný smysl ji tady znovu opakovat. Údajné propojení s panem Bakalou se nepotvrdilo. Je to jen další snůška nesmyslů a fabulací, kterými se nás a všechny občany naší země snaží komunisté a jejich kamarád Babiš zmást. To údajné propojení zní úplně stejně, jako kdybych řekl, že se moje babička šla s dětmi podívat na farmu s čápy a někdo by z toho mohl usuzovat, že je s ní majetkově propojená. Směšné, pánové, opravdu směšné.
Co je ale pro tento příběh důležité, jsou fakta a platné zákony naší země, České republiky. Protože pokud se striktně budeme držet faktů a toho, co nám říkají platné zákony, bude celý tento smyšlený příběh vypadat úplně jinak. Jak to tedy celé bylo doopravdy? Je potřeba se trochu do naší historie podívat a shrnout fakta.
Stát od počátku 90 let zcela rezignoval na systematický průzkum nerostných surovin na našem území. To je holý fakt a potvrdí vám ho každý. Stejně tak se v uplynulých letech zbavil veškerých svých těžařských aktivit, bývalé těžební firmy buď zanikly, nebo se transformovaly, nebo se zprivatizovaly. Státu v zásadě zbyla jen těžba uranu na Dolní Rožínce, podotýkám z pochopitelných důvodů, která byla nedávno ukončena. Státní podnik DIAMO se tedy věnoval a do budoucna bude věnovat především zahlazování následků po bývalé hornické činnosti. Tedy stát se v minulosti vykašlal na průzkum svého nerostného bohatství, o jeho potenciálu z hlediska strategických a z dnešního pohledu perspektivních surovin neměl a dodnes nemá dostatek podrobných informací. Zároveň stát nikdy po celou tu dobu nikde nedefinoval svůj zájem toto změnit nebo se dokonce znovu pokusit vykonávat nějakou těžební činnost.
Druhým a naprosto zásadním momentem celé této kauzy je vydání průzkumných licencí společnosti GEOMET, s.r.o., na všechna čtyři průzkumná území na Cínovci. Připomínám, že průzkumné licence vydává Ministerstvo životního prostředí vždy po dotazu na MPO, zda je daný záměr v souladu s aktuálně platnou surovinovou politikou České republiky. Zaznamenal jsem vyjádření kolegy Brabce, že jsme měli změnit surovinovou politiku. Ano, já s tím souhlasím, to je jistě pravda, ale to nemůže nikdo klást za vinu současnému ministrovi Jiřímu Havlíčkovi. První česká surovinová politika byla schválena vládou v prosinci roku 1999. Nicméně tento dokument pasáže o strategických surovinách neobsahoval, o lithiu a dalších z dnešního pohledu zajímavých nerostech tam nenajdete ani čárku. Od té doby proběhla řada pokusů. Mohu jmenovat např. v roce 2011 pan ministr Kocourek, v roce 2012 ministr Kuba se pokoušeli surovinovou politiku změnit, nicméně vždy se narazilo na řešení problému s územně ekologickými limity těžby hnědého uhlí v Severních Čechách, a tak všechny tyto pokusy bohužel, bohužel ztroskotaly.
Problém vyřešila až současná vláda, kdy rozhodování o limitech oddělila od připravované nové surovinové politiky, která byla nakonec vládou vzata na vědomí 3. února loňského roku, a po procesu s EIA nakonec dne 14. června letošního roku schválena. Podotýkám, že až do tohoto okamžiku stále platila surovinová politika stará z roku 1999, kde o lithiu nebo jiných strategických surovinách nebyla ani čárka.
Pokud jde o průzkumné licence. Průzkumné licence byly ze strany Ministerstva životního prostředí vydávány nebo prodlužovány v letech 2010 až 2017. První licence na ložisko Cínovec 1 byla vydána Ministerstvem životního prostředí 20. 7. 2010, prodloužena byla 10. 7. 2014. Druhá licence na ložisko Cínovec 2 byla vydána 24. listopadu 2011, prodloužena 31. 8. 2015. Třetí na ložisko Cínovec 3 pak 23. září 2016. A čtvrtá na ložisko Cínovec 4 pak 18. dubna letošního roku. Zde mi dovolte se na chvíli zastavit. Já jsem o tom informoval na tiskové konferenci, která předcházela této schůzi Sněmovny.
Pan ministr Brabec do médií tvrdil, že se jedná o standardní proces, že Ministerstvo životního prostředí nemohlo postupovat jinak. Já bych chtěl na tomto místě jednoznačně říct, že Ministerstvo životního prostředí pod panem Brabcem jinak postupovat mohlo a také mělo. Ministerstvo životního prostředí má povinnost z geologického zákona, konkrétně z § 4a odst. 3 oznámit přijetí žádosti o stanovení průzkumného území v Obchodním věstníku, kde to musí být zveřejněno třicet dní, aby bylo možné podat případnou konkurenční žádost. V případě ložiska Cínovec 1, tedy v roce 2010, to Ministerstvo životního prostředí udělalo. Proč to ale ministerstvo neudělalo ale také v případě ložisek Cínovec 2, 3 a 4? Je prokazatelné, že na všech čtyřech ložiscích byly v minulosti provedeny za státní peníze průzkumné vrty, bylo tedy ze zákona povinností Ministerstva životního prostředí tyto záměry v Obchodním věstníku zveřejnit. Ptám se tedy, proč Ministerstvo životního prostředí a pan ministr Brabec takovýto netransparentní způsob přidělení průzkumných licencí vůbec připustilo? Aby se nemohl přihlásit někdo jiný? I např. státní subjekt DIAMO? Jestliže dnes Babiš, komunisté a další křičí, že Havlíček prodal české lithium Australanům, pak jednoznačně lže! Kroky, které v této věci provedlo Ministerstvo životního prostředí byly z hlediska platných zákonů naprosto rozhodující a nevratné, pokud jde o otázku, která firma může získat následné povolení k těžbě. To je naprosto zásadní moment celé této nechutné kauzy a na to se vůbec nikdo neptá. Ale právě o tom je potřeba mluvit.
Podle platného horního zákona § 24 odst. 3 - cituji doslova: "Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel." Konec citace. Jestliže dnes díky Ministerstvu životního prostředí všechny čtyři udělené licence vlastní společnost GEOMET resp. její mateřská společnost EMH, má tato společnost podle platného zákona přednost před všemi potenciálními zájemci, včetně státu, na získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru. Společnost GEOMET je kromě toho na dvou částech ložiska již také právoplatným držitelem druhého stupně licence, kterou je předchozí souhlas se stanovením dobývacího prostoru. Dnes tedy díky postupu Ministerstva životního prostředí a ministra Brabce neexistuje žádná zákonná možnost, jak tento pro stát nepříznivý stav skutečně změnit. Podotýkám - aniž by to vyvolalo riziko soudních řízení, sporů nebo arbitráží, které by reálně vedly k zastavení či zakonzervování celého projektu a riziku, že místo tohoto projektu bude realizován nějaký konkurenční projekt, např. v Srbsku.
Tedy udělení průzkumných licencí, to je ten krok, který bychom tady měli dnes především řešit. Ne to, že ministr Havlíček se za daného stavu snaží situaci zachránit a získat z projektu případné těžby lithia na Cínovci pro stát a českou ekonomiku maximum.
Pokud jde o memorandum mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a společností EMH a okolnosti jeho vzniku. Já se velmi omlouvám, budu se muset napít. Ten projev je dlouhý. (Děje se.)
Jednání s firmou GEOMET a její mateřskou společností EMH probíhala od května letošního roku. Jejich jediným cílem bylo získat informace o záměrech využití ložiska Cínovec a o možnostech případného zapojení českého státu do tohoto z pohledu platných zákonů České republiky již rozběhnutého projektu. Jednali jsme s nimi o způsobu přijetí teze, která je obsažena v nové státní surovinové politice, tedy že suroviny dobývané v České republice by měly být v České republice také přednostně zpracovávány a využívány.
Výsledkem těchto jednání tedy bylo uzavření resortního memoranda o porozumění, ve kterém se tyto možnosti případné budoucí spolupráce a možného případného zapojení českého státu nebo státního podniku Diamo popsaly. Nic více, nic méně.
Trvám na tom, že memorandum není smlouva ani dohoda. Z uzavřeného memoranda nevyplývají žádná práva, žádné závazky ani povinnosti. Memorandum obsahuje pouze proklamace a úmysly svých účastníků. Obsahuje typické nezávazné formulace, jako například "bere na vědomí", "má v úmyslu", "je ochoten", "sdílí přesvědčení" a podobně. Naproti tomu neobsahuje typické znaky smlouvy, jako je například platnost, lhůty, způsob řešení sporů, nebo typický smluvní jazyk. V preambuli onoho memoranda se konstatuje pouze existující právní rámec, tedy právní řád České republiky, včetně smluv o podpoře a ochraně investic a smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Existence memoranda na faktu, že tyto smlouvy existují a Česká republika je jimi vázána, nic nemění.
Jsem rád, že Česká televize ve středečních Událostech odvysílala vyjádření vysokoškolských pedagogů z našich univerzit v Praze, Brně a Olomouci, kteří všichni shodně a na kameru české veřejnosti sdělili, že tento dokument není pro Českou republiku právně závazný. A já v tomto ohledu jednoznačně věřím respektovaným odborníkům z kateder mezinárodního práva našich právnických fakult našich univerzit. Jsem si jistý, že řada z vás tady bude chtít prezentovat jiné takzvané právní posudky, které se nás budou snažit přesvědčit o opaku. Ty jsou ale zpracovány na politickou objednávku a já s těmito posudky nechci mít nic společného. Pro mne je rozhodující vyjádření respektovaných a hlavně nezávislých vysokoškolských pedagogů.
A jenom pro vaši informaci doplňuji, že samozřejmě memorandum připravovali naši právníci specialisté na mezinárodní právo a celý průběh přípravy tohoto memoranda byl konzultován s experty Ministerstva financí, a to konkrétně z odboru mezinárodní právní služby, oddělení mezinárodní arbitráže a ochrana investic.
Proč nebylo toto memorandum projednáno ve vládě? Odpověď je jednoduchá. Protože se jedná typicky o resortní memorandum, které navíc nespadá pod směrnici vlády o sjednávání mezinárodních smluv. Resortní charakter memoranda koneckonců potvrzuje ve svém dopise také pan ministr Brabec, který mi 26. září napsal, cituji: "Text se týká především těžby a zpracování nerostů a následné průmyslové výroby, tedy kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu. Proto se nedomnívám, že by MŽP mělo být signatářem tohoto memoranda." Toto jsou slova Richarda Brabce, které mi, jak dnes tvrdí, nikdy nenapsal. Vlastní úsudek nechť si udělá každý sám.
V tomto klíčovém dopise nenajdete jediné slovo, jedinou zmínku o tom, že bych tento dokument neměl podepisovat. Nenajdete v něm ani jedinou zmínku o tom, že by mě pan první místopředseda vlády a ministr životního prostředí, zároveň místopředseda hnutí ANO vyzýval k tomu, aby memorandum schvalovala vláda. A už vůbec tam nenajdete nic o tom, co tvrdí pan Babiš ve svém přípisu, že se jedná o skandální a pro Českou republiku naprosto nevýhodné memorandum. Pokrytectví, pokrytectví, lži. O ničem jiném tato kauza opravdu není.
Proč nebylo podobné memorandum uzavřeno i s ostatními držiteli průzkumných licencí? To je také jedna z otázek, které se ve veřejném prostoru objevují, aby prokázaly zločinnost ministra Havlíčka. Tak jak to tedy je? Je to jednoduché. Kdyby se pan Babiš zajímal o problematiku skutečně věcně a nejen politicky, věděl by, nebo ho mohl případně pan ministr Brabec poučit, že ostatní ložiska, která jsou v této lokalitě, nebo ve Slavkovském lese, jsou z hlediska obsahu lithia malá, a tedy s velmi malým, nebo téměř žádným národohospodářským významem. Projekt pana Janečka Cínovecké deponie si navíc už prošel celým povolovacím procesem a má vydáno právoplatné povolení k těžbě. Stát se tak v této fázi nemůže domáhat vstupu do jejich projektu, jen stěží.
Oproti tomu ložisko Cínovec, na kterém probíhá již řadu let intenzivní geologický průzkum, může být z hlediska státu velmi významné pro českou ekonomiku. To je přeci ten důvod, proč je nutné, abychom s držiteli průzkumných licencí na tomto ložisku jednali, když už v minulosti stát připustil jejich vydání soukromému subjektu. Jestli bude samotná těžba rentabilní a jestli se projekt skutečně do této fáze někdy dostane, ale ukáže až finální studie proveditelnosti, kterou držitel průzkumných licencí bude mít hotovou až za rok.
Abych to shrnul. Uzavření memoranda je, slovy pana ministra Brabce, která sice nikdy neřekl, ale napsal mi je, správným krokem, jak stát znovu vrátit do hry. Jakou formou a kdy, to je samozřejmě na budoucí vládě nebo vládách. Na vládách, které přijdou po ní. Toto memorandum nás však k ničemu nezavazuje. A to chci znovu zdůraznit. O tom, že všechny moje dosavadní kroky směřují k posílení role státu v oblasti průzkumu a těžby strategických a dalších pro stát potenciálně zajímavých surovin, svědčí i materiál, který vláda jednomyslně schválila na svém zasedání minulou středu. Tento materiál, který jsem připravoval se svými kolegy několik měsíců, přináší po 27 letech nezájmu státu zcela revoluční změnu jeho přístupu ke svému vlastnímu nerostnému bohatství a dává mu prostor, aby si detailně zmapoval své strategické a perspektivní suroviny, zhodnotil jejich ekonomický potenciál a následně se mohl svobodně rozhodnout, zda je bude získávat sám, nebo tuto práci přenechá soukromým firmám. Takovýto krok tady v minulosti nikdo neudělal a jednoznačně prokazuje, že od samého počátku hájím zájmy státu, a ne žádné soukromé firmy.
Dámy a pánové, pokusil jsem se ve svém vystoupení detailně popsat všechny okolnosti, které souvisí s případnou těžbou lithia na Cínovci. Znovu opakuji, že klíčová jsou fakta celého příběhu, ne uměle vykonstruovaný balast, který chce někdo využít těsně před volbami.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení občané České republiky, děkuji vám za vaši pozornost.
