JUDr. Robert Pelikán, Ph.D.

  • ANO 2011
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,33. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

16.10.2017 21:34:00

Je memorandum závazné, nebo není? Obojí je vlastně pravda

Je memorandum závazné, nebo není? Obojí je vlastně pravda

Projev na 61. Mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny dne 16. října 2017, věnované memorandu o lithiu, které podepsal s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD)

 Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,

dovolte několik málo poznámek. Myslím, že už tady bylo řečeno mnohé. Nejprve k tomu, jestli tady vrtíme psem. Skoro jsem měl pocit, když jsem to poslouchal, měl pocit, že asi vlastně žádné memorandum nebylo, tak jsem se podíval znovu na stránky Ministerstva průmyslu a obchodu a je tam. Dámy a pánové, my jsme si to memorandum nevymysleli. Podepsal ho bez konzultace s vládou zde přítomný ministr Havlíček a je to jediné memorandum, které se týká tohoto mimořádně významného surovinového zdroje, a asi musel čekat, že se o něm bude mluvit. My jsme si to nevymysleli. Prostě vy jste to podepsali.

Co toto memorandum vlastně je? Tady zaznívalo: Je to závazné, není to závazné. Ono je vlastně oboje pravda. Memorandum understanding je něco, co v našem právním řádu, v naší právní teorii vlastně neexistuje. Ten pojem je z angloamerického práva. My posuzujeme každou listinu, kterou podepíšou dvě strany, podle jejího skutečného obsahu, takže se nemůžeme bavit obecně o tom, jestli je memorandum understanding závazné nebo není, můžeme se bavit o tom, zda nějaké závazky vyplývají z tohoto konkrétního dokumentu. A když se na něj podíváme, zjistíme, že ve prospěch České republiky, pokud jde o tu protistranu, pokud jde o tu podivnou soukromou společnost, tak tam žádné konkrétní závazky skutečně nejsou.

To znamená, pan ministr nám jako České republice podpisem tohoto dokumentu nepřinesl vůbec nic. Ovšem na druhou stranu je to trochu jinak, protože je tam poměrně nápadně, nijak zvlášť skryt, odkaz na mezinárodní dohodu o ochranu investic, tu BIT s Austrálií, a pak je tam napsáno, že máme tedy všichni společnou vůli těžit, a dokonce že také máme všichni společnou vůli, aby se získala všechna potřebná povolení. Takže, dámy a pánové, já jsem mezinárodní arbitráže dělával, když jsem ještě byl svobodný občan a ne ministr. Dělal jsem tři nebo čtyři jenom tedy z těch asi dvaceti, které u nás byly, a můžu vám říct, že takovéhle memorandum jako pro advokáta soukromého subjektu by bylo krásným snem. Tohle memorandum je velice dobře využitelné v mezinárodní arbitráži pro případ, že bychom se do budoucna rozhodli provést nějakou změnu, to znamená změnu té mnohokrát tady diskutované surovinové politiky nebo podmínek, za kterých tady lze, nebo nelze těžit. A to je ten důvod, proč se ozývám a proč jsem se ozýval už na té vládě a proč jsem na té vládě navrhoval, abychom jako vláda vyslovili nesouhlas s tímto memorandem, protože tím bychom to legitimní očekávání té soukromé společnosti negovali samozřejmě, že ano. Bohužel sociální demokraté zablokovali přijetí takového usnesení, které by celou situaci ještě zachránilo. Já se domnívám, že pokud by to udělala aspoň tato Sněmovna, mohlo by to z pohledu mezinárodních arbitráží pořád ještě hodně zachránit. A to je to, co vám chci doporučit.

Jinak už musím reagovat jenom na to, co tady říkal pan poslanec Stanjura, pokud jde o to snížení poplatku z těžby lithia. Já jsem také dostal informace od Greenpeace a také jsem si je nějakým způsobem ověřoval a musím říct, že jsem z toho dosti překvapen, protože jsem si také našel důvodovou zprávu, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu nařízení vlády, které samozřejmě ono předkládalo, nám dalo a na základě které já jsem se rozhodoval. A tady jsem se dozvěděl, že způsob stanovení sazeb vychází z principů uvedených ve vládní novele horního zákona, tj. dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad vydobytých nerostů. Zvýšení, dvojnásobné zvýšení. A pak jsem se dočetl o kus dál, že u kovů, cesia, cínu, lithia atd. nebylo možné postupovat stejně, protože neexistuje srovnávací základna, a tak tedy že byla sazba stanovena ve výši 5 % tržní ceny. A pak zjistím, že to ve skutečnosti bylo 0,7 % proti dnešním cenám, ty ceny se asi zdvojnásobily oproti cenám, se kterými oni pracovali, a je zajímavé, že pracovali s cenami z roku 2014 před tím prudkým nárůstem, to mi připomíná příběh s OKD, ale i tehdy to bylo 1,4 %. Takže já se přiznám, že se v téhle věci cítím jako člen vlády, který, přiznám se, neznal z hlavy ceny lithia, podveden, protože jsem hlasoval pro něco, o čem mně Ministerstvo průmyslu a obchodu říkalo, že dvojnásobně zvyšujeme sazbu a že ji stanovíme na 5 %, a ve skutečnosti jsme ji desetkrát snížili a stanovili na tehdy 1,4 % Takhle funguje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama