Ve stati Přímá a nepřímá demokracie se doslova píše, výhodou nepřímé (zastupitelské) demokracie a k jejím silným stránkám patří:
1. Nabízí prakticky uskutečnitelnou formu demokracie, neboť přímou demokracii lze realizovat jen v malých společenstvích. (Toto může být snad jediný akceptovatelný argument, byť jej třeba švýcarská praxe naprosto popírá.)
Ovšem z dalších důvodů již přímo mrazí, zvláště když si představíme, že jejich autor vyučuje na univerzitě. Má tedy obrovský prostor, jak indoktrinovat mladé lidi, vymývat jim mozky a činit z nich ochotné slouhy jakéhokoliv režimu. Zároveň je to urážka lidí, které považuje autor za obtížný, hloupý materiál, který nemá tak zvaným elitám do vládnutí co mluvit.
2. Zbavuje řadové občany břemene rozhodování s výjimkou účasti ve volbách jednou za velmi dlouhou dobu (čtyř až pěti let).
Copak je možné za břemeno považovat rozhodování o svém vlastním osudu?
3. Umožňuje vložit vládnutí do rukou těch, kdo jsou vzdělanější a mají větší zkušenosti.
Stačí se podívat na složení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2017. Jaké vzdělání mají ti lichváři, podvodníci a estébáci, s čím že to mají zkušenost? S vládnutím v demokratické společnosti a právním státě?
4. Udržuje stabilitu, jelikož řadové občany drží dál od politiky, a tak je vede k tomu, aby akceptovali kompromis.
A tady se autorovy názory obnažily v plné nahotě. Držet lidi dál od politiky, protože ta je vyhrazena jen dědičným rodinným klanům, které vládnou za každého režimu a jejich lokajům. Klanům, které likvidují nepohodlné jednou v zájmu nacismu, potom komunismu a dnes demokratismu?