1)     jaká byla letošní sklizeň, proč se, podle vás, neurodilo?

Letošní sklizeň, co se týká ovoce, byla velmi slabá. Hlavní příčinou neúrody byl jednoznačně mráz, ale také nedostatek vláhy. Vzhledem k tomu, že pěstujeme ekologické sady, nepoužíváme chemické přípravky. Ochrana proti mrazům je taky problematická, neekonomická a dalo by se diskutovat o ekologičnosti. Naše sady jsou specifické také tím, že se nacházejí v celém Zlínském kraji, v okresech Kroměříž, Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín na 60 ha na asi 124 půdních blocích. Celkem máme asi 20 000 stromků. Další tragédie, která nás postihla, bylo sucho, které mělo za následek uschnutí někde 40-50 % i několikaletých stromků. S problémem, s kterým se potýkáme, je okus stromků lesní zvěří a v neposlední řadě krádeže úrody, když se něco urodí.

2)     čeho bude nedostatek, které ovoce to postihlo nejvíce?

Týkalo se to takřka všeho ovoce – u nás především švestek a třešní, ale i jablek či hrušek. Na jižní Moravě pak především meruňky a broskve.

3)     co to bude znamenat pro spotřebitele, zdraží se výrobky, bude se ovoce nahrazovat náhražkami, jak se to projeví na kvalitě, Co vy na to?

Pro Zlínské spotřebitele je největší zármutek především ve velmi malé či žádné sklizni švestek. Naší klasické slivovice je letos málo, je to vidět i na hlášení pálenic, které letos pozdě začínaly a brzy končily. Jenom materiálové náklady včetně spotřební daně dosahují i přes 250,- Kč za 50 % podíl alkoholu na litr. Takže výsledná cena bude mezi 300- 350,-Kč za 1 l 50% slivovice. Naše švestky se nahradit nedají, sice byly k dispozici dovozové, ale spotřebitelé poukazují na jiné chuťové vlastnosti dovezených švestek, neboť se jedná o plody z jiných odrůd slivoní a jiných lokalit.

4)     budou se muset dovážet suroviny odjinud?   

Abychom ovoce nemuseli dovážet, před asi deseti lety jsme přišli s projektem obnova trnkových sadů hlavně na Valašsku. Ročně se nám podařilo vysadit 5-6 ha švestek, chtěli jsme zacelit vzrůstající nedostatek švestek a jejich výrobků, sušených trnek a povidel.  Avšak úrodě se u nás nedaří již delší dobu – je to cca druhým či třetím rokem, např. jablka patří mezi takřka dovozové ovoce, apod.

5)     jaká sklizeň byla v loňském roce?

V loňském roce byla sklizeň švestek i jablek lepší než letos, ale žádný vrchol to nebyl, vzhledem k tomu, že máme mladé sady, nepřekročila průměrná úroda de facto 1 kg z jednoho stromu. Pamatuji se na svoje mládí, kdy úroda z jednoho stromu dosahovala někdy až 200kg.

6)     kam nejčastěji dodáváte své produkty, jsou to zpracovatelské závody, konzervárny, nebo obchodní řetězce?

Naše sklizeň v současné době postačuje pouze na prodej přímým zákazníkům – občanům. Pokud bychom dosáhli velkých sklizní, rádi bychom rozjeli projekt sušárny ovoce a vaření povidel.

7)     jsou pro vás konkurencí ovoce z dovozu?

V současnosti při slabé úrodě a při zaměření Valašska či Zlínského kraje na slivovici nejsou konkurencí, ale v případě nadúrody to může hrozit. Ze států odkud je ovoce dováženo mají lepší podmínky ze strany státu a taky proexportní politiku.

8)     jaký je, podle vás, český zákazník, upřednostňuje české ovoce, nebo je mu to jedno a jde spíše po ceně?

Místní samozřejmě na naše moravské švestky nedají dopustit. I kdyby ze zahraničí dováželi švestky za poloviční cenu, naši lidé dají přednost zdejším. U jablek je to již složitější, spousta lidí volí v první řadě cenu, a až poté odrůdu.

9)     ovocnářství se řadí mezi jedno z nejrizikovějších oborů našeho zemědělství, souhlasíte s tím?

V okamžiku, kdy je obor navázán především na přírodu a rozmary počasí, se jedná o zcela jistě rizikový obor. Ale co není?

10)  když byste měl srovnat ovocnářství ve Zlínském kraji před 20ti lety a dnes, co se změnilo?

Dle mého především skladba ovocných stromů a samozřejmě odrůdy. Nyní je k dispozici spousta odrůd, které jsou sice pěstovány jako resistentní vůči chorobám, či odolnější vůči mrazům, ale zase potom například ztrácí svou kvalitu v chuti apod. Je již velmi obtížné vybrat a zasadit tu pravou odrůdu, možná i proto, že přesný výsledek znáte až poté, co vám strom začne rodit.

11)  přibývá, podle vás, negativních faktorů, které zasahují úrodu, k jakým změnám dochází v posledních 10ti letech v ovocnářství například kvůli změně klimatu?

V současnosti máme za sebou několik špatných let, ale zda je to přímým důsledkem změny klimatu a tím následné změny počasí nedokáži posoudit, ale dochází k byrokratické zátěži.

12)  s čím vším musí ovocnáři ještě bojovat?

Tak ovocnáři musí bojovat především se státem, složitost všech dokumentací je enormní. Jen pro příklad – jako první je třeba zaevidovat půdu u Státního zemědělského intervenčního fondu do evidence půdy, což bývá někdy velmi obtížný souboj se státním aparátem, kdy důvodem zamítnutí může být takřka cokoliv. Úřad může vyhodnotit, že jste dostatečně nespecifikoval pozemek – např. nepřesný zákres mapy, či to, že jste nezaslali právní důvod užívání, přestože jste je poslali, apod. Poté musíte projít kontrolou Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, že daný půdní blok splňuje požadavek sadu – že je tedy např. spon výsadby stromů 6x3,5 m, nachází se v sadu stromy uváděného druhu a odrůdy, nejsou zde uhynulé atd. atd. A to je teprve začátek. Pokud budete chtít dotace např. na ekologické zemědělství či na výnos, čeká vás další papírování. Po splnění podmínek na Ekologické zemědělství najít soukromou společnost, která má oprávnění udělovat certifikáty a tento získat. Pro dotaci na výnos hlásit tyto výnosy atd. Na vše máte krátké termíny a pokud jste člověk, kterého to baví v sadu, ale nebaví vás papírování, tak nemůžete být zemědělec, protože nestíháte, nebo, že neumíte pracovat s počítačem, jak si stěžují lékaři při zavádění elektronických receptů.

13)  dá se vůbec připravit současně na sucho i na mráz, Co vy na to?

Na mráz se dá připravit několika způsoby – zapalování ohně či nějaká forma vytápění v sadech, rozprašování mlžného oparu apod.  Záleží na tom, zda jste schopný vše uhlídat, pokud máte přes 60 ha sadů rozeseté na velkém území Zlínského kraje, je to samozřejmě náročné. Závlahy jsou limitovány finančními prostředky a také je někde nedostatek vody, zda máte zdroj vody a zda vám úřady povolí používat povrchovou či podzemní vodu na zavlažování, když v minulých letech bylo takové sucho, že omezování spotřeby vody probíhalo na všech úrovních. Řešením by bylo vybudování zádržných nádrží, ale pro nějaký velký efekt by bylo třeba spolupráce a investice státu.

14)  otázka na závěr: bude se pěstovat ovoce u nás za 20-30 let, Co vy na to? 

Ovoce se u nás pěstuje tisíciletí, bude se pěstovat i po nás, pouze následuje možnost, že si to vlastní blbostí nějakým předpisem nezakážeme. Dnes agentura státní zemědělský intervenční fond dělá čím dál víc obstrukcí, registrace půdních bloků trvá někdy víc jak 2-3 roky a za průtahy nenese žádnou zodpovědnost a vše jde ke škodě pěstitelů. Doufám, že nám zůstane selský rozum a nedojde k vážným klimatickým změnám. Stát ta problematika asi moc nezajímá například od 1989, bylo vybudované minimum přehrad a nádrží na vodu.

V Slušovicích 20. 11. 2017