Vážené delegátky, vážení delegáti, milí přátelé,
své vystoupení začnu možná trochu netradičně citátem: "Autoritářský režim si většinu své moci ani nemusí vynucovat: získá ji samovolně. Lidé uvažují, co po nich nejspíš bude represivnější vláda chtít, a pak se podle toho dobrovolně chovají, aniž by jim to kdokoli přikazoval. Občan, který se takto přizpůsobí, dává stávající moci najevo, čeho může do budoucna dosáhnout." Citace pochází z knihy Tyranie od Timothyho Snydera, jde o úvod první kapitoly. Mimochodem pokud jste tuto útlou knížku ještě nečetli, tak velmi doporučuji.
Proč začínám těmito ponurými slovy? Myslím, že velmi přesně vystihují blízkou budoucnost v naší zemi. Pokud už se v takovém stavu dávno nenacházíme. V poslanecké sněmovně jsme v posledním týdnu jasně viděli, které politické strany dnes mají převahu a jsou spolu ochotné spolupracovat. Zatím se za to ještě trochu stydí, ale je jen otázkou času, kdy si začnou vycházet vstříc ještě více. A to i programově. Může se tedy reálně stát, že budeme projednávat body jako je všeobecné referendum, včetně takové varianty, která může vést k vystoupení z Evropské unie. Bude ještě zesílen tlak na veřejnoprávní média. Budeme svědky změn v klíčových nezávislých institucích. Scénáře, které se ostatně už v některých blízkých zemích odehrávají, se odehrají i u nás, zřejmě s ještě razantnější silou a fatálními důsledky. Budu se ráda mýlit, ale skutečně hrajeme o liberální demokracii, prozápadní směřování a ukotvení v rodině evropských států, o svobodnou diskusi a svobodu obecně. Jak tomu čelit? Co s tím dělat?
Jsme schopni lidem, kteří toto ohrožení nevnímají – a podle posledního průzkumu 47 procentům lidí nevadí menšinová vláda hnutí ANO, kterou podpoří komunisti a okamurovci – jsme schopni jim vysvětlit, v čem rizika spočívají? Jsme schopni zaujmout je natolik, že začnou svoji přízeň obracet naším směrem? Jak toho docílit?
Jsem přesvědčena, že to lze jen každodenní drobnou a zdánlivě nenápadnou prací. Že i přes to, že se máme materiálně velmi dobře, čísla statistik jako například míra ohrožení chudobou nebo nezaměstnanost jsou již delší dobu nízká, lidem se daří a mají se dobře, lze zaujmout kvalitním programem podaným atraktivní formou. Díky drobnostem, které lidem pomohou v jejich každodenním životě s jejich strastmi a problémy, jsme schopni nalézt cestu i k těm, kteří na obranu demokracie, svobody a právního státu příliš neslyší. Kteří si zvykli na to, že tyto hodnoty jsou samozřejmé a jejich pozvolnou plíživou ztrátu nestihli postřehnout. Je třeba promlouvat k nim skrze, možná trochu přízemní, nicméně hmatatelná témata. Občanů, kteří reálné hrozby nevnímají jen jako bohapusté strašení je, bohužel, ve společnosti poměrně málo.
Vůbec tím nechci říci, že zmíněné hodnoty nemáme i nadále ctít, chránit a před jejich omezováním a ztrátou varovat. Jen je nutné najít správnou míru, s jakou o tomto svém boji za liberální demokracii referovat veřejnosti a diverzifikovat způsob komunikace právě s ohledem na obranu demokracie, svobody a právního státu. Vždy tady byla, je a asi i bude část společnosti, které naopak tyto hodnoty překážejí a pro něž odpovědnost, kterou s sebou svoboda a demokracie nese, je až příliš tíživá, anebo dokonce na obtíž. Ti zřejmě nikdy nebudou naslouchat našim názorům. Mohla by pomoci snad jen změna našeho vzdělávacího systému, který alespoň nejmladším generacím přinese dostatečnou schopnost se v složitém světě neztratit a orientovat s nutnou dávkou sebedůvěry a odpovědnosti. I to bychom měli mít na paměti.
Jaké jsou současné potřeby redesignu TOP 09 zde u tohoto pultíku bylo vyřčeno již řadou řečníků. Musíme se soustředit na drobnou každodenní práci v regionech, využít porážky, kterou jsme utrpěli k sebereflexi, k odražení se ze dna, k přijetí výzvy a musíme se jí postavit čelem. Víc času trávit mezi lidmi, pořádat pravidelně setkání, diskutovat o jejich problémech, přinášet jim řešení, je-li to jen trochu možné. Řada z Vás v tomto sále jste starostové, radní, zastupitelé v obcích různé velikosti, z různých koutů Čech, Moravy a Slezska. Máte jedinečnou možnost svým spoluobčanům dnes a denně pomáhat k zlepšení kvality jejich života. Druhá část z vás by se chtěla starostou, radním, zastupitelem své obce stát po volbách v příštím roce. Budu Vám ráda nápomocna v rámci kampaně, která nás za necelý rok čeká. Já sama v komunálních volbách již kandidovat nebudu, a proto svůj čas budu moci věnovat práci na kampaních po celé zemi.
Čímž se konečně dostávám k tomu, co považuji za zásadní úlohu prvního místopředsedy strany: vnitrostranická práce, komunikace s regiony a řešení případných problémů, ale i schopnost stranu reprezentovat navenek. Navíc k tomu mohu nabídnout svou úlohu prostředníka mezi poslaneckým klubem TOP 09 a předsednictvem, resp. výkonným výborem. Dříve jsme byli zvyklí, že velkou část míst v předsednictvu zaujímali lidé, kteří byli zároveň poslanci, což se nyní mění a proto je zcela zásadní, aby poslanci a předsednictvo spolu komunikovali. Neopomíjela bych ani spolupráci s mládežnickou organizací TOP tým a nově politickým institutem TOPAZ, které považuji za velmi přínosné.
Jako 1. místopředsedkyně strany bych se ráda zasadila o uspořádání programové konference, za navázání spolupráce s ostatními politickými stranami a subjekty, které jsou nám blízké a s nimiž můžeme najít shodu na kandidátkách do blížících se voleb, za pomoc se vznikem nových regionálních či místních organizací ve vašich krajích.
Nové předsednictvo musí fungovat jako tým. Jeho členové musí kopat za celek, ne za sebe samotné. O to jsem se snažila i vždy doposud, ať už jsem byla v jakékoliv stranické či politické funkci. Před krajskými volbami jsem se nabídla všem krajům s pomocí. Nabídku vyslyšeli kolegové z pěti krajů a někteří kandidáti do Senátu. Jsem ráda, že jsem součástí strany, která je nepopulistická, neuhýbá a neobává se i nepopulárních témat. Zároveň jejíž členové k sobě navzájem chovají úctu a respekt, což by nám v mnohých stranách mohli závidět, jsou schopni věcné diskuse. Ač i u nás je pluralita názorů a mnozí se plamenně hádají na sociálních sítích či stranických schůzích. Chci Vám poděkovat za to, že svůj čas věnujete politice, a to většina z Vás i v případě, že se pro Vás nestala profesí a věnujete se jí pouze ve volném čase. Vážím si každého, kdo jde s kůží na trh a je ochoten pomoci šířit myšlenky a hodnoty TOP 09. Děkuji za nasazení v kampani a vyřiďte poděkování i Vašim nejbližším, kteří jsou pro Vás oporou. Sama vím, že bez podpory rodiny by se politika dělala mnohem hůř.
Obrovský dík pak patří jednomu ze zakladatelů strany, Mirkovi Kalouskovi, kterému chci poděkovat nejen za to, že vytvořil stranu, která pro mnohé z nás (včetně mě) byla vůbec poprvé v životě důvodem vyplnit přihlášku, ale i za to obrovské úsilí, které jí věnoval a s nímž ji třikrát dostal do poslanecké sněmovny. Jeho politický um je výjimečný a kompetence jen stěží překonatelná. Díky Mirku.
Vážení přátelé, svůj projev jsem začala tak pesimisticky a ponuře i proto, abych jeho závěr mohla věnovat optimističtější vizi. Budu pracovat na tom, abychom v poslanecké sněmovně byli slyšet. Budu pracovat na tom, aby TOP 09 byla i nadále soudržná, abychom vzájemně komunikovali, zapojovali i všechny nové členy, kteří se k nám od října přihlásili, a kterých jsou už dvě stovky. Budu pracovat na tom, abychom byli vidět, aby si nás lidé spojovali s řešením svých každodenních starostí. A konečně budu také - pokud mě zvolíte - 1. místopředsedkyní, která se nebude bát převzít odpovědnost, která nebude mít strach riskovat, protože to k politice rovněž patří.
Nejen já, ale všichni, kdo v předsednictvu zasedneme, budeme potřebovat Vaši spolupráci, Vaše vlastní zapojení a aktivitu, Vaši chuť podílet se na cestě k společnému cíli. Bez Vás a dalších stovek členů, které zde jako delegáti zastupujete, by to opravdu nebylo možné.
Začala jsem citátem a citátem svoji řeč i zakončím. Tentokrát si vypůjčím slova významného státníka, který svému lidu v nelehkých časech nabídl "pouze" krev, dřinu, slzy a pot, tedy Sira Winstona Churchilla. Údajně řekl: "Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele."
Jsem přesvědčená, že tato slova mají platit v kterékoliv době pro každého politika. Vzpomeňme na ně vždy, když budeme mít pocit marnosti či nezdaru. Věřím, že nám dají sílu se porvat o úspěch. Tato země a její lidé potřebují stranu, která neuhne a která jim bude dávat právě tu naději, o které zde na stěně po mé pravici "hovoří" Václav Havel.
Děkuji Vám za pozornost.
MARKÉTA PEKAROVÁ ADAMOVÁ, MÍSTOPŘEDSEDKYNĚ TOP 09
