Česká republika v dlouhodobém rámci výrazně zlepšila svůj přístup k životnímu prostředí. Během posledních let ale mnohé ukazatele stagnují: „Aktuální zpráva uvádí dlouhodobě pozitivní jevy, jako je klesající emisní i energetická náročnost. Materiální náročnost hospodářství klesla za 15 let dokonce o více než třetinu. Zároveň ale zpráva přiznává nepříznivé trendy v případě kvality ovzduší, fragmentace krajiny, stavu ptactva, zdraví lesů, stability půdy, ve spotřebě energie a v produkci odpadů. Zároveň kritizuje nižší alokaci finančních prostředků. Piráti proto navrhují technologicky i finančně nenáročná opatření. Jejich základem je především motivace drobných zemědělců a firem k šetrnému hospodářství, na druhé straně kontrola velkých znečišťovatelů,“ vysvětluje hlavní témata zprávy Dana Balcarová.
Alarmující je údaj, že tři pětiny lidí v ČR žijí v oblasti, kde jsou překračovány hygienické limity znečištění ovzduší. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí stojí emise prachu za více než 10 tisíc předčasných úmrtí. „Piráti jsou pro pokračování programu výměny starých uhelných kotlů a kamen. Chceme, aby na dotace dosáhli všichni. Také podpoříme energetickou soběstačnost, například v podobě solárních panelů na střechách. Na úrovni podniků chceme přísnější kontroly průmyslových znečišťovatelů, například pomocí registru. Důležité je menší plýtvání fosilními palivy, které způsobují až 95% znečištění ovzduší. To se týká zejména starých uhelných elektráren,“ prozradila Dana Balcarová některá ze zamýšlených opatření na zkvalitnění ovzduší.
Loňský rok byl osmý nejteplejší rok od roku 1961 a na území ČR pokračovalo hydrologické sucho, zejména v oblasti východních Čech a na severní Moravě. Zhoršuje se kvalita lesních porostů a problémem je i jakost podzemních vod. Pro Piráty je zásadním úkolem zvýšení schopnosti krajiny zadržet vodu. To vyžaduje tvorbou a revitalizací rybníků, malých nádrží, pramenišť a mokřadů, ale i správné provádění orby. Problémem je i vytváření velkých ploch, které ztrácejí schopnost zadržet vodu. To ostatně zpráva dokládá v kapitole Půda a zemědělství varováním před erozí a svahovou nestabilitou. Pozitivně hodnotí trend ekologického hospodaření. V tomto režimu přibylo meziročně 3,6 % zemědělců a 1,9 % ekologicky obhospodařované půdy.
ČR se příliš nezlepšuje ani v oblasti nakládání s komunálními odpady. Zpráva uvádí, že se recyklovalo pouze 35 % komunálního odpadu a skládkování zůstává nejčastějším způsobem odstraňování odpadu: „Třídění se musí vyplatit i finančně. Ideálně za odpady zaplatíte jen podle skutečně vyprodukovaného množství. Je proto potřeba novela zákona o odpadech, která sice zvýší skládkovací poplatek, ale zavede recyklační slevu pro obce dosahující vysoké recyklace. Budeme klást důraz na životnost a ekodesign výrobků. Nejlepší je odpad, který nevznikne,“ dodává Balcarová.
Zpráva uvádí, že jednou z možných příčin stagnace v řadě oblastí je pokles finanční podpory z veřejných zdrojů. Důvodem bylo ukončení Operačního programu životní prostředí pro roky 2007–2013 a postupné zavádění navazujícího programu pro roky 2014 – 2020 s finanční alokací 86 miliard korun, která je oproti předchozí poloviční. Kromě příčin finančních vidí Piráti i důvody v přílišné dotační podpoře dominantních koncernů. Mnozí drobní zemědělci už dnes podle prosazovaných zásad hospodaří, ale stát to zatím příliš nereflektuje.
