Myslím, že ještě na programu této schůze bude návrh našeho kolegy Plačka, abychom z EET vyňali praktické lékaře nebo abych to nekomolil, jejichž tržby v hotovosti jsou směšné, prostě v relaci k podnikatelským subjektům, nemám s tím žádný problém, ale je to pro mě další ukázka toho, jak postupujeme, já už jsem to tady při jiných příležitostech zmiňoval, nejdřív dáme brutálně paušální zákon, hlava nehlava, a pak začínáme ubírat. Rozumím poznámkám zástupců podnikatelů, že tedy když jsme lidi donutili, aby si to všichni obstarali, tak teď jim to zrušíme, tak jsme za blázny, to bychom to od nich museli asi vykupovat. Na druhou stranu, tady zní otázka, jestli se tady o tom nemělo trochu déle přemýšlet, jestli se neměly přece jenom brát v úvahu reálné podmínky malých podnikatelů. Já se obávám, že z pohledu ministerských institucí a z pohledu velkých podnikatelů to jsou zcela nezřetelní mravenci tady na našem poli. Ale pro život malých obcí a pro život na venkově, jakož i periferie našich měst, nezapomínejme, že i tam je tak trochu venkovský charakter života, jsou tito malí živnostníci velice důležití a jsou vlastně podmínkou nějakého relativně příjemného života.
Myslím, že ten koncept skutečně nebyl plně domyšlen. Další věc, kterou bych chtěl konstatovat, paní náměstkyně, budoucí ministryně financí, tady řekla poctivě, jaké mají zhruba odhady. Rozumím tomu, že ta čísla jsou složitá, jsou překryta makroekonomickými efekty. Ale zhruba odhaduji, 4,1 miliardy do konce listopadu, do konce roku bude ten efekt podle statistik ministerstva blízký 4,5 miliardám. Já bych chtěl připomenout, protože my nesmíme zapomínat, jak vypadala kampaň za zavedení EET. Nevím, kdo z vás si nepamatuje těch úžasných 18 miliard, kdo si nepamatuje ty reklamní spoty, ve kterých jsme viděli, co všechno se za 18 miliard pořídí, kolik hasičských vozů, kolik domovů důchodců, o kolik se dají zvýšit důchody a podobně. Nechci zpochybňovat, že došlo k efektu nárůstu výběru daní, nicméně, je fakt, že jsme byli okouzlováni částkami nesrovnatelně vyššími, že v tomto smyslu musím pokládat zavedení toho systému za neúspěšné, protože má ten efekt více než třikrát, skoro čtyřikrát menší, než jak sliboval.
Zazněla tady také z úst, teď už nevím přesně, kdo to řekl, částka, že statistici odhadují daňové úniky v ČR na úroveň 170 miliard. Ano, to číslo známe už dlouho. Také s ním pan bývalý ministr operoval. Slouží to číslo jenom k matení veřejnosti. To samozřejmě nejsou úniky pocházející z řad hospodských a krámkařů, drobných živnostníků. To jsou pochopitelně daňové úniky velkých firem. Takže, prosím, oddělme to, na co by se podle mého názoru měla vláda a každé ministerstvo zaměřit především, to jest na chytání těch velkých ryb. Tady jsme viděli klasický příklad, že nejlépe si došlápneme na ty nejmenší, protože ti v tom neumí tak chodit, nemají prostředky, aby mohli svoje reálné ekonomické počínání zakrýt jinými efekty. Čili místo toho, abychom honili ty velké, abychom honili těch 160 miliard, tak my tady jdeme po malých, abychom z nich vyždímali 5 miliard. Nemám samozřejmě nic proti tomu, aby lidi platili daně. Jistě že, musí to dělat všichni. Ale musíme si vždy klást otázku, jak efektivní je vymáhání nebo, řekněme, kontrolování, odvádění daní v určitých malých částkách. A vracím se znovu k těm malým podnikatelům, kde je efektivnější, jednodušší a nakonec i spravedlivější řešení, formou paušálu.
Myslím si, že v těch velkých číslech je také schována ještě jedna kouzelná, chtěl bych říci, finta, to není úplně vhodné slovo. Jestliže my zákonem donutíme, a tady jsme slyšeli počty podnikatelů, celkem to bude 450 000 podnikatelů, aby si nakoupili zařízení, které zpočátku bylo za 5000, věřím, že při tomto odbytu nakonec ta cena klesla a pohybuje se dnes kolem 2000, tak to taky samozřejmě jsou miliardové výdaje. Když to sečtu, tak je to kolem 2 miliard, které musel podnikatelský sektor vydat na to, aby stát mohl získat necelých 5 miliard. Ano, je to jednorázová částka. To by se nemuselo v nejbližších letech opakovat. Nicméně, o tyto peníze bude snížena potom daň z příjmů a v tomto odbytu jsou také skryty samozřejmě vyšší odvody DPH, protože z nákupu těchto zařízení se DPH odvádí. Neměli bychom ani opomíjet, že podnikatelé, kteří jsou povinni k elektronické evidenci, musí financovat internetový přenos, čili služby telekomunikačních společností, a tudíž zase mají další výdaje. A znovu se vracím k otázce, kde je ta hranice toho, řekněme, srovnání podnikatelských podmínek, jak se o tom často hovoří, je to takový dobrý eufemismus, kde ještě to je citlivé vůči těm subjektům, kde ty jejich výdaje jsou srovnatelné s tím ziskem, který ovšem jde za státem. Stát učinil nějaké úlevy, víme o tom, ale ne pro každého mají reálný efekt. Znovu se vracím ke stejné poznámce, a to je, jak moc tento způsob byl efektivní, spravedlivý, jeho uplatnění tím paušálním, generálním způsobem citlivé.
Zazněla tady v diskusi, omlouvám se, že nevím z úst kterého řečníka, podle mě velice správná poznámka. Když už stát investuje nemalé prostředky do pořízení takového systému, který je schopen zpracovat takové obrovské množství dat, nemám ani představu, kolik je to dat za rok, musím upřímně smeknout, že ten systém funguje, předpokládal jsem, že bude mít jepičí život, takže oceňuji, bylo to zřejmě připraveno velmi kvalitně, jeden drobný výpadek, myslím si, že toto žádným způsobem nevyvrací, jsem tím překvapen, upřímně říkám. Ale nikdy jsme taky nedostali informaci, kolik to stálo, kolik stojí provoz a kolik lidí na tom musí pracovat, protože tato částka taky nebude úplně zanedbatelná. Měla by do té bilance pochopitelně být zahrnuta. Ale zpátky k mému pokusu o citaci jednoho řečníka, přesněji řečeno volnou parafrázi, když už stát sbírá takhle nákladným a takhle robustním systémem tyto informace, tak by měl z toho přinést zpátky těm podnikatelům nějaký efekt v podobě toho, že jim ta zpracovaná data poskytne a nebo dokonce rovnou započítá do jejich daňových přiznání nebo jim je nabídne pro jejich účetní uzávěrku. Čili tam jsou ty bonusy, o kterých jsme často mluvili, že když uvalíme na lidi takovéto povinnosti, tak by také z toho měli mít nějakou výhodu a v něčem jiném by se jim mělo významně ulevit. Elektronizace, která stojí miliardy, nakonec skončí tím, že podnikatel tužkou vyplňuje nějaké papíry, které existují v elektronické podobě, ale on je stejně musí podat fyzicky, to si myslím, že je anachronismus a neodpovídá to tedy té velkolepé představě, co si můžeme v době, ve které žijeme, dovolit a umět zařídit.
Nechci uzurpovat více času, ještě se možná vrátím s nějakými poznámkami. Chtěl bych také vyzdvihnout poznámku jednoho z posledních řečníků, který hovořil o nějaké té hranici pro paušální zdanění. To budiž předmětem naší diskuse. Nicméně, poznámka o úpravě daní pro druhou a třetí vlnu z 21 na 15 a z 15 na 10, myslím si, že také stojí za naši pozornost, že by měla patřit úprava daní, neříkám, že právě tato, ale jakékoli snížení také vlastně k těm kompenzacím, které poskytneme podnikatelům, které jsme zákonem učinili povinnými mít takovéto výdaje a takovéto provozní a organizační komplikace. A znovu opakuji, pro velký hotel to asi takový problém není, ale pro malý penzion na vesnici, neřkuli vesnickou hospůdku, to problém skutečně je.
Děkuji za pozornost. Těším se na diskusi.
