Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který byl uveden do systému pod číslem 137. Jedná se o tři položky:
1. Navrhuji snížit specifický výdajový ukazatel Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Je to kapitola státního rozpočtu č. 306, Ministerstvo zahraničních věcí, a to o 30 195 000.
2. Dále navrhuji snížit specifický výdajový ukazatel Podpora agropotravinářského komplexu, je to kapitola státního rozpočtu č. 329, Ministerstvo zemědělství, a to o 4 000 211 805.
3. Navrhuji zvýšit výdajový blok k zajištění obrany České republiky silami Armády České republiky PVS 501 00000, výdajový okruh zajistit činnost a rozvoj bojových sil a sil bojové podpory PVS 501 0020000, kapitoly státního rozpočtu č. 307, Ministerstvo obrany, o 4 000 242 000. Co mne k tomu vede? Podle doporučení Severoatlantické aliance by Česká republika měla vydávat na obranu 2 procenta HDP ročně. Tuto úroveň se však nikdy ani přes politické proklamace, tak na tuto úroveň se tato položka nedostala. Tato skutečnost je jednou z příčin vzniku vnitřního dluhu na modernizaci, infrastruktuře a materiálních zásobách ozbrojených sil ve výši téměř 100 mld. Kč, přičemž tento dluh stále narůstá. Přestože ekonomika roste, výdaje na obranu nedosahují takové úrovně, jaké by dosahovat měly, abychom vyslali jasný signál, že jsme spojenci, se kterými lze počítat. Zároveň s tím jsme svědky zhoršující se bezpečnostní situace na jihu i na východě našeho zájmového prostoru.
Dosavadní vláda Bohuslava Sobotky se zavázala k tomu, že do roku 2020 bude stát vydávat na obranu prostředky ve výši 1,4 procenta HDP. Návrh státního rozpočtu na rok 2018 a na něj navazující rozpočtový výhled však k tomuto cíli zcela nesměřuje. Tím spíše je v nedohlednu naplnění našeho aliančního závazku ve výši 2 procent HDP. Tento pozměňovací návrh by měl garantovat, že výdaje na obranu státu budou v roce 2018 alespoň o 0,2 procenta HDP vyšší než v roce 2017. Toto tempo postupného navyšování je schůdnou cestou k tomu, aby obranné výdaje dosáhly kýžené hranice 2 procent HDP již v roce 2022, což jsem slyšela i z úst nové paní ministryně, že i toto je její cíl.
Ačkoliv vládní návrh státního rozpočtu na rok 2018 počítá s růstem obranných výdajů ve výši cca 6 358 000 000 korun, toto navýšení nepovažuji za dostatečné. Proto navrhuji tuto částku navýšit ještě o 4 242 000 000, souhrnná suma ve výši 10 600 000 000 odpovídá přibližně těm 0,2 procentům HDP roku 2017, tedy hodnotě, která je s ohledem na blížící se konec letošního roku reálná.
Pro doplnění uvádím, že toto postupné navyšování obranného rozpočtu o 0,2 procenta HDP předchozího roku odpovídá též v mechanismu, který je obsažen v návrhu novely zákona č. 222/199 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, které předložila skupina poslanců Občanské demokratické strany v minulém i v tomto volebním období, a který má číslo sněmovního tisku 17. Tato novela by do budoucna měla garantovat, že výdaje České republiky na obranu dosáhnou úrovně 2 procent HDP, a že pod tuto hranici již neklesnou.
Prostředky, o které by se měla kapitola č. 307, Ministerstvo obrany, tímto pozměňovacím návrhem zvýšit, by měly být využity k dosažení operačních schopností a udržení nasazených jednotek u pozemních bojových sil i sil bojové podpory dle aliančních standardů. Konkrétně jde o to, aby urychleně došlo k dokončení nejnutnějších modernizačních projektů. K nim jednoznačně patří doplnění stavu kolových obrněných vozidel za účelem jejich dostatku pro případy poruch či dočasného vyřazení z provozu, náhrada zastaralých vozidel V3S, náhrada osobních terénních automobilů nebo dokoupení nejmodernějších zbraní pro profesionální vojáky, ale i pro vojáky v aktivní záloze.
Jedním ze zdrojů pro posílení rozpočtu Ministerstva obrany v roce 2018 by měla být částka ve výši 30 195 tis. z rozpočtové kapitoly číslo 306 Ministerstvo zahraničních věcí. Jedná se o částku, která odpovídá ročnímu příspěvku České republiky organizaci OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu, nebo-li UNESCO. Snížení kapitoly Ministerstva zahraničních věcí o tuto částku je plně v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 23. května 2017, kterým poslanci vyzvali vládu Bohuslava Sobotky, aby pozastavila platbu členských příspěvků této organizaci a to z důvodů její politizace a protiizraelské rétoriky.
Vzhledem k tomu, že vláda k tomuto kroku dosud nepřistoupila - dokonce i pan bývalý ministr zahraničních věcí Zaorálek nám ani jako bývalým poslancům v bývalé Sněmovně nebyl schopen vysvětlit, proč tak nečinil. S ohledem na skutečnost, že pozice UNESCO ve vztahu ke státu Izrael nelze ani nadále považovat za neutrální, Česká republika by měla tímto gestem více, než symbolickým, vyjádřit podporu Izraeli, s níž ji spojuje historické, a já věřím, že i budoucí, spojenectví.
Paní ministryně obrany, představila jsem si ty hromady papírových slibů, představila jsem si ty zamašličkované akviziční projekty, které vám zanechal váš předchůdce na ministerstvu k podpisu. Řekla jsem si, že by se vám mohl hodit nějaký nástroj, který by vám pomohl vykopat se. Přijměte prosím tuto polní lopatku (Ukazuje do sálu balíček se skládací polní lopatkou.) - je to velmi praktická věc. Aniž bych vás chtěla k něčemu nabádat, v případě nouze může posloužit i jako zbraň.
Přeji vám ve vaší práci a ve vaší nové pozici hodně štěstí, zdravého úsudku, dobré vůle a odvahy, která vašemu předchůdci chyběla. Vymetací koště od blondýny - paní ministryně, to pochopíte - to by bylo moc sexistický. (Smích a potlesk v sále. Ministryně obrany Karla Šlechtová přistupuje k řečnickému pultíku, přebírá a děkuje za dar. Poslankyně Černochová předvádí funkci polní lopatky a přeje jí hodně štěstí.)
