Já bych byl rád, abychom opravdu tu diskusi vedli vážně, aby tady pokud možno byla důstojná účast. Tady za mnou se před chvílí ozval pan premiér. Pološeptem říkal, to jsou zoufalci. Já si fakt nemyslím, že diskuse ve Sněmovně o hlasování o důvěře je diskuse zoufalců. My jsme tady poslanci a máme každý stejný mandát, který tady máme vykonávat.
Nyní dovolte k mému vystoupení. Protože tady byl přítomen pan prezident a protože i tím, jak zdůvodnil svůj postup při druhém kole, druhém pověření k sestavování vlády, že bude požadovat 101 podpisů, tím já beru i to jeho dnešní vystoupení, a to, že předtím tu podmínku neměl, že tady ta jeho účast a ten dnešní projev byl jeho součást kampaně nebo nekampaně, jak kdo chcete. A dovolím si stručný komentář.
Na úvod bych řekl, že jsem velice rád, že pan prezident ze svého slovníku vynechal slova, která začínají na k. Musí se tečkovat. Vynechal slova o tom, že vláda něco zku- apod., takže si toho vážím. Nicméně fakticky. Byla tady použita některá slova a příměry ze strany pana prezidenta. Mluvil o tom, že 80 procent komunálních politiků, kteří jsou obviněni z nějakých pochybností u čerpání dotačních titulů, tak že tato obvinění jsou u soudu stažena nebo neprokázána. Chtěl bych říci, že to nemá souvislost s Andrejem Babišem a ani s Čapím hnízdem, protože to není příběh komunálního politika, ani dotace, která by směřovala do obce či města či do kraje.
Dovolím si tady odcitovat jeden velice silný výrok jednoho významného českého politika posledních dvaceti let. "U politika platí nikoliv presumpce neviny, ale bohužel, u něho platí presumpce viny. Takže je-li politik v jakémkoliv podezření, byť by bylo sebepitomější, tak si myslím, že je jeho povinností rezignovat, pokud toto podezření někdo bere vážně". Prohlásil Miloš Zeman v dubnu 1998 v pořadu Pressklub Frekvence 1. Bylo to v době těsně předtím, než se stal premiérem tohoto státu, v době, kdy mluvil o akci Čisté ruce apod.
Nicméně také bych byl rád, kdyby nám pan prezident někdy v budoucnu vysvětlil, proč pro první kolo nechtěl onu podmínku, že ten, kdo je pověřen sestavením vlády, by měl dokázat předtím, než je jmenován premiérem, že má podporu alespoň 101 hlasů. Myslím si, že by si to zasloužila nejenom Poslanecká sněmovna, ale i Česká republika a občané České republiky, protože jsme tady promarnili už tři měsíce, to znamená, jednu šestnáctinu volebního období vlády, která tady měla vládnout a má vládnout.
Závěrem bych byl rád, aby pan prezident se držel toho, že amnestie pro Jiřího Kajínka byla tou poslední, kterou buďto on, nebo v tomto funkčním období udělil, aby nebyla nějaká šance řešit kauzu Čapího hnízda přes amnestii, jak se v některých kruzích proslýchá.
Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil k tématu důvěry vlády a programovému prohlášení, které máme dneska na svých poslaneckých lavicích, abych tedy hovořil k panu premiérovi Babišovi a této vládě. Začal bych asi tím, že na straně 20, prosím pěkně, můžete si to otevřít a číst spolu se mnou, se mluví v kapitole právo a spravedlnost: "Za klíčovou hodnotu našeho společenského uspořádání považujeme ideu právního státu založeného na úctě k ústavě chráněným principům dělby moci, vlády práva a ochrany základních práv a svobod. Tyto principy budeme ve všech svých krocích respektovat a dále posilovat. Já bych tady poprosil, aby se dále v rozpravě vyjádřili členové vlády. Prosím pěkně, pokud by mohl být přímo pan ministr spravedlnosti Pelikán, paní ministryně financí Schillerová a pan ministr kultury, aby se vyjádřili jak dneska na jednání vlády hlasovali a argumentovali, pokud šlo o komunistický návrh na revizi a zdanění církevních restitucí. Protože tyto věci a takovéto vstupování do legislativy a do věcí, které jsou ukotveny smlouvami mezi státem a konkrétními subjekty, jsou velice vážným ohrožením toho, že český stát se může nazývat právním státem. Vy, co jste právníci, tak mně nepochybně rozumíte daleko lépe. Takže poprosím, kdyby se členové vlády takto mohli vyjádřit k tomu, jaké oni k tomu mají stanovisko a jaká rizika, případně, pokud by takováto legislativní úprava byla přijata, mohou znamenat pro Českou republiku.
Dále, když se podíváme do tohoto dokumentu, tak na straně 7 je úplně dole (?) na té stránce takový zajímavý text. Zasadíme se o důsledné dodržování principů transparentnosti v rozhodování o dotacích a veřejných zakázkách. Je vás tady mnoho, kteří jste komunální politici, kteří vykonáváte úřady hejtmanů, jste tady majitelé firem, jste tady ředitelé firem, to znamená lidé, kteří jste přišli v minulosti do kontaktu s problematikou čerpání dotací jak z národních zdrojů, tak z evropských. A mnoho z vás moc dobře ví, co znamená drobné porušení pravidel. Stačí o jeden den nestihnout termín, celá dotace může být zmařena. Já jako ministr zemědělství za poslední čtyři roky jsem zažil situace, kdy malí a střední podnikatelé udělali poctivé smysluplné projekty, a na základě naprosto drobného pochybení, abych dodržel pravidla, která mají platit pro všechny, a rovnost všech uchazečů o tyto dotace, jsem musel jejich žádosti o výjimky s těžkým srdcem zamítnout.
Takže byl bych rád, aby tady bylo ctěno jednoznačně právo a to, co vy říkáte ve svém programovém prohlášení, aby to platilo v praxi, protože jednou z klíčových věcí, o které se tady hovoří, proč se tady už dneska nemluví o většinové vládě koaliční, je ona problematika trestního stíhání v kauze Čapího hnízda. A já si myslím, že pokud člověk nemá co tajit, má čisté svědomí, tak je schopen předstoupit a říci: Já chci, aby to bylo řádné trestní stíhání, aby došla tato věc k soudu a soud rozhodl o vině či nevině. A my tady v Poslanecké sněmovně nerozhodujeme o vině či nevině těch, kterých se to týká, já je nechci vůbec soudit, ale rozhodujeme o tom, aby věci, o kterých tady vláda píše ve svém programovém prohlášení, že ctí právní stát, mohly regulérně proběhnout. Takže byl bych rád, aby to, co tady říkáme, když říkáme, že chceme získat důvěru, platilo také v praxi.
Dovolím si zmínit ještě jednu část na straně šest hned vedle, můžete si to otevřít: "Budeme pokračovat v boji proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování.". Agresivnímu daňovému plánování, zajímavý pojem. Já když si vzpomenu, když jsme tady v březnu a dubnu loňského roku řešili to, aby se Ministerstvo financí řádně podívalo na problematiku dluhopisů, optimalizace daňových přiznání firem, které tyto dluhopisy vydaly, byl to obrovský boj s finančním úřadem a jeho ředitelem a Ministerstvem financí, aby se touto problematikou začaly plně zabývat a daly veškeré informace transparentně na stůl. Takže budu rád, když to, co je tady psáno, se bude také vztahovat na věci, které se udály v minulosti, a budou tyto věci řádně prošetřeny.
Mluví se tady hodně o eGovernmentu, o IT ve státní správě. Musím říct, že mě mrzí, když přijde do úřadu ministr, který je tam řádově několik hodin, a už ví, jaké personální rozhodnutí má udělat. Hnutí ANO hodně často akcentuje to, že říká "řídit stát jako firmu", v posledním roce "řídit stát jako rodinnou firmu". Kdo jste ve firmách působili, já nevím, jestli dobrý manažer je schopen přijít a po čtyřech nebo po pěti, šesti hodinách říci "Já tady tu strukturu firmy chci zásadně překopat a s těmito lidmi se rozloučím.".
Abych nebyl obecný, použiji příklad resortu, za který jsem čtyři roky nesl zodpovědnost. Jestliže jsme vybudovali sekci ICT a dovedli člověka, který v privátním byznysu dělá problematiku IT, který dokázal nastavit transparentní systémy, který se dokázal u většiny systémů vyvázat z vazalství firem, které nám tyto systémy v minulosti dodávaly, dokázali jsme je vysoutěžit, a především - prosím pěkně, dávejte pozor - v roce 2013 Ministerstvo zemědělství vynakládalo za oblast IT částku ve výši 637 milionů korun. Činností tohoto člověka a jeho týmu jsme tuto částku snížili v roce 2016 na 399 milionů a za ty čtyři roky ten rozdíl oproti roku 2013 a předchozím letům činil úsporu 900 milionů korun, necelou jednu miliardu korun. Tady se píše o tom, že chceme odborníky, nezávislé odborníky na IT, a my ty odborníky s příchodem po pár hodinách z ministerstva vyhazujeme.
To stejné, když se podíváme na sekci správní, kde se podařilo ukončit nevýhodné právní smlouvy, kde se podařilo vyhrávat klíčové právní spory, a dokázali jsme také státu ušetřit stovky milionů korun, také po pár hodinách jsme rozhodli, nebo vy jste rozhodli, že tito lidé jsou pro stát nepotřební, my je nepotřebujeme. To si myslím, že je něco, co je v rozporu s tím, co se tady říká, a mrzí mě to.
Dovolil bych si ještě říci, co mne osobně v programovém prohlášení chybí a co já bych si představoval, že programové prohlášení dobré vlády pro Českou republiku má obsahovat. Kromě věcí, které se týkají efektivního řízení státu, eGovernmentu, snižování daní, snižování administrativní zátěže, mně tady chybí slova, která se vůbec v tomto dokumentu nevyskytují, slova jako manželství, slova jako solidarita, slova jako charita, slova jako eutanazie. To jsou problémy, které tuto společnost trápí. Já nechci, aby lidé umírali z rukou lékaře, já chci, aby lidé umírali na rukou lékaře. A tato slova, která jsem jmenoval, v tom textu nenajdete ani jednou. A jsou to důležité hodnotové významy, které v naší společnosti, si myslím, mají mít akcent, a že kromě ekonomicko-hospodářských věcí, si myslím, že programové prohlášení má obsahovat a má se dotknout i těchto hodnotových záležitostí, které jsou pro život člověka a rodiny v České republice důležité.
Tedy dovolte, abych závěrem zmínil ještě jednu důležitou věc. Prosím pěkně, pane premiére, prostřednictvím pana předsedajícího, ten příměr s Izraelem a s cenou vody není pravdivý. Já vám přepošlu odkaz a případně si přes své poradce zjistěte, jaká je pravda. Opravdu to není pravda.
Kdybych to měl shrnout do poslední věty - pro mne to není programové prohlášení vlády, které si zaslouží důvěru. Pro mne je to zajímavý materiál obchodování, a toho já se nechci zúčastnit.
Děkuji za pozornost.
